Úrokové sazby v Americe klesly od roku 2001 do roku 2003 z 6,5 procenta na jedno. Trh s hypotékami se začal uvolňovat. To odstartovalo rozšiřování takzvaných subprime hypoték, které se poskytovaly nestandardně. Cesta k získání takového typu hypotéky by se dala přirovnat k běžnému nákupu.
Banky nepožadovaly vstupní dokumentaci ani dostatečné příjmy a makléři dostávali odměny podle toho, kolik hypoték sjednali. Počet subprime hypoték od roku 1994 do roku 2006 čtyřnásobně vzrostl.
Extrémně nízké úrokové sazby využily banky k prodeji hypoték s proměnlivou úrokovou sazbou. "Lidé tak jeden rok až pět let neplatili žádné nebo velmi nízké úroky. Po pěti letech mělo přijít nastavení aktuálního úroku. Sazby se mezitím ale výrazně zvýšily," uvedl analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.
. Marek Hatlapatka"Ve druhé polovině 90. let se říkalo, že internet změní svět, že firmy porostou daleko rychleji. To se odrazilo na extrémním růstu finančních trhů. Extrém ale nemohl dlouho vydržet, proto internetová bublina v roce 2000 splaskla." |
Mnozí klienti najednou nedokázali dluhy splácet. Začalo přibývat nesplácených úvěrů i exekucí, což zastavilo dlouhé období růstu cen nemovitostí. V roce 2006 začaly ceny klesat. "Po desítkách let růstu nikdo nepočítal s tím, že by se trh s nemovitostmi vydal opačným směrem. První předpoklad pro vznik krize tak byl na světě," soudí Hatlapatka.
Investory zlákaly prosperující nemovitosti
Tato situace by ale ještě krizi v celosvětovém měřítku vyvolat nemusela. Původně rostoucí cena nemovitostí však zlákala investory po celém světě.
"Představme si situaci, která na trzích panovala na začátku tohoto století: ceny nemovitostí téměř bez výjimky rostou, peníze jsou levné, banky od roku 1999 konečně mohou podnikat v investičních aktivitách," popsal Hatlapatka.
Krize očima humoristů - pád trhu a nekryté hypotéky
Rostlo bohatství, což vedlo k dlouhodobé globální prosperitě. Vznikal tak prostor pro finanční inovace. Mezi ně patří například hedgeové fondy. Investují prostředky nejen do akcií a dluhopisů, ale i nemovitostí, komodit nebo finančních derivátů - což jsou vlastně cenné papíry odvozené například z hypotečních úvěrů či jiných dluhů.
"Vskutku skvělá výchozí pozice pro obrovský rozmach investičních aktivit napojených na nemovitostní trh," uvádí Hatlapatka.
. Důležité pojmySekuritizace - klasické bankovní produkty, jako jsou hypoteční úvěry, se transformovaly do cenných papírů a prodávaly se dalším investorům - princip těchto cenných papírů byl založen na předpokladu rostoucích cen nemovitostí. Subprime hypotéky - se poskytovaly klientům s nestandardní úvěrovou minulostí nebo chybějícími dokumenty (například potvrzením o příjmech). Hedgeové fondy - typ investičních fondů, které na rozdíl od běžných podílových fondů investují prostředky nejen do akcií a dluhopisů, ale i nemovitostí, finančních derivátů nebo komodit. Je určen pro kvalifikované, nikoli drobné investory. |
Investoři tedy dlouho neotáleli a začali jednat. V nemovitostech viděli ohromné peníze. Rizika spojená s hypotékami podcenili. Kouzelným slovíčkem se tehdy stal pojem sekuritizace. Klasické bankovní produkty (jako jsou hypoteční úvěry) se transformovaly do cenných papírů a prodávaly se dalším investorům. Úvěrové riziko se tedy z bank přesunulo na další subjekty a banky mohly poskytovat další a další hypotéky. Banky si nechávaly jen poplatky za hypotéky.
Nečekaně klesající ceny nemovitostí a rostoucí míra nesplácených hypoték však začaly důvěru investorů nahlodávat a trh s cennými papíry postupně začal tuhnout. Banky tak ve svém majetku sice vykazovaly cenné papíry pořízené za stovky miliard dolarů, jejich reálná cena přitom ale neustále klesala s tím, jak klesal i zájem investorů o ně.
Investoři začali být nervózní
Banky tak musely tento majetek odepsat, to znamená přepočítat jeho hodnotu v účetnictví podle aktuální tržní ceny a rozdíl vykázat jako ztrátu. Rostoucí ztráty dohnaly finanční ústavy k tomu, aby hledaly investory, kteří by jim dodali chybějící kapitál.
Ceny nemovitostí v USA kvůli nadměrným počtům neprodaných domů a ekonomice balancující na hraně recese stále klesaly a ztráty bank nepřestávaly růst. Zdrojem nervozity investorů se během letošního léta staly především dvě vládou sponzorované společnosti Fannie Mae a Freddie Mac.
O vzniku krize a morálním hazardu
"Jejich evidentně silně se zhoršující finanční situaci nakonec musela hasit opět americká vláda, která obě finanční instituce de facto znárodnila. Trh se však po tomto kroku rozhodně nestal klidnějším, naopak investoři ještě více znervózněli a začali hledat zdroje dalších možných problémů," uvedl Hatlapatka.
To rozpoutalo postupnou vlnu, která nyní prochází napříč světem. Svoje první oběti si začala vybírat v Americe, zaútočila už ale i na Evropu.
. První vlna krize - jaro a léto 2007Jaro 2007 - několik společností poskytujících hypotéky se ocitá v problémech, New Century Financial žádá o ochranu před věřiteli. 7. července 2007 – pátá největší investiční banka na Wall Streetu, Bear Stearns, oznamuje 19. července 2007 - Dow Jones Industrial Average poprvé v historii překonává hranici 14 tisíc bodů, akciové trhy dosahují svého maxima. 16. srpna 2007 - Countrywide Financial, největší poskytovatel hypoték v USA, se na poslední chvíli vyhýbá bankrotu díky půjčce 11 miliard dolarů od ostatních bank. 17. srpna 2007 – Fed poprvé zasahuje snížením diskontní sazby o 50 bazických bodů na 5,75 %. Zároveň poskytuje peněžnímu trhu mimořádnou injekci 100 miliard dolarů. 14. září 2007 – britská hypoteční banka Northern Rock prožívá krizi likvidity, zažívá první hromadné vybírání vkladů ve Velké Británii v její novodobé historii. Její akcie během tří dnů oslabují o 60 %. |
