OTÁZKA:
Když studenti byli bez finanční pomoci doteď a podle Karlovy univerzity neexistují sociální bariéry, tak nevím, jestli je finanční pomoc studentům opravdu nutná? Předem děkuji za odpověď.
Jakub Petr
ODPOVĚĎ:
Hladinou nerovností dlouhodobě patříme k nejproblematičtějším zemím v EU, například pokud má otec potencionálního studenta sám vysokoškolské vzdělání, má jeho potomek téměř třikrát větší šanci, že bude na vysoké škole také studovat, než by měl v případě, že by vzdělání otce nemělo žádný vliv na šanci studovat. Absence účinného systému finanční pomoci studentů je v ČR jednou z příčin velkých nerovností v přístupu k vysokoškolskému vzdělání. Na nerovných možnostech vystudovat vysokou školu se podílí schopnost rodiny financovat studium, neboť 90 procent studentů finančně podporují rodiče. Mimochodem i proto více než dvě třetiny studentů během studia pracuje. Současný stav umocňuje sociální nerovnosti, prodlužuje dobu studia a má negativní dopad na studijní výsledky. Proto je třeba, aby politici co nejdříve rozhodli, zda nechají-li studenty vysokých škol ekonomicky závislé na rodičích a jejich vlastních výdělcích, nebo se jim financování studia usnadní stejně jako v jiných vyspělých zemích.
9.6.2010 11:02
OTÁZKA:
Dobrý den, věříte, že se konečně podaří prosadit důchodovou reformu? Je k tomu teď větší politická vůle? Nebo se zase jenom bude kecat naplano?
Petra Škraňková
ODPOVĚĎ:
Je to otázka na jiné téma, ale osobně se domnívám, že jiná cesta není. To si uvědomují nejen experti, ale i politici.
9.6.2010 11:03
OTÁZKA:
Dobrý den, pane Matějů,
prý jsou ty půjčky součástí vícezdrojového financování. Kde jste se inspirovali? Děkuji za odpověd. V.Zelená
ODPOVĚĎ:
Udělali jsme rešerše mnoha zemí, jako je Velká Británie, Finsko, Švédsko, Maďarsko, Nizozemí ale i Austrálie, Nový Zéland a Spojené státy americké. Nechtěli jsme se inspirovat pouze v oblasti půjček, ale v celém systému finanční pomoci studentům. Z každé země jsme vybrali to nejlepší. Například Maďarský systém půjček má velmi nízké náklady na správu, poskytování a vymáhání půjček, na Novém Zélandu nás inspirovala opatření v systému půjček, směřovaná proti odlivu mozků studentů, kteří studují v zahraničí.
Nizozemí je nám nejblíže kulturně a má nejpropracovanější systém jednotlivých částí finanční pomoci studentům, totiž princip více zdrojového financování a ekonomické samostatnosti studenta bez věkové hranice 26 let. Studenti si staví pyramidu částí finančních nákladů, která se skládá z grantů, stipendií, příležitostné práce, příspěvků od rodičů, úspor, půjček, příplatků na partnera, na studenta žijícího bez rodičů a podobně. To je směr, kterým jsme se rozhodli vydat i u nás v České republice. Podívejte se do sekce Finanční pomoc krok za krokem: http://www.reformy-msmt.cz/financni-pomoc-studentum/cilovy-stav, tam je názorný obrázek, jak by navrhovaný systém mohl vypadat.
9.6.2010 11:06
OTÁZKA:
Proč si myslíte, že většina vědeckých kapacit je proti vám v čele GAČRu? Nemyslíte si, že by tam měl spíš být někdo, koho vědci uznávají a ne někdo, kdo žádný uznávaný vědec sám nikdy nebyl, a tak se snaží aspoň ostatním mluvit do toho, jak se jim mají rozdělovat peníze?
Jachym Kolar
ODPOVĚĎ:
To je podle Vás otázka na finanční pomoc studentům? Přesto odpovím. Na čem zakládáte tvrzení, že většina vědeckých kapacit je proti mě? Pokud jde o uznání, mám nejvyšší citační index i h-index v české sociologii. Zdravím.
9.6.2010 11:09
OTÁZKA:
Dobrý den, měla bych na Vás jeden dotaz, připravujete systém půjček, jehož zavedení bude jistě stát hodně peněz. Je vůbec zájem o půjčky? Dnes si studenti u bank téměř nepůjčují, protože mají strach ze splácení, pokud nebudou dost vydělávat. Jak ten strach chcete překonat? Neženete studenty do dluhové pasti?
