Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Katastrofa na Mostecku se nekoná. Horníci práci dostanou, ale za míň

  5:01aktualizováno  5:01
Útlum těžby hnědého uhlí na Mostecku připraví o práci zhruba dva tisíce lidí. Část z nich odejde do předčasného nebo regulérního důchodu, další by zase měli najít práci jinde. Zhruba pět set lidí však bude mít problém.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Podle vládní analýzy přijde o práci na Mostecku kvůli útlumu těžby hnědého uhlí v následujících pěti letech 1 932 lidí. Týká se to zaměstnanců lomu ČSA, kde rypadla pomalu dorazila na hranici Horního Jiřetína a zbytky dostupného uhlí se do roku 2022 vyčerpají.

Ne všichni propuštění však skončí na úřadu práce. Do penze by mělo odejít na 163 lidí z celkového počtu a další by mohli odejít do důchodu předčasně. Novela zákona z letošního června umožňuje, aby penzi začali čerpat až o sedm let dříve. To se však týká pouze horníků, kteří pracovali pod zemí, což se v hnědouhelném revíru týká maximálně dvaceti lidí. Jde však o profesi, která by jen těžko hledala nové uplatnění.

Fakta

Územní limity Územní limity těžby hnědého uhlí schválila vláda Petra Pitharta už v roce 1991. Jejich cílem bylo zastavit drancování přírody v severních Čechách, které se rozjelo v dobách komunismu. Hranice, za kterými není možné těžit, se týkaly především lomů ČSA a Bílina. Už od konce devadesátých let se objevovaly návrhy na jejich zrušení. Zatímco na Bílině však rypadlům v cestě prakticky nic nestálo, na ČSA by musely padnout Horní Jiřetín a Černice. Vláda proto loni po dlouhé debatě rozhodla, že limity na ČSA zachová a na Bílině zruší.

Dalších 624 zaměstnanců ČSA by mělo najít práci v Severočeských dolech spadajících pod polostátní ČEZ. Na jejím lomu Bílina totiž na rozdíl od ČSA vláda rozhodla o prolomení těžebních limitů. Severočeským dolům se tak uvolnila cesta k 150 milionům tun uhlí, jehož zásoby vydrží podle odhadů až do roku 2055. A na jeho vytěžení potřebuje i dostatek zaměstnanců.

Podle mluvčího Lukáše Kopeckého budou Severočeské doly do konce roku 2024 muset přijmout kvůli přirozené generační obměně dokonce až tisíc lidí. „Další stovky lidí pak naleznou uplatnění v návazných provozech a službách. U nově příchozích zaměstnanců bude praxe v oboru výhodou. Přijímat se budou zaměstnanci do všech profesí souvisejících s předmětem podnikání společnosti Severočeské doly,“ říká Kopecký. Zhruba stovka horníků z ČSA by se mohla uplatnit také v lomu Vršany.

Podle Jaromíra Franty, místopředsedy Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu, má však potřeba nových zaměstnanců na Bílině dvojí dopad. Klíčoví zaměstnanci odcházejí do Severočeských dolů už dnes, bagry na ČSA ale pořád jedou. „Tyto lidi musíme nahrazovat jinými. To znamená, že člověka přijmeme, později ho ale budeme muset také propustit a Severočeské doly si ho už nevezmou,“ míní Franta.

Po odečtení lidí, kteří odejdou do důchodu nebo najdou uplatnění na jiném dole, zbývá zhruba 1 100 lidí, kteří na Mostecku v následujících letech přijdou o práci. Část z nich má díky své kvalifikaci šanci rychle najít práci mimo těžební sektor. To se týká zámečníků, údržbářů či elektrikářů, kterých se na trhu nedostává.

Místa jsou, ale za nižší mzdu

Problémem je, že mzdy v jiných sektorech zdaleka nedosahují takové úrovně jako v těžebním průmyslu. Medián hrubé mzdy v hornických profesích se podle statistik ministerstva práce pohybuje nad 30 tisíci korunami. Na to i kvalifikovaní pracovníci mimo těžební sektor jen těžko dosáhnou.

„Co se týká mezd, nemohou podle mého tito zaměstnanci počítat s tak vysokou mzdou, pokud berou, že její součástí jsou i různé příplatky za ztížené zdravotní prostředí, nepřetržitý provoz,“ upozorňuje Radek Houšť, manažer statistiky společnosti Trexima, která údaje o průměrném výdělku pro ministerstvo zpracovává. Dodává navíc, že náhlý přebytek pracovníků v rámci jednoho okresu může stlačit mzdy ještě více dolů i v profesích, po kterých je obvykle poptávka.

Podle Franty jsou v nabídce úřadu práce v regionu aktuálně místa pro kvalifikované profese za mzdu 13 až 14 tisíc měsíčně, což by pro propuštěné zaměstnance znamenalo citelnou ránu rodinnému rozpočtu. Pomoci by jim mohl státní příspěvek ve výši sedmi až osmi tisíc měsíčně po dobu až tří let. „S osmi tisíci by nepocítili takový mzdový propad a pro rodinný rozpočet by to neznamenalo takovou změnu. Měli by zároveň čas, aby si mohli najít třeba i lépe honorovanou práci,“ říká Franta.

Na podobný příspěvek budou mít nárok horníci z OKD, rozhodnutí, zda se bude vztahovat i na jejich hnědouhelné kolegy, však vláda ve středu odložila. Proti se staví především ministři ANO. „Je to útok na rozpočet, který je bezdůvodný,“ prohlásil ministr financí Andrej Babiš. Ten dlouhodobě argumentuje tím, že o propuštěné zaměstnance se musí postarat především těžební společnost, která na uhlí vydělávala.

Ještě větší problémy pak budou mít horníci bez jakékoliv dodatečné kvalifikace. Ti podle vlády tvoří až polovinu lidí, kteří přijdou o místo, a jsou tak nejvíce ohroženou skupinou. Počítá se proto s celou řadou opatření od rekvalifikačních kurzů přes dotovaná pracovní místa až po příspěvky na dojíždění za prací.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.