Dětská herní centra přebírají v Česku plochu po zkrachovalých či zmenšených...

Dětská herní centra přebírají v Česku plochu po zkrachovalých či zmenšených obchodech. | foto: Cushman & Wakefield

Prázdné plochy obchodních center obsazují obří dětské herny s hlídáním

  • 117
Majitelé obchodních center a takzvaných obchodních parků, které narozdíl od center nejsou pod jednou střechou, dostali nápad, jak obsadit prázdná místa po obchodech, které zkrachovaly nebo se zmenšily. Z některých se stanou ukázkové showroomy nebo autoservisy, stále více jich však otevírá herní centra pro děti s rodiči.

Nejde o dětské koutky, ale rozlehlé prostory o velikosti tří tisíc metrů čtverečných i s restauracemi, které provoz spolu se vstupným dotují. V některých centrech jsou i hlídací koutky, takže je rodiče využívají i jako místo, odkud mohou pracovat.

"Na okrajích velkých měst se nákupní parky přeměňují na zábavní dětské parky, jejichž popularita roste celosvětově. Rodiče ve velkých městech mají méně času a více peněz a dětské parky jsou alternativou pro volný čas jejich dětí," říká Petr Landsinger, manažer realitní poradenské společnosti Cushman & Wakefield.

Nedávno se tak otevřelo v Hradci Králové centrum pod názvem Tongo, v Čestlicích u Prahy je to Žirafa, Lvíček má centra v Plzni i na Černém Mostě v Praze a v Brně je to Wiky Land. "Využívají například bývalou prodejnu Gigasportu, volné plochy vzniklé zmenšením hypermarketu či dřívější sklady. Žádné z nich nevzniklo stavbou na zelené louce," dodává jeho kolega Jiří Kristek, který má na starosti obchodní parky.

V Ostravě například již delší dobu funguje centrum Jojo park, které patří v regionu k nejnavštěvovanějším.

České normy jsou přísnější, stejně tak i hasiči

Většinou tato centra vlastní přímo majitelé nákupních parků, žádný řetězec dětských středisek ještě nevznikl. Všichni se však potýkají s podobným problémem, na který narazily už lesní školky. Na to, že české normy jsou přísnější než evropské.

"Veškeré herní prvky v těchto centrech musí odpovídat evropským a též českým normám, ty jsou mnohem přísnější. Získání potřebných certifikátů může být, především u herních prvků vyráběných v Asii, poměrně složitý proces. A když se koupí něco s evropskými standardy, ještě to neznamená, že to projde u české požární kontroly například," upozorňuje Petr Landsinger.

Atrakce musí mít certifikáty na bezpečnost dětí a musí být také nehořlavé, přitom každý hasičský sbor má na to jiný pohled, což developeři zjistili z praktických zkušeností napříč regiony.

Nová centra drží na uzdě starostové

Obchodních center a nákupních parků už v Česku moc nepřibývá, i když v plánu je jich dost, která už mají stavební povolení. Na uzdě je drží starostové měst, kteří si už nepřejí další obchody, ale i potravinářské řetězce, které přestaly až na výjimky expandovat.

Jaká jsou nejoblíbenější obchodní centra?

Seznam obchodních center v ČR včetně informací o dětských koutcích naleznete na AkcniCeny.cz.

V Česku se vloni otevřelo šest nových nákupních parků o ploše 23 tisíc metrů čtverečních. Přitom původní developerské plány byly mnohem ambicióznější – na začátku roku 2013 byla ohlášena výstavba 45 parků o celkové ploše 200 tisíc metrů.

"Pro letošek developeři chystají postavit celkem 70 tisíc m2 ve dvaceti parcích. Je zřejmé, že jejich odhady jsou výrazně střízlivější. Přesto nečekáme, že by všechny ohlášené projekty došly letos do stadia realizace," dodává Kristek.

Za posledních 15 let se v Česku postavilo 157 nákupních parků. Nyní se však zejména prodejny elektra a hypermarkety zmenšují, část obchodu přešla na internet. Potravináři se soustředí hlavně na potraviny a omezili doplňkový prodej. Naopak drogerie se zvětšují, například prodejny Drogerií Teta nově zahrnují i lékárny.