Díky za odpověď.
ODPOVĚĎ:
Je pravda, že studenti se dnes u bank půjčky téměř neberou. Z výzkumu studentů víme, že půjčku od banky mají asi jen 3 % studentů. Důvod je ale zřejmý, současné půjčky nabízené bankami se velmi podobají spotřebitelským úvěrům nebo hypotékám a těch se studenti i jejich rodiče samozřejmě bojí, protože úroky z těchto půjček jsou vysoké, aby se pokrylo riziko s nesplacení a splácení není závislé na skutečné výši příjmu. Tentýž výzkum studentů nám ale řekl, že pokud by se úrok snížil, protože by půjčka byla garantována státem, a splátky půjčky by byly úměrné výši příjmu absolventa, o studentskou půjčku by mělo zájem 40 % současných studentů. Když jsme se studentů ptali, jak velkou půjčku by v takovém případě brali, zjistili jsme že by to bylo okolo 4,5 tisíce měsíčně, což odpovídá i našim propočtům.
9.6.2010 11:12
OTÁZKA:
dobrý den, povede placení školného i k lepší dostupnosti kolejí? jeden můj kamarád například musel přespávat nějakou dobu v autě na parkovišti před školou, protože kolej nedostal a podnájem nemohl sehnat nebo na něj neměl
ODPOVĚĎ:
Již dnes studenti dostávají příspěvek na bydlení jako tzv. Ubytovací stipendium, takže bydlení na koleji není jedinou možností. Ve vícezdrojovém financování počítáme s tím, že student získá finanční příspěvek na ubytování a dojíždění, přičemž více než dnes bude výše tohoto příspěvku vázána na ekonomickou situaci v rodině studenta nebo jeho rodičů a tudíž i odstupňována na rozdíl od současné situace. Pokud byste měl více dotazů, rád Vám je zodpovím na facebooku "Jak na finanční pomoc studentům?"
9.6.2010 11:16
OTÁZKA:
Nebojíte se příliš velikého zadlužení studentů? Nebudou jako absolventi znevýhodněni ve chvíli, kdy si budou potřebovat brát jiné půjčky?
ODPOVĚĎ:
Půjčka na studium je – jako každá půjčka – limitujícím faktorem v dalších rozhodováních. O tom není pochyb. Proto je celý systém finanční pomoci připravován tak, aby výše zadlužení absolventů byla co nejmenší. Proto navrhujeme zavedení základního a doplňkového studijního grantu, spoření na vzdělání, atd.. Vícezdrojový princip finanční pomoci a poradenství poskytované studentům, kteří projeví zájem o půjčku, stejně jako předpokládané splácení půjček vázané na výši příjmu, jsou prvky systému, které by měly zadluženost studentů minimalizovat. Nerovné podmínky na začátku, dané zejména sociálním původem, se sice půjčkami trochu přenáší do budoucnosti, ale musíme počítat s tím, že pro absolventa vysoké školy pocházejícího z nízkopříjmové rodiny je díky celoživotně vyšším příjmům snadnější splácet půjčku z nadprůměrných příjmů, než získat finanční podporu od výchozí rodiny.
9.6.2010 11:19
OTÁZKA:
pokud počítám správně, po pětiletém studiu skončí možný vysokoškolák (není jisté, že dokončí) s dluhem 270 tis ? Vzhledme k tomu, že jde o mladého člověka, kolem 25 let, tak bude splácet z nástupního platu. Také si bude muset zařídit bydlení a na založení rodiny mu už jaksi nezbyde. Kolik mladých lidí si myslíte, že do toho půjde ?
zeman zeman
ODPOVĚĎ:
Počítáte docela správně. Půjčka by byla limitována 4000 Kč měsíčně. Podstatné ale je, že absolvent který nedosáhne průměrného příjmu, bude splácet pouze 500 Kč měsíčně. Jakmile jeho příjem překročí průměrný příjem, bude splácet částku určenou procentem z tohoto příjmu. Pokud ale bude chtít, může splácet více. To by nemělo rozpočty těch absolventů, kteří budou mít nízké příjmy zatížit tak, jako klasické spotřební úvěry nebo hypotéky, kde se splátky kolísajícím příjmem neřídí. Nepředpokládám, že si všichni studenti budou brát půjčky v maximální možné výši. Chci s mým týmem vést studenty k finančnímu plánování studijních výdajů a příjmů z různých zdrojů.
