Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Moskva a Peking ruší společné projekty. Krize je táhne k zemi

  14:29aktualizováno  14:29
Sílící hospodářská krize v Rusku a zpomalení růstu čínské ekonomiky, které vyděsilo trhy po celém světě, má konkrétní dopady na projekty obou zemí. Moskva i Peking přistoupily k zastavení nebo odložení společných plánů v různých sektorech od plynovodů po elektrárenské sítě v hodnotě zhruba 113 miliard dolarů (2,7 bilionu korun).

Ruští úředníci i podnikatelé počítali s tím, že Asie, a hlavně Čína, jim pomůže financovat velké projekty. | foto: AP

Zdroje z průmyslu a analytici varují, že některé projekty mohou být odloženy na neurčito, napsala agentura Reuters. To ohrožuje strategii ruského prezidenta Vladimira Putina, která počítá s větší orientací Ruska na Asii.

„Čínští investoři si jednoduše dali pauzu, aby viděli, kam rubl zamíří, protože od prosince všechny ruské ministerské předpovědi byly špatné. Věřím, že je to hlavní důvod, proč byly velké investiční projekty odloženy,“ řekl šéf Rusko-čínského analytického centra Sergej Sanakojev.

Ruští úředníci i podnikatelé počítali s tím, že Asie, a hlavně Čína, jim pomůže financovat velké projekty a Putin dokonce dal za úkol jednomu ze svých nejbližších přátel, Gennadiji Timčenkovi, aby pomohl v posílení obchodních vztahů s Pekingem. Skutečné peníze však přicházejí velmi pomalu.

Čeká si na peníze z Číny

Jedním z příkladů je firma Novatek, druhý největší producent plynu v Rusku, kterého spoluvlastní Timčenko. Spolu s francouzským Totalem a čínskou CNPC budují projekt zkapalněného zemního plynu Jamal v hodnotě 27 miliard dolarů. Kvůli sankcím USA však byl Novatek odstřižen od peněz ze Západu. Timčenko v roce 2014 prohlásil, že Čína půjčí na projekt 20 miliard dolarů, zatím však žádné peníze nedorazily a velikost půjčky se snížila na 15 miliard dolarů.

Projektu Jamal se zřejmě nakonec podaří získat peníze, jsou zde však méně jisté projekty. Gazprom již loni přestal doufat, že dostane od Číny předem 25 miliard USD na stavbu plynovodu Síla Sibiře do Číny. Rusko původně plánovalo, že by mohlo zahájit dodávky plynu do Číny již v roce 2011, nyní se neočekává, že by Síla Sibiře byla dokončena do konce roku 2018. Termín načasování výstavby další trasy do Číny, plynovodu Altaj, která měla být původně první trasou, je zatím neznámý.

Velké plány, malé výsledky

Z desítky společných projektů s Čínou, o kterých se jednalo za 15 let působení Putina ve funkci prezidenta, jich bylo spuštěno jen několik. Je mezi nimi středně velký ropovod, za který Peking zaplatil předem 25 miliard dolarů státnímu ropnému gigantu Rosněfť a monopolnímu provozovateli ropovodů Transněfť.

Kromě ropných a plynárenských projektů patří mezi zastavené projekty i plánované dodávky elektrické energie do Číny za 1,5 miliardy dolarů. Čína by měla také investovat do dřevozpracujícího závodu v sibiřském Tomsku, do stavby mostu mezi Ruskem a Krymem, vysokorychlostní železniční trati mezi Moskvou a Kazaní či dokonce do společné stanice na Měsíci.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.