Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Každá čtvrtá potravina pochází z nemocného zvířete, tvrdí německá studie

  1:16aktualizováno  1:16
Zanícená vemena krav, polámané kosti nosnic a zničené klouby vepřů. Podle studie spotřebitelské organizace Foodwatch pochází každý čtvrtý zvířecí produkt v Německu z nemocného hospodářského zvířete. Na pultech obchodů se pak objevují jako zcela nezávadné potraviny.
Krávy nejčastěji kulhají, trpí poruchami metabolismu i plodnosti a záněty vemen.

Krávy nejčastěji kulhají, trpí poruchami metabolismu i plodnosti a záněty vemen. | foto: Reuters

Organizace Foodwatch vyhodnotila výsledky řady vědeckých studií zabývajících se zdravotním stavem hospodářských zvířat a přepočítala je na množství potravy, kterou produkují. Podle organizace tak každý desátý litr mléka pochází ze zaníceného vemene. Čtyři z pěti vajec snesly slepice s polámanými kostmi a každé druhé prase trpí při dodávce na jatka nemocí, způsobenou nevhodným chovem.

„Pokud se bavíme o chovu hospodářských zvířat, řeší se většinou jen formální kritéria jako je množství prostoru pro jedno zvíře nebo vybavení stájí. To je ale málo. Většinou se zamlčuje, že většina zvířat trpí vážnými zdravotními problémy,“ uvedl Matthias Wolfschmidt z Foodwatch, který měl vyhodnocení na starost.

Krávy nejčastěji kulhají, trpí poruchami metabolismu a plodnosti a záněty vemen. U prasat to je stejně jako u drůbeže chronické onemocnění kloubů. Slepice navíc často trpí zlomeninami, záněty vejcovodu či různými parazity. Podle spotřebitelské organizace přitom neexistují zásadní rozdíly mezi ekologickými a konvenčními chovy a roli nehraje ani jejich velikost. Zdraví zvířat ovlivňuje pouze přístup konkrétního chovatele.

Nemocné orgány se vyhodí, maso využije

Produkty takových zvířat jsou pak podle Foodwatch z veterinárního hlediska považovány za bezpečné. Nakažená zvířata, která aktuálně trpí nějakou nemocí, sice nesměřují na jatka, jinak je tomu ale například u krav, které prodělaly zánět plic nebo zánět jater v minulosti. „Tyto orgány se vyhodí, maso se však využije,“ řekl deníku taz Wolfschmidt.

Spolkový svaz veterinárních lékařů však některé závěry studie zpochybnil. Podle předsedy Siegfrieda Modera není například možné, aby se do oběhu dostalo mléko ze zanícených vemen. „To je prostě zakázáno,“ vyloučil Moder. Expertka na ekologické zemědělství Ute Knierimová z univerzity v Kasselu zase upozornila, že především kvalita života prasat v biochovech je výrazně vyšší než u konvenčních zemědělců.

I ona ovšem potvrdila, že co se týká výskytu nemocí není mezi ekologickým a běžným zemědělství velký rozdíl. Výtky vůči závěrům Foodwatch se pak neobjevily u zdravotních problémů zvířat, jakými jsou právě zmiňované zlomeniny či onemocnění kloubů, které na zdraví člověka nemohou mít vliv.

Autor:


Témata: Zemědělství




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.