Ten však vzkázal, že svůj dluh vyrovnat nemůže a ani dvě kyperské firmy, jeho spoludlužníci, nemají žádnou hotovost. Po prosincové valné hromadě navíc není vůbec jisté ani to, zda se vůbec něco bude dělit.
Velcí akcionáři - firmy blízké Viktoru Koženému - na ní totiž rozhodli o zrušení likvidace a tedy i výplaty slíbených peněz.
Soudem jmenovaného likvidátora Zdeňka Častorála, který měl jako nezávislá osoba zjistit skutečný majetek společnosti, tak vyřadili ze hry.
Sdružení malých akcionářů se domnívá, že je tento krok protizákonný, tudíž neplatný, a podalo proto několik žalob. Představenstvo Harvardského holdingu si myslí opak a chce se u soudu bránit.
Hájí se tím, že zrušení likvidace umožňuje holdingu znovu investovat a získat majetek, který v něm dnes není. Ten by pak sice neměl být rozdělen mezi akcionáře, ale díky němu by se měli zhodnotit akcie na RM-Systému a burze.
Mohou malí akcionáři současný vývoj v holdingu nějak ovlivnit? Na valné hromadě k tomu příliš šancí nemají. Pokud by se spojili a dali dohromady více než deset procent hlasů, mohou ji sice svolat a předložit jí návrh například na pokračování v likvidaci, velké akcionáře však zřejmě nepřehlasují.
Kyperské firmy hájící zájmy Viktora Koženého vlastní podle odhadu předsedy Sdružení malých akcionářů asi pětasedmdesát procent akcií, tedy naprostou většinu potřebnou pro přijetí jakéhokoli usnesení valné hromady.
Ochranné sdružení malých akcinářů požádalo o pomoc ministra financí Pavla Mertlíka. Ministerstvo má k dispozici některé dokumenty týkající se bývalých harvardských fondů, které se změnily v holding.
"Pavel Mertlík pomoc přislíbil, pokud bude v jeho silách a možnostech," uvedl mluvčí ministerstva financí Libor Vacek.
Další informace naleznete v úterní příloze MF DNES Peníze