9.6.2010 11:25
OTÁZKA:
Jste pro zrušení akademie věd?
Jachym Kolar
ODPOVĚĎ:
Nejde o otázku na finanční pomoc studentům. Nicméně: nejsem pro zrušení AVČR, jsem ale pro vznik výzkumných univerzit, na jejichž rozvoji by se měla podílet i AVČR.
9.6.2010 11:26
OTÁZKA:
V rádiu jsem slyšel, že jste nezapojili studenty do přípravy návrhu, můžete vysvětlit proč? Domnívám se že studenti jakožto cílová skupina by měli mít možnost se k návrhu vyjádřit.
ODPOVĚĎ:
Právě naopak. V průběhu přípravy reformy jsme informovali celou cílovou skupinu, tedy nejen studenty ale i jejich rodiče. Zřídili jsme stránky finanční pomoci studentům
http://www.reformy-msmt.cz/financni-pomoc-studentum/. Také jsme přijímali a pořád přijímáme dotazy a názory prostřednictvím emailu expertiRTV@reformy-msmt.cz od studentů a celé veřejnosti a hlavně je vedena zajímavá diskuse se studenty v rámci internetového fóra na stránkách finanční pomoci studentům a také na síti Facebook „Jak na finanční pomoc studentům?“ http://www.facebook.com/group.php?v=wall&ref=nf&gid=184486196383. Zástupce Studentské komory jsme zvali na všechna naše setkání a konference, poprvé byla SK RVŠ výslovně vyzvána k zasílání připomínek na mezinárodní konferenci „Bílá kniha a jak dál? Reforma terciárního vzdělávání v České republice“ konaná ve dnech 16.10.-17.10.2009. V rámci diskuse, které se zástupci SK RVŠ zúčastnili, se svým názorem veřejně vystoupili. Písemné připomínky již následně zástupci SK RVŠ nezaslali. Podruhé byla SK RVŠ výslovně veřejně vyzvána k zasílání připomínek dne 1.2.2010 na semináři konaném v PSP ČR, kde byla prezentována reforma finanční pomoci studentům se zvláštním zaměřením na handicapované studenty. Účastníci semináře byli výslovně vyzvání k zasílání připomínek k návrhu reformy
9.6.2010 11:29
OTÁZKA:
Navrhujete zavedení zvláštního režimu pro zaměstnávání studentů, který by umožňoval spojit potřebu nepravidelného výdělku s výhodami studentské praxe bez zátěže zdravotního a sociálního pojištěno. To ale podle mého názoru povede k poškození studentů v sociálních systémech, kterými jsou podpora v nezaměstnanosti, nemocenské a důchodové pojištění, atd. Uvažovali jste o těchto rizicích?
ODPOVĚĎ:
Nemůže dojít k poškození studentů v sociálních systémech, protože bez zavedení zvláštního režimu zvýhodněné občasné studentské práce by studenti v těchto systémech nebyli vůbec, protože by nepracovali. Ti studenti, kteří budou preferovat (a mít časové možnosti) na systematickou a časově náročnou práci, budou samozřejmě i nadále podléhat standardním zaměstnaneckým pravidlům (odvodově nezvýhodněným), ale samozřejmě z toho titulu budou účastni v odpovídajících sociálních systémech. Navrhovaný systém tedy situaci pracujících studentů nezhoršuje a situaci některých studentů občasně pracujících zlepšuje. Navíc, výše výdělku studenta je omezena stropem částky, ze kterého za studenta platí zdravotní pojištění stát, takže při vyšších výdělcích student ztrácí nárok na takové zvýhodnění. Aktivní účast studenta na přispění části osobního rozpočtu je výchovná.
9.6.2010 11:32
OTÁZKA:
Dobrý den,
měla bych jeden dotaz:
Pořád mi není jasné, jak by měly studentské půjčky fungovat ? Kolik bychom si my studenti mohli případně půjčit a jak by to bylo se splácením?
