Průměrná měsíční mzda horníka činila v roce 1988 necelých 7 200 Kčs, což odpovídalo dvouapůlnásobku průměrného příjmu. „Vyjma vojáků, energetiků a pár dalších profesí nešlo asi nikde tak rychle získat byt,“ vyjmenovává další nezanedbatelný benefit Jaroslav Broulík z Havířova. Fáral v letech 1966 až 1992, nyní se zabývá výzkumem na Katedře společenských věd Vysoké školy báňské v Ostravě.
(Nejen) havířská řečVšeobecné výrazy bo = protože čemu = proč děvucha = dívka dřystat = kecat, povídat, vyprávět gramlavy = nešikovný chlop = muž, manžel kaj = kde megera = zlá žena meškat = bydlet, žít ni = ne papula = tvář (z)robit, (z)robiť = (u)dělat robka = žena, manželka synek = chlapec, hoch Slovníček do roboty abcug = srážka ze mzdy bzlať, bulnut = mít absenci fajront = konec směny šichta = směna zarobit, zarobiť = vydělat peníze Když se nedaří... Do dupy! = Do pr....! cyp, chuj, gizd = nadávky Sestavil autor s přispěním Dalibora Záruby |
Kromě výrazně nadprůměrné mzdy či dostupného bydlení měli havíři také snazší možnosti pořídit si v socialistickém Československu nedostatkové zboží. „Třeba na akci ke Dni horníků, kde se zboží rozdělovalo, jsem si koupil automatickou pračku a kvalitní ledničku,“ vzpomíná Broulík. „On by byl nesmysl, kdyby vysoké výdělky museli chlapi nechat jen v hospodě,“ dodává.
Přehlídka benefitů je však vyvážena těžkou prací, po jejímž skončení (horníci mohou ze zdravotních důvodů pracovat pouze omezený počet let) následuje nejistá budoucnost. „Málokterý zaměstnavatel chce přijmout bývalého zaměstnance šachty, protože se obává, že bude mít podlomené zdraví. Je to hodně diskriminující,“ popisuje zaměstnanec těžební společnosti OKD. Jeho jméno má redakce k dispozici, kvůli možným problémům se zaměstnavatelem jej však zveřejnit nechce.
Popisuje i možnost, jak zůstat pod zemí navzdory tomu, že má člověk odpracovanou maximální povolenou dobu. Řešením je pracovat přes jinou firmu. „Nejvíc se však tato práce dá podle mě dělat dvacet let, pak už je člověk opravdu hodně vysílený,“ říká horník.
Obtíže spojené s hledáním nového zaměstnání si prožil i Jaroslav Broulík. Nějakou dobu pobyl na úřadu práce, poté pracoval jako učitel nebo projektový manažer.
Řada bývalých havířů však po čase hledání nového zaměstnání vzdá. „Vysoká nezaměstnanost je zkreslená těmi, kteří pobírají rentu. Nastavené podmínky je nutí být raději nezaměstnanými než zaměstnanci,“ vysvětluje Broulík.
Kvůli slávě se nefáralo
Na práci horníka se řada lidí dívala skrz prsty i kvůli glorifikaci ze strany vládnoucího režimu. Zejména v 50. letech však státní moc viděla práci v dolech také jako jednu z účinných forem potrestání svých nepřátel. „Vězně a vojáky z pomocných technických praporů však nešlo využívat donekonečna,“ popisuje změnu postoje Broulík.
Pro těžký průmysl bylo uhlí nutností, a režim proto pořádal mohutné nábory pracovníků. Třeba počet obyvatel karvinského okresu se od roku 1950 do roku 1970 zvýšil téměř na dvojnásobek.
S Ostravskem si obyvatelé jiných částí země spojují kromě dolů a průmyslu také nářečí vynikající krátkými samohláskami a přízvukem na předposlední slabice. „S ústupem hornictví však dochází k útlumu - speciální výrazy budou přežívat jen v řeči starší generace a odejdou s ní,“ říká Dalibor Záruba, autor knihy Ostravský slovník.
Podle něj přežijí spíše všeobecné výrazy jako spojka bo či nadávky cyp a chuj. „Cyp se ale mnohem častěji používá jako přirovnání - třeba byla zima jak cyp. Zde nejde o vulgarismus, ale spíše o jazykovou chudost hovořícího,“ vysvětluje Záruba.
| Jak se změnily platy | ||
|---|---|---|
| Mzdy v roce... | 1988 | 2008 |
| Horník | 7 199 | 38 749 |
| Ředitel firmy* | 7 083 | 56 239 |
| Svářeč | 3 812 | 25 719 |
| Účetní | 2 864 | 25 170 |
| Recepční | 2 561 | 17 886 |
| Prodavač(ka) | 2 445 | 15 748 |
| Uklízeč(ka) | 1 732 | 12 065 |
| *v průmyslu | ||
| Pramen: ČSÚ, Trexima | ||
