Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pokuty za znečišťování ovzduší nás zničí, protestovali horníci v Berlíně

  12:51aktualizováno  12:51
Tisíce německých horníků a zaměstnanců hnědouhelného průmyslu protestovalo v Berlíně proti návrhu vlády pokutovat elektrárny za znečišťování ovzduší. Obávají se ztráty tisíců pracovních míst. Záměr kabinetu snížit emise oxidu uhličitého kříží přitom i plány ČEZ a EPH.

Protest německých horníků v Berlíně proti návrhu vlády pokutovat elektrárny za zněčišťování ovzduší (25. dubna 2015) | foto: Jan BrožiDNES.cz

„Zachraňte park! Zastavte neonacisty! Zvednete platy učitelům!“ zaznívá téměř denně ulicemi Berlína. Německá metropole je městem demonstrací, loni se jich podle policejních statistik konalo 4950, to znamená více než 13 denně.

Sobotní protest odborového svazu IG BCE, která mimo jiné zastupuje i zájmy horníků, však byl v mnoha směrech výjimečný. A nebylo to jen kvůli účasti více než 15 000 zaměstnanců hnědouhelných revírů v Lužici, Sasku a Porýní.

Jejich obavy se v mnohém podobají těm z Mostecka. Protest však nebyl zaměřen proti zachovaní těžebních limitů, ale snaze německé vlády dostát svým závazkům a do roku 2020 snížit produkci emisí o 40 procent oproti roku 1990. Výsledek však bude podle názoru odborářů totožný - ztráta tisíců pracovních míst.

Z celého Německa se proto horníci o víkendu sjeli na prostranství mezi budovami Bundestagu a Spolkovým kancléřstvím v Berlíně, uprostřed dvou institucí určujících směřování německé politiky. „Uhlí pro Německo,“ zaznívalo od potetovaných mladíků s piercingem v nose i postarších pánů s knírem v džínové bundě a vídeňským párkem v ruce. Někteří přivedli i své děti a podpořit německé kolegy přijeli i zaměstnanci české RWE. A to včetně předsedy představenstva Martina Herrmanna.

Právě RWE je jedním z dříve zdánlivě nezničitelných energetických gigantů, na kterého tvrdě dopadá postupné vypínání jaderných elektráren naordinované německou vládou. A nyní podle odborářů plány vlády ohrožují i celý sektor hnědého uhlí, druhou klíčovou oblast, kde RWE působí.

Fotogalerie

O uzavření hnědouhelných dolů a elektráren se v Německu debatuje už delší dobu, až nyní však nabírá konkrétní obrysy. Hněv horníků vyvolal především plán sociálnědemokratického ministra hospodářství Dietmara Gabriela a jeho náměstka Reinera Baakeho. Podle něj by mela každá elektrárna odvádět „klimatický příspěvek“ pokud překročí stanovené limity škodlivých látek.

Podle deníku Süddeutsche by to znamenalo 18 až 20 euro za každou tunu oxidu uhličitého navíc, které by provozovatelé museli uhradit formou emisních povolenek. To by postihlo především hnědouhelné elektrárny starší dvaceti let, jejichž produkce se postupným vypínáním jaderných zdrojů zvyšuje. Černouhelné či plynové elektrárny by to naopak příliš zasáhnout nemělo.

Podle ministerstva by nová pravidla neměla mít na hnědouhelný průmysl větší dopad. To však odboráři zpochybňuji. Podle nich to naopak znamená začátek konce celého odvětví. Hnědouhelné elektrárny se stanou nerentabilními a provozovatelé je odstaví. S tím klesne i poptávka po hnědém uhlí a skončí i doly. Podle odborů to povede ke ztrátě 100 tisíc pracovních míst, růstu cen elektřiny a ohrožení zásobování. Hnědouhelné elektrárny zajišťují zhruba čtvrtinu německé spotřeby.

Odboráři zdůrazňují, že proti samotné Energiewende, tedy přechodu od fosilních zdrojů na obnovitelné, nic nenamítají. „Energiewende podporujeme. Chceme jen, aby přechod proběhl postupně a nebyly ohroženy desítky tisíc pracovních míst,“ říká sotva dvacetiletý zaměstnanec těžební společnosti Mibrag, která patří do impéria EPH Daniela Křetínského. Podle představy těžařů i odborů by právě hnědé uhlí mělo zajistit plynulý přechod mezi odstavením jaderných elektráren a dobou, než budou většinu produkce být schopny pokrýt obnovitelné zdroje.

Spor o klimatický příspěvek pořádně zamíchal i německou politikou. Protesty jsou nepříjemné především pro samotného Gabriela, který jako sociální demokrat byl vždy logickým spojencem odborářů. Za ministra se naopak postavilo pět desítek renomovaných ekonomů a energetických expertů, kteří ve společném prohlášení vyzvali k co nejrychlejšímu prosazení plánu.

„Klimatický příspěvek je absolutním minimem nutných politických opatření, aby elektroenergetický sektor zajistil svůj příspěvek k tomuto cílí, tedy konkrétně snížení emisí oxidu uhličitého v energetickém hospodářství na 290 milionu tun ročně,“ uvádí se ve zveřejněném dokumentu. Také komunální dodavatelé energií Garbiela podpořili. Horníci naopak nacházejí podporu nejen mezi Gabrielovými spolustraníky, ale i mezi koaličními křesťanskými demokraty.

Výsledek sporu o klimatický příspěvek má přitom klíčový význam i pro Česko. EPH i polostátní ČEZ už totiž oznámili zájem koupit hnědouhelné aktivity švédského koncernu Vattenfall v Německu. Za současné situace jsou však doly i elektrárny v Lužici prakticky neprodejné.

Autor:


Témata: ČEZ, Demonstrace




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.