Děkuji za odpověď
ODPOVĚĎ:
Chceme, aby pro studenty byly půjčky přijatelné. Toho chceme dosáhnout především nastavením co nejnižších úroků, což nepůjde bez státní garance za půjčky a splácením půjček až po ukončení studia. Za nejdůležitější považujeme, aby výše splátek byly závislé na výši příjmů absolventů. Půjčka navíc má být pouze doplňkovým zdrojem chybějících prostředků, určených na pokrytí životních nákladů při studiu. To znamená, že má pokrýt pouze chybějící prostředky do celkové výše životních nákladů. Výši stropu pro studentskou půjčku, úroky a další parametry systému nyní nastavujeme pomocí simulačních modelů. Z výzkumu mezi studenty, který jsme provedli v roce 2009, již víme, že životní náklady studenta v denním studiu na veřejné vysoké škole jsou v průměru 8 500 Kč měsíčně, u studentů soukromých vysokých škol je to dokonce v průměru 15 155 Kč měsíčně. Poslední propočty ukazují, že půjčky by mohly pohybovat okolo 4000 Kč měsíčně, to je 48.000 ročně, což odpovídá i představám studentů, kolik by asi tak chtěli půjčovat.
9.6.2010 11:35
OTÁZKA:
Dobrý den, o kolik výhodnější by měly být půjčky pro studenty oproti běžným půjčkám bank, které mají pro studenty připraveny různé výhody? A na co konkrétně by půjčky měli studenti používat a jak chcete zajistit, aby to neutratili za něco jiného? Děkuji
ODPOVĚĎ:
Jak jsem již uvedl, základní předností studentských půjček budou nízké úroky, vyplývající ze státních garancí půjček. Dále splácení procentem z příjmů v závislosti na kolísající hladině mzdy absolventa, a - tak jako v jiných zemích - možností prominout půjčku při prokazatelné neschopnosti splácet z objektivních důvodů (dlouhodobá nemoc, invalidita, atd). Předpokládám, že doba, kdy by se půjčka mohla prominout by mohla být okolo 25 let po absolvování školy. Peníze z půjček budou uvolňovány na bankovní konto studenta postupně každý měsíc. Tímto fázováním předejdeme zneužívání půjček na nákupy drahých předmětů nesouvisejících se studiem, jiná omezení zavádět nechceme.
9.6.2010 11:40
OTÁZKA:
Někde v nějakém rozhovoru jsem četl, že bude překlopena nepřímá pomoc studentům na přímou. To se mi zdá jako zbytečná kosmetická úprava. Taky si myslím, že takové překlopení nemůže vytvořit na rodičích nezávislého studenta, protože studenti byli vždycky závislí na své rodině.
ODPOVĚĎ:
Překlopení nástrojů nepřímé podpory do podpory přímé není v žádném případě formálním přejmenováním. Jde o skutečně zásadní změnu systému podpory studia. Současný nepřehledný systém není u potřebných studentů mnohdy využíván proto, že studenti nebo jejich rodiny nevědí, na kterých místech a jakým způsobem mohou o finanční pomoc žádat. Je pravda, že přímá podpora se dostane i těm, jejichž rodiče v současném systému nemohou nepřímou formu podpory využít. I to je jeden z cílů reformy systému.
Proto předkládaný materiál navrhuje tzv. vícezdrojové financování. V současném systému je student silně závislý na rodičích a na vlastních výdělcích (tyto dva zdroje představují 80 % všech příjmů studentů, v zemích s efektivní finanční pomocí tyto dva zdroje pokrývají okolo 50 % rozpočtů studentů). Nevyrovnaný studijní rozpočet je tak doplňován téměř výhradně prostřednictvím brigád a přivýdělků, což vede k prodlužování studia. V návrhu založeném na vícezdrojovém financování studentů se jedná o zcela novou filozofii. Student bude mít možnost si sestavit osobní rozpočet, který se bude skládat z grantu základního, grantů doplňkových, z úspor od rodičů, z pomoci od zaměstnavatelů, z přivýdělku, a konečně z půjček na studium. Každý student tak bude mít možnost podle sociální situace a podle toho, jakou školu bude studovat, kombinovat zdroje příjmů ze státní a soukromoprávní pomoci a teprve na konci si na chybějící prostředky vezme půjčku. Pomoc se sestavením financování plánu životních nákladů a složením rozpočtu budou studentům povinny poskytovat v rámci poradenství banky a jejich bankovní poradci. Plán implementace totiž předpokládá, že povolení k nabízení státních půjček a spoření na vzdělání získá pouze ta banka, která bude poskytovat odborné poradenství jak studentovi, tak jeho rodině.
9.6.2010 11:45
OTÁZKA:
Proč utrácíte velké sumy za výzkumy? Neděláte je nakonec jen proto, abyste podpořili vaše vlastní názory a návrhy?
