Například při poslední kauze dálnice D47, která se zvlnila a byla postavena na nekvalitním podloží, se ukázalo, že není jasně rozdělena odpovědnost za provedené práce. Firma Eurovia a Ředitelství silnic a dálnic na sebe shazují vinu v nekončícím sporu. (čtěte Škody za zvlněnou dálnici jdou do stamilionů)
PPP projektyZkratka PPP znamená Partnerství veřejného a soukromého sektoru. Jde o stavby, na kterých stát a soukromé firmy spolupracují. Firma, která od státu zakázku získá, projekt zafinancuje a dál provozuje. Pro stát je to výhodné z toho důvodu, že ze začátku nemusí nic platit. Firmě začne vyplácet prostředky až poté, kdy je dálnice v provozu. |
Dopravní experti si myslí, že by problém vyřešily takzvané PPP projekty. To by znamenalo, že silnici nebo dálnici bude od začátku financovat a poté i provozovat soukromý investor, kterému se náklady postupně vrátí z vybraného mýta. Zároveň bude mít širší odpovědnost. Stát převezme dálnici až po dlouhé době, například po 30 letech.
"PPP samo o sobě nekvalitní dodávce nemůže zabránit, ale její pravděpodobnost výrazně snižuje tím, že jasně specifikuje rozdělení rizik a odpovědnosti mezi smluvní strany včetně finančních důsledků," říká šéf Asociace PPP Vladimír Sloup.
Také skutečnost, že zhotovitel stavby za dílo zodpovídá mnohonásobně déle (u klasické zakázky to bývá cca 5 let), podle expertů může přispět ke kvalitě provedené práce. "Pokud by údržba a kvalita komunikace byla na bedrech partnera PPP, jistě by se soukromý subjekt postaral o to, aby rizika, která nese, byla co nejmenší, a hleděl by stavbu odvést v maximální kvalitě," myslí si dopravní expert z ČVUT Petr Moos.
S tím souhlasí i Martin Janeček, který má na ministerstvu dopravy přípravu projektů PPP na starost. "Pokud by se vyskytla situace jako na dálnici D47, která se zvlnila, a ve špatném stavu jsou i mosty, tak by koncesionář (zhotovitel, pozn. red.) nedostával plnohodnotnou míru platby za dostupnost. Třeba současné omezení na 60 km/h by zcela jistě znamenalo výrazné snížení plateb státu." Rychlost na třech mostech v Ostravě omezilo Ředitelství silnic a dálnic, firma Eurovia nicméně namítá, že jsou v pořádku.
Přesto Moos doporučuje státu využít projektů PPP jen v omezené míře. "Mělo by jít o doplňkový zdroj v úrovních řekněme kolem 10 až 20 miliard korun ročně. To proto, že jsou s tím spojeny mandatorní výdaje splátek, například mýto. Stát by měl zakomponovat roční splátky do svého rozpočtu," sdělil iDNES.cz.
Vladimír Sloup z Asociace PPP dodává, že příprava těchto projektů je náročnější a nákladnější. Úspora se projeví až časem.
Ministerstvo chce dostat PPP znovu do hry
Spuštění PPP projektů bylo několikrát v minulosti na spadnutí. Nejnadějnější byla příprava stavby úseku dálnice D3 od Veselí nad Lužnicí do Českých Budějovic. Úsek o délce 27 kilometrů by vyšel na 11,5 miliardy Kč, o miliardu levněji než přes klasickou zakázku. Úspora by byla 8,5 procenta. (čtěte Stát by chtěl zapojit soukromníky do stavby dálnic, D3 by zvládli levněji)
Projekt se dostal k ledu za ministra Víta Bárty a nyní možná opět vstane z mrtvých. "V rámci harmonogramu výstavby jsme na jednání vlády 9. ledna adresovali zájem ministerstva obnovit práce na projektu," řekl iDNES.cz Martin Janeček z ministerstva.
Otázka je, zda uspěje. Současné vedení Ředitelství silnic a dálnic se totiž chce vydat jinou cestou. Dalším "kauzám D47" v budoucnu chce prý zabránit například tím, že posílí kontrolní mechanismy při přebírání staveb nebo přenese větší zodpovědnost na zhotovitele už od projektové dokumentace.
"Touto cestou se nyní chce ubírat nové vedení ŘSD pod vedením Reného Poruby. Tímto systémem již byla vypsána první soutěž, a to rekonstrukce mostu Kutná Hora," řekla iDNES.cz mluvčí ŘSD Martina Vápeníková.
