„V ochranném pásmu byly chovatelům zakázány veškeré přesuny včelstev i matek, nařízeno provedení klinických prohlídek včelstev spojených s rozebráním díla a zajištění odběru směsného odpadu na dně úlu pro bakteriologické vyšetření,“ uvedl v pátek mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal. Mimořádné opatření platí v okruhu s poloměrem pět kilometrů od ohnisek nákazy. Její zdroj se veterinářům nepodařilo spolehlivě určit.
VČELAŘ: Hlavním nepřítelem včel je člověk. Nejzdravější je pro ně město |
Za hlavního původce hniloby včelího plodu jsou považovány dva druhy bakterií. Nákaza může být do chovu zavlečena při zalétávání včel, roji neznámého původu, infikovanými plásty, úly či včelařskými pomůckami. „Postižené larvy hynou ještě před zavíčkováním, nejčastěji ve stáří asi čtyř dnů. Dochází ke slábnutí včelstva. Typickým projevem je i mezerovitý plod. Léčba se v ČR nesmí provádět,“ uvedl Pejchal. Doplnil, že hniloba včelího plodu se v Evropě objevuje například ve Velké Británii, Irsku, Švýcarsku či Norsku.
Při podezření na výskyt nákazy je včelař povinen vše ohlásit příslušné krajské veterinární správě. V současnosti je za hlavní hrozbu pro chovy včel vnímán mor včelího plodu, laboratorní vyšetření na hnilobu včelího plodu se standardně nedělá. „Uvedený případ však ukazuje, že by se mělo zvýšit i povědomí o hnilobě včelího plodu, s jejíž diagnostikou včelaři nemají zkušenosti,“ uvedl Pejchal. Dodal, že samozřejmostí musí být pro včelaře prevence, která je stejná jako při moru včelího plodu.
Veterináři ve spolupráci s včelařskými odborníky již zorganizovali pro zástupce včelařů z postižených lokalit seminář zaměřený na hnilobu včelího plodu a zejména na její klinické projevy. Proškolení včelaři pak mají předat informace dalším chovatelům včel.
