Můžete prodat své akcie, chystá se nabídnout představenstvo Harvardského průmyslového holdingu na čtvrteční valné hromadě v Táboře malým akcionářům, kteří už dva roky čekají na likvidační zůstatek šest set korun za jeden cenný papír. Deset miliard korun, ze kterých mají být jejich likvidační podíly vyplaceny, dluží holdingu Viktor Kožený. Ten však prohlásil, že o všechno přišel a svůj závazek postoupil dvěma spoludlužníkům, kyperským firmám. Jedna z nich získala šest miliard korun z prodeje části ruské ropné společnosti Sidanko a právě o ně by se měli podělit akcionáři holdingu. Člen jeho představenstva Michal Pacovský se zatím nechtěl vyjádřit k ceně, za kterou by se cenné papíry vykupovaly. Na otázku, zda jsou peníze již na účtu holdingu, odpověděl: "Ještě ne, dodávají se na konto firmy Kantupan, která prodala Sidanko." Dále uvedl, že výplata by se měla týkat výhradně malých akcionářů. Zda budou mezi ně rozděleny všechny peníze, které by měl holding dostat z prodaného účasti na Sidanku, nepotvrdil. Komise pro cenné papíry ale minulý týden prodloužila zákaz veškerých převodů akcií holdingu o dalšího půl roku. Zákaz by se vztahoval i na případný odkup, který hodlá představenstvo holdingu navrhnout akcionářům na valné hromadě. Podle mluvčí Komise Radky Procházkové by ale bylo možné jednat o zrušení zákazu. "Záleželo by na nabídnuté ceně, zda by byla uspokojivá pro akcionáře a také jakým způsobem by představenstvo doložilo, že má peníze opravdu k dispozici," uvedla Procházková. Ochranné sdružení malých akcionářů proti odkupu nic nenamítá, s tím, že by však podle jeho předsedy Karla Staňka neměl být zrušen zákaz obchodování s cennými papíry. Cena 360 korun za akcii, o které se v souvislosti s odkupem hovoří (výsledek rozdělení šesti miliard na všechny akcie) je ale pro něj nepřijatelná. "Je výhodná, pro toho, kdo koupil cenné papíry například těsně před pozastavením obchodování za padesát korun, nikoli pro drobné akcionáře z kuponové privatizace. Ti by měli dostat podíl z minimálně čtyřiceti miliard korun, ne nabízených šesti," míní Karel Staněk. Právě takovou hodnotu měl totiž podle něj majetek, který soustředily v průběhu devadesátých let bývalé harvardské fondy. Jak uvedl likvidátor holdingu Zdeněk Častorál bylo v rámci přeměn fondů na akciové společnosti a následně spojení do holdingu a také stovkami obchodů s cennými papíry, které fondům patřily, sníženo její jmění na deset miliard, za které pak koupil společnost Viktor Kožený. "Tohle je jen zlomek, který má akcionářům zavřít ústa a celý případ, který dnes mimo jiné šetří i policie, sprovodit ze světa," říká o nabídce Častorál. Valná hromada, která se koná v táborském hotelu Palcát, má na programu mimo jiné i zrušení likvidace holdingu. Tento bod zařazuje představenstvo na pořad jednání už potřetí, přestože byl vždy schválen. Malí akcionáři ho totiž pokaždé zpochybnili u soudu s tím, že jde pouze o způsob, jak je poškodit a oddálit výplatu likvidačního zůstatku. V současné době nezbývá čtvrt milionu drobných akcionářů než čekat, jak celý případ dopadne. Cenné papíry totiž nelze kvůli zákazu převodů od 8. února letošního roku prodat. Důvodem, proč Komise pro cenné papíry pozastavila obchodování, je situace kolem hospodaření holdingu a také nevyjasněná otázka likvidace a jejího navrhovaného zrušení. "Členové statutárních orgánů holdingu nadále odpírají likvidátorovi Zdeňku Častorálovi přístup k účetním dokladům. Děje se tak i přes nařízení Krajského obchodního soudu," vysvětlila Radka Procházková.
14. srpna 2001
