Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ve funkci půl roku, vliv na pět let. Havlíček musí vybrat vedení ERÚ a ČTÚ

  4:55aktualizováno  4:55
Příprava či dokončení potřebné legislativy. To je hlavní priorita nastávajícího ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka. Mnohem důležitější dopad však budou mít klíčová personální rozhodnutí spadající do několika málo měsíců jeho mandátu. Těmi jsou jmenování vedení Energetického regulačního úřadu a Českého telekomunikačního úřadu.

Budoucí ministr průmyslu Jiří Havlíček (vlevo) se zdraví s premiérem Bohuslavem Sobotkou | foto: Vít Šimánek, ČTK

V prvé řadě jde o výběr kandidátů do pětičlenné rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Ta letos v srpnu nahradí předsedkyni Alenu Vitáskovou. Funkční období členů rady instituce s klíčovými pravomocemi v energetice trvá přitom až pět let, a bude tedy spadat převážně do éry příštího kabinetu.

Že to může být značný problém, ukázaly právě četné spory exministra Jana Mládka, který nedokázal najít s Vitáskovu společnou řeč. Tu přitom do funkce prosadila ještě ODS v době vlády Petra Nečase.

Citlivé politické téma

Podle zdrojů z energetiky i politiky budou mít zájem dostat své lidi do rady jak obě hlavní vládní strany ČSSD a ANO, tak velké energetické firmy, případně i zástupci odběratelů. Minimálně jedna pozice by pak měla být určena neutrálnímu kandidátovi. V energetických kruzích se dokonce mluví o tom, že za Mládkovým pádem ve skutečnosti stála snaha ovlivnit výběr členů rady.

Budoucí ministr není zatím k výběru členů rady příliš sdílný. „Pokud jde o radu Energetického regulačního úřadu, jsou termíny jednoznačně stanoveny zákonem a ministerstvo průmyslu a obchodu v brzké době představí postup (výběru kandidátů, pozn. red.),“ prohlásil stručně Havlíček, který se prozatím odmítá vyjadřovat i k jakýmkoliv dalším personálním otázkám.

O některých jménech se však již začíná spekulovat. Mezi kandidáty bývá zmiňován třeba šéf Státní energetické inspekce a zkušený úředník Pavel Gebauer. Inspekce pod jeho vedením provedla rozsáhlé kontroly solárních elektráren, tedy to, v čem samotný ERÚ v poslední době příliš nevynikal.

Mluví se také o Pavlu Šolcovi, bývalém náměstku pro energetiku na ministerstvu průmyslu, který dnes působí ve vedení ČEZ Distribuce. Šolc má pověst člověka, kterého energetika baví, a lukrativní post v energetické společnosti by mohl být ochoten vyměnit za jinou pozici, jestliže by mu přišla zajímavější.

Dalším možným členem by se mohl stát dlouholetý „legendární“ úředník ministerstva průmyslu Václav Petříček. Ten je už dnes v důchodu a jeho jmenováním by se tak mohlo vyřešit obsazení jedné z pozic s kratším mandátem, o které bude menší zájem.

V úvahu přicházejí také dva dosavadní místopředsedové ERÚ Vladimír Outrata a Ivan Noveský. Ten připouští, že pokud by nabídku na post v radě dostal, kývl by na ni. „Zájem samozřejmě mám, to říkám otevřeně,“ říká Noveský, který ERÚ před lety založil. Podle hlasů ze státní správy by však současným místopředsedům mohlo uškodit právě spojení s Vitáskovou. Ta si svým zatvrzelým odmítáním vypsat podporu pro obnovitelné zdroje kvůli údajně chybějící notifikaci z Bruselu udělala v resortu mnoho nepřátel a není jasné, jak dalece se to týká i samotného Havlíčka.

Z řad energetických firem bývá zmiňován ředitel útvaru pro legislativu a trh ČEZ Jan Kanta nebo ředitel pro strategii Energetického a průmyslového holdingu Jiří Feist. „Jejich nevýhodou by mohlo být, že by mohli být vnímáni jako zástupci velkých firem,“ hodnotí šance obou jmenovaných zdroj z energetické branže.

V neposlední řadě zaznívá i jméno někdejšího senátora za ČSSD a jaderného inženýra Jiřího Bise. Ten podle svých slov „oficiální“ nabídku zatím nedostal. „Zvažoval bych to,“ říká však Bis.

Všichni se pak shodují, že nejlepším kandidátem na pozici v radě by byl uznávaný expert Jiří Gavor. Ten přiznává, že nabídku dostal, musel by se však vzdát svého působení v poradenské společnosti ENA a pozice výkonného ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií. S oběma svými pozicemi je spokojen, a post v radě proto důrazně odmítá.

Volné posty v telekomunikacích

ERÚ není jediná personální otázka, kterou bude muset Havlíček řešit. Ještě akutnější je doplnění rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Poté, co v polovině března vypršel mandát Ondřeji Malému, má rada jen čtyři členy. A i když se premiér Bohuslav Sobotka, který stále dočasně vede i ministerstvo průmyslu, před volbami chopil tématu drahých mobilních dat, sám pátého člena nejmenoval.

Zatím o tom vůbec nechtěl mluvit ani aktuální Mládkův nástupce Havlíček. Podle předsedy rady ČTÚ Jaromíra Nováka není ani tak podstatné, že zatím jeden radní chybí. „Klíčové bude, kdo přijde jako ten pátý a jakým způsobem nahradí pozitivní aktivistický element odešlého kolegy Ondřeje Malého,“ řekl minulý týden v rozhovoru pro MF DNES Novák.

Oficiálně jméno žádného kandidáta nepadlo, o několika jménech se v kuloárech spekulovalo. Havlíčka pravděpodobně čeká ještě jedno důležité jmenování – na podzim končí v ČTÚ mandát i samotnému předsedovi rady Novákovi.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.