Každý pátý člověk, který pracuje na rizikovém pracovišti, je z Moravskoslezského kraje. Před dvaceti lety to byl dokonce každý třetí. To se naštěstí změnilo s útlumem dolů a hutí. Nelichotivé prvenství si ale region drží stále. Navíc tu práce v riziku opět přibývá, což znamená, že stále více lidí je ohroženo nemocí z povolání.
Dlouhodobé statistiky přitom ukazují relativně dobrý vývoj. "Vývoj nemocí z povolání je příznivý v České republice i moravskoslezském regionu, tendence je klesající," říká ředitelka Krajské hygienické stanice v Ostravě Helena Šebáková.
Argumentuje tím, že v 90. letech minulého století bylo v kraji přiznáváno téměř tisíc nemocí z povolání ročně (nejčastěji horníkům), ale v posledních letech se počty pohybují kolem 300, což je čtvrtina nemocí z povolání přiznávaných v zemi.
Nárůst rizikových pracovišť souvisí s rozvojem průmyslových zón
Jenže srovnání loňských údajů o rizikové práci v kraji s rokem 2005 už tak dobře nevychází. Naopak. Ukazuje, že trend se otáčí.
Zatímco před šesti lety vykonávalo rizikovou práci v regionu asi 60 000 lidí, loni jich bylo už 86 740. V roce 2005 pracovalo v riziku asi 13 000 žen, loni už jich bylo 18 421. Nemocí z povolání tehdy lékaři přiznali 246, loni už jich bylo 313.
Nárůst rizikových pracovišť souvisí podle odborníků s rozvojem průmyslových zón, kde lidé dělají jednostranně zatěžující práci.
Pracovníky ničí vibrace a jednostranná námaha
"Přibývá riziko lokální svalové zátěže, na kterém se významně podílejí ženy pracující v montážních závodech vesměs s vazbou na automobilový průmysl," potvrzuje Helena Šebáková a dodává, že mezi okresy s nejvyšší rizikovou zátěží z práce patří Ostrava (33 procent), Karviná a Frýdek-Místek (oba 21 procent).
Lékař oddělení chorob z povolání ostravské Hornické polikliniky Rostislav Gromnica říká, že zatímco dřív přicházeli hlavně horníci, kteří měli zaprášené plíce nebo vazoneurózu, dnes se u něj neobjevují skoro vůbec. "Nahradili je hlavně lidé, kteří onemocněli z jednostranné nadměrné zátěže a vibrací. Loni jsem tu měl prvních deset až patnáct lidí z průmyslové zóny v Ostravě-Hrabové. Přibývá jich. Jen v posledních týdnech jsem jich začal vyšetřovat asi deset," líčí Gromnica.
Jeho typickým pacientem je člověk středního věku, kterého bolí ruce z práce na stroji či montážní lince. Vyšetření zjistí nejčastěji poškození nervů, ale i cév, kostí...
Přibývá i alergiků v zemědělství a v potravinářství
"Jednostrannou nadměrnou zátěží ale trpí lidé různých profesí. Máme tu třeba baletky s artrózou, zpěváky či duchovního s poškozenými hlasivkami, klavíristy s karpálními tunely či harfenistky s poškozením rukou z vibrací. A kromě toho přibývá alergií - v zemědělství, potravinářství i průmyslu," líčí Gromnica s tím, že u každé choroby lze prokázat, zda ji způsobily podmínky výkonu povolání.
Riziková pracoviště podléhají zvláštnímu režimu. Problém je, že v posledních letech vznikla v kraji řada nových pracovišť a ne všechna jsou zařazena do kategorií podle rizikovosti. "Velké firmy jako Hyundai kategorizaci mají, ale některé menší montovny ne. Zjistíme to, když přijde jejich pracovník," říká Gromnica, podle kterého žije jen v Ostravě asi 15 000 lidí s nemocí z povolání.
