Podle mluvčího MŽP Jakuba Kašpara se dnešním rozhodnutím potvrzuje správnost dosavadního postupu ministerstva v této oblasti. "Případné zrušení vyhlášky by ohrozilo zejména důvěru v celý systém zpětného odběru elektrozařízení," uvedl Kašpar s tím, že by se velmi pravděpodobně snížilo množství vybraných přístrojů, které se takto dostávají k recyklaci. Podle předběžných údajů MŽP loni každý obyvatel ČR vytřídil a odevzdal 4,3 kg elektroodpadu z domácnosti.
Podle soudce zpravodaje Pavla Rychetského vyhláška neodporuje ústavním principům a navazuje na evropské směrnice i české zákony. Zdůraznil, že soud nehodnotil hospodárnost nakládání s elektronickým odpadem ani podnikatelský rozměr problému. "ÚS nemá prostředky pro takové hodnocení a není to jeho poslání," uvedl Rychetský.
Sporným bodem vyhlášky je tvorba takzvaných kolektivních systémů na sběr elektrospotřebičů. Prostřednictvím systémů výrobci a dovozci zajišťují a financují povinný zpětný odběr elektrošrotu. Zpětný odběr požaduje z ekologických důvodů Evropská unie. Velkou část nákladů nesou nepřímo také spotřebitelé. Náklady se totiž promítají do ceny nových výrobků.
Pro odběr spotřebičů uvedených na trh po roce 2005 mohou výrobci a dovozci vytvářet různé individuální i kolektivní systémy, které pak fungují vedle sebe. Pro starší výrobky, které se na trh dostaly před 13. srpnem 2005, je ale podle vyhlášky nutné zřídit jen jeden kolektivní systém v každé typové skupině spotřebičů.
Například zpětný odběr historických malých domácích spotřebičů tak zastřešuje pouze společnost Asekol, u osvětlovacích mechanismů má stejné postavení firma Ekolamp, u lékařských přístrojů firma Rema. Podle ústavní stížnosti je omezení na jediný kolektivní systém v každém segmentu chybou.
