Zdeněk Tůma, od loňského června zástupce republiky v Evropské bance pro obnovu a rozvoj, a Oldřich Dědek, poradce guvernéra ČNB Josefa Tošovského, zaujmou navíc v centrální bance posty viceguvernérů. Nahradí tak Pavla Kysilku a Jana Víta, jimž v bankovní radě v únoru končí šestileté funkční období. Štěpánek a Racocha, kteří již nyní v centrální bance pracují, vystřídají v křeslech řadových členů bankovní rady Jiřího Pospíšila a Otu Kaftana.
ZEMAN JE SPOKOJEN, KLAUS SI STĚŽUJE
Podle vyjádření Hradu se prezident Havel o svém včerejším verdiktu předem poradil jak s nezávislými ekonomy, tak s politickými špičkami. "O novém složení bankovní rady se mluvilo na nedávné schůzce s Václavem Klausem i na slavnostní večeři s Milošem Zemanem," uvedl prezidentův mluvčí Ladislav Špaček.
O výsledku jednání Špaček odmítl hovořit, reakce politiků však napovídají, že prezident nevyšel všem vstříc. Zatímco Zeman na obměnu bankovní rady reagoval kladně, Klaus netajil své rozčarování.
Předseda parlamentu kritizoval centrální banku v posledních měsících soustavně za její přehnaně restriktivní politiku a včera v písemné odpovědi na otázku, zda obměna bankovní rady splnila jeho očekávání, odpověděl: "Za vadu považuji to, že je toto seskupení příliš jednostranně vybráno a že neobsahuje nikoho, kdo veřejně zastával a zastává kritický názor na chování centrální banky v několika posledních letech. Tím je tento výběr nevyvážený a jistý důležitý pohled na naši ekonomiku v něm absolutně chybí." Vládní politici naopak přijali Havlovo rozhodnutí bez výhrad: "Pan premiér je spokojen, prezident podle jeho názoru vybral dobře. Ti lidé mají zkušenosti jak ze státní správy, tak ze soukromého bankovního sektoru a jsou zárukou dobrého fungování bankovní rady," tlumočil názor Miloše Zemana jeho mluvčí Libor Rouček. Spokojen je i místopředseda vlády pro ekonomiku Pavel Mertlík. "Všichni jsou naprosto kvalifikovaní lidé, k jejichž jmenování nelze mít žádné odborné výhrady," vzkázal Mertlík po svém tiskovém tajemníkovi Liboru Vackovi.
O tom, že by některý z členů byl jmenován na základě doporučení politiků, nebo že by Havel naopak na nátlak vlády či opozice některého kandidáta vyřadil, podle Špačka nemůže být řeč. "Rozhovory mohly posílit šance některého z kandidátů, ale pochybuji o tom, že by prezident zrušil své rozhodnutí na základě jednání s některým politikem," dodal Špaček. Poznamenal, že Havel se řídil především svou povinností dbát o naprostou nezávislost ČNB.
BANKOVNÍ RADA JE DÁL MIMO POLITIKU
Klaus, Zeman i jiné politické špičky dali několikrát najevo, že prezident by se měl řídit při jmenování nových členů radami vlády i opozice. Špičky ODS navíc naznačily, že by ve vedení centrální banky uvítaly osoby spjaté s reálnou politikou.
Havel však podle ekonomických expertů učinil pravý opak.
"Ani jeden z nových členů není nijak spjatý s politikou, což je velmi dobrá zpráva," říká například hlavní ekonom společnosti Patria Finance Vladimír Kreidl.
Spíš než změnu strategie lze podle něho od nového vedení centrální banky očekávat pokračování v dosavadním trendu.
"Tůma je znám jako zastánce ostré protiinflační politiky, takže by se dalo říci, že to je 'druhý Kysilka'," uvedl Kreidl, před nímž jako šéfekonom Patria Finance působil právě Tůma. Kysilka byl jedním z těch, které Klaus kvůli tvrdému přístupu k potlačování inflace kritizoval a v rozhovoru pro Lidové noviny jej nazval "rychlokvaškou".
Tůma podle svých odborných vystoupení zastává stejný názor, jaký v poslední době v debatě o příčinách hospodářských potíží prezentovalo staré vedení ČNB, a sice že hlavní brzdou ekonomiky nejsou vysoké sazby, ale přetrvávající strukturální problémy.
Dědek se podle Kreidla domnívá, že měnová restrikce byla loni trochu přehnaná.
KYSILKA BUDE EKONOMŮM CHYBĚT
I když reakce finančních kruhů na prezidentův výběr jsou veskrze pozitivní, nad odchodem viceguvernéra Pavla Kysilky panuje velké zklamání. "Pro nás je jeho odchod překvapením. Má za sebou slušné výsledky při rozdělování měny i při protiinflační politice. Nepřítomnost tohoto jestřába je překvapení, ale Tůma jej jistě nahradí," poznamenal k novému složení Kreidl.
