Provozovatelé heren, kasin a jiných sázek musí po vyplacení výher odvést ze zbylé částky místo daní šest až dvacet procent na veřejně prospěšné účely. Loni tak šlo na prospěšnou činnost 3,36 miliardy korun. Organizace si sice mohou u hazardních společností o "veřejně prospěšné" peníze požádat, ale kam prostředky poputují, záleží v konečném důsledku pouze na hazardnících samých.
Nad odvody neexistuje prakticky žádná kontrola a peníze často putují přes podezřelá občanská sdružení zpátky k provozovatelům hazardu. V minulosti se navíc skrze odvody často financovaly aktivity politiků nebo jejich blízkých.
Tuto černou díru chce nyní ministerstvo financí zasypat a hazard zdanit jako každý normální byznys. Úředníci připravují nový loterijní zákon, z kterého by měla být otázka financí zcela vyňata. Podle náměstka ministerstva financí Tomáše Zídka přejdou odvody hazardních firem pod daňové zákony a budou tak podléhat běžné kontrole ze strany finančních úřadů.
"V loterijním zákoně nastavíme limity hazardu, definice hazardu, licenční systémy, povolovací systémy, dozorové systémy, ale ne finance. Ty patří pod daňový úsek a tam jsou odborníci, kteří ať navrhnou, jak zdanit hazard jako každý jiný byznys v tomto státě," řekl MF DNES Zídek. Podle něj by změny mohly začít platit od ledna 2013.
Příručky pro ukrajinské dělníky
Zdanění hazardu má zabránit zneužívání současného systému. Podle platné legislativy může totiž ministerstvo požadovat pouze předběžný seznam příjemců peněz.
Prostředky tak končí v lepším případě v četných mysliveckých sdruženích, golfových klubech nebo v rozpočtech obcí s benevolentním pohledem na kasina. V horším případě třeba na tisk podezřelé příručky za 400 korun za kus pro 80 tisíc ukrajinských dělníků, kterou nikdo nikdy neviděl.
Ministerstvo proto poslední dva roky zveřejňuje seznam dárců a příjemců. Podle Zídka je tak zajištěna alespoň veřejná kontrola.
Na seznamu se vyskytuje množství nadací, nadačních fondů a občanských sdružení. Část z nich tvoří známé neziskové organizace, jejichž činnost a hospodaření není problém ověřit. Milionové částky však spolknou i subjekty, o kterých nikdo nikdy neslyšel.
Kontrola hospodaření příjemců odvodů není jednoduchá, a to i přesto, že nadace a nadační fondy mají – co se týče zveřejňování výročních zpráv a účetních uzávěrek – stejné povinnosti jako běžné firmy. Zákon pouze stanovuje povinnost informace dodat a zveřejnit. Neřeší už sankce v případě, že nadace svou povinnost nesplní.
Zjistit osud peněz je v praxi mnohdy nemožné, protože některé z nadací nezveřejnily své účetní závěrky už několik let. Ještě tristnější je situace v oblasti občanských sdružení. Ta se musí pouze registrovat na ministerstvu vnitra a o svých finančních záležitostech nebo členech nemusí zveřejňovat vůbec nic.