Kysilkova odchodu lituje například i prezident Liberálního institutu Jiří Schwarz, který jinak nové složení bankovní rady hodnotí pozitivně. "Kysilka prokázal odborné znalosti a projevil se jako schopný organizátor v případě měnové odluky. Aloise Rašína jsme za to téměř zbožštili," uvedl Schwarz.
Jinak jsou změny ve vedení přijímány ve finančních i bankovních kruzích příznivě. "Osobně se domnívám, že nově jmenovaní členové budou pro bankovní radu přínosem," řekl například šéf Bankovní asociace a generální ředitel Živnobanky Jiří Kunert.
Kysilka byl v době, kdy Josef Tošovský působil jako premiér, pověřen vedením ČNB. Ve finančních kruzích se nyní objevují spekulace o tom, že by z centrální banky měl brzy odejít a nastoupit na významný post v České spořitelně. Tam chce stát kvůli loňským problémům co nejrychleji svolat valnou hromadu, na které by se mělo vedení banky obměnit. Kysilka nedávno odmítl odpovědět na otázku, zda je to pravda, a vicepremiér Mertlík včera podle Vacka prohlásil, že o takové nabídce nic neví.
VLÁDA CHCE LEPŠÍ KOMUNIKACI
Pro vládu sociální demokracie je nyní prioritou navázat s novou bankovní radou ještě lepší komunikaci, než jaká mezi oběma institucemi panuje nyní. Premiér Zeman i ministr financí Ivo Svoboda sice v poslední době několikrát označili spolupráci s bankovní radou za výbornou, ale vicepremiér Mertlík ve vzájemných vztazích vidí některé rezervy. "Podle jeho názoru by v politice národní banky byla žádoucí jistá změna. A to ne ve významu rychleji snižovat úrokové sazby, ale například v tom, aby se zlepšila kooperace a koordinace s vládou," uvedl včera Mertlíkův mluvčí Libor Vacek. Jako příklad použil loňské zpřísnění předpisů bankovního dohledu, kvůli nimž se polostátní bankovní domy loni propadly do miliardových ztrát. "Například pokud by ČNB o tomto kroku vládu předem informovala, mohli jsme se vyhnout komplikacím s Českou spořitelnou," uvedl Vacek s narážkou na vyvedení špatných úvěrů a posilování kapitálu spořitelny ze státních zdrojů.
ODSTUPUJÍCÍ ČLENOVÉ MAJÍ PŮLROČNÍ DISTANCI
Možnou nominaci do čela spořitelny by Kysilkovi mohl zkomplikovat vnitřní předpis ČNB, podle kterého člen bankovní rady nesmí půl roku po svém odvolání vykonávat žádnou funkci mimo centrální banku. "Člen bankovní rady má totiž přístup k řadě informací, takže kvůli ochraně před střetem zájmů by nikdo z nich neměl brzy vstoupit do nové funkce," vysvětlil mluvčí ČNB Martin Švehla. Informace, které mají odstupující členové k dispozici, přestanou být podle Švehly za půl roku aktuální, takže konflikt zájmů po této době už nehrozí.
Dlouholetý šéf bankovního dohledu Ota Kaftan, který byl na rozdíl od Kysilky včera jako jediný z odstupujících členů bankovní rady k zastižení, se ke svým dalším plánům odmítl vyjádřit. "V tuto chvíli bych se k tomu nerad vyjadřoval. Bez komentáře," řekl Kaftan.
Bankovní rada je sedmičlenná a vedle nově zvolených členů v ní zůstává guvernér Josef Tošovský a dvojice Luděk Niedermayer a Miroslav Hrnčíř.
Noví členové bankovní rady
Oldřich Dědek (narozen 1953) Vystudoval VŠE v Praze a po jejím ukončení v roce 1978 nastoupil do Ekonomického ústavu ČSAV. V roce 1992 odešel do České národní banky, kde nyní pracuje jako náměstek ředitele a poradce guvernéra.
Pavel Racocha (narozen 1962) Po absolvování pražské VŠE nastoupil v roce 1984 jako kontrolor Českého svazu bytových družstev, v letech 1988 až 1991 byl vedoucím kontrolorem v Lidovém bytovém družstvu. Poté začal pracovat ve Státní bance československé jako specialista v bankovním dohledu. V roce 1997 působil jako konzultant u Světové banky, nyní je ředitelem sekce bankovního dohledu v ČNB.
Pavel Štěpánek (narozen 1956) Činnost tohoto absolventa VŠE je od roku 1981 spojena s ministerstvem financí. Postupně zde pracoval jako referent, vedoucí oddělení veřejných financí, ředitel odboru finanční politiky a vrchní ředitel. V loňském roce působil jako asistent generálního ředitele České spořitelny a také jako náměstek ministra financí. Od letošního roku působí v ČNB jako náměstek ředitele sekce. V letech 1995 až 1996 byl konzultantem u OECD.
Zdeněk Tůma (narozen 1960) VŠE ukončil v roce 1986 a začal pracovat v Prognostickém ústavu ČSAV.