ODPOVĚĎ:
Výzkum studentů vysokých škol je pro nás cenným zdrojem informací pro přípravu parametrů návrhu finanční pomoci studentům. Řadu věcí tušíme, ale dobře připravený návrh systému finanční pomoci studentům musí stavět na ověřených informacích. Z výzkumu studentů například vyplynulo, že celkové životní náklady při denním studiu na veřejné vysoké škole činí v průměru 8 tisíc měsíčně. U studentů soukromých vysokých škol jsou životní náklady dokonce v průměru 11 tisíc měsíčně. K důležitým zjištěním patří i to, že 80 procent příjmů studentů, ze kterých hradí náklady spojené se studiem, pochází buď od rodičů studenta (45 procent příjmu) nebo z vlastního výdělku studenta (35 procent). Půjčky, stipendia a jiné zdroje finanční pomoci hrají naprosto zanedbatelnou roli. To je podle našeho názoru neúnosná situace. Když k tomu přidáme zjištění, že téměř polovina studentů uvádí, že jejich finanční zdroje nejsou na pokrytí nákladů spojených se studiem a ekonomická situace ohrožuje jejich další studium, vede nás to k přesvědčení, že systém finanční pomoci studentům je třeba zavést velmi rychle.
9.6.2010 11:45
OTÁZKA:
Jste si jistí, že Váš návrh skutečně pozitivně ovlivní finanční situaci vysokoškolských studentů? Pokud půjde o pouhé překlopení této částky do příspěvku, který bude vyplácen například jako sociální dávka, bude mít skutečný efekt? Proč nezachováte stávající formy podpory nepřidáte k nim půjčky. Bylo by to snadné, rychlé a efekt podle mého názoru stejný.
ODPOVĚĎ:
Otázka je samozřejmě na místě. Předně bych rád zdůraznil, že o prospěšnosti převedení nepřímé pomoci studia na pomoc přímou zcela jasně hovoří mezinárodně uznávaní odborníci na tuto problematiku z OECD, kteří mají přehled a zkušenosti z řady zemí a této problematice se dlouhodobě věnují. Konkrétně k našemu návrhu vyjádřili experti OECD, kteří ve své zprávě doslova uvedli, že jde o návrh ve všech ohledech dobře koncipovaný a v souladu s nejlepší mezinárodní praxí. Celou zprávu expertního týmu OECD si můžete přečíst na stránkách finanční pomoci studentům: http://www.reformy-msmt.cz/financni-pomoc-studentum/navrh-reformy-financni-pomoci-studentum
9.6.2010 11:47
OTÁZKA:
Dobrý den,
není celá ta finanční pomoc jen zástěrkou pro zavedení školného? Kdyby se školné nezavádělo, mohlo by vše zůstat při starém. Studenti by si občas přivydělali a hlavně, nemuseli by se bát školného. Stejně se teď na vysokou školu díky demografickému poklesu dostane téměř každý.
ODPOVĚĎ:
V žádném případě. Jasně jsme deklarovali, že systém finanční pomoci musíme zavést bez ohledu na to, zda někdy bude nebo nebude zavedeno školné. O studium na vysoké škole bude mít zájem stále více mladých lidí z nízkopříjmových rodin, které si nemohou dovolit ani současné životní náklady spojené se studiem. Navíc, velmi účinné systémy finanční pomoci existují i v zemích, kde se školné neplatí – například ve skandinávských zemích.
9.6.2010 11:48
OTÁZKA:
Zatím k nám studentům banky moc vstřícné nejsou, myslíte si, že jsou u nás banky na takové vstřícné studentské půjčky připraveny?
Děkuji za odpověď
ODPOVĚĎ:
Banky budou mít o poskytování půjček velký zájem, protože vysokoškolsky vzdělaní lidé jsou potencionálně nejlepšími klienty bank. My ovšem budeme trvat na tom, aby možnost poskytovat půjčky (licenci) dostaly jen ty banky, které se zaváží poskytovat studentům kvalitní finanční poradenství a budou dodržovat pravidla pro nastavení úrokových sazeb a režimu kontingenčního splácení (procentem z příjmů).
9.6.2010 11:51
OTÁZKA:
Od ktereho skolniho roku bude podle Vas zavedeno skolne na VS?
Robert Weclewski
ODPOVĚĎ:
Osobně se domnívám, že školné nelze zavést dříve než rok po té, co bude plně fungovat finanční pomoc studentům. A nezapomínejte také na to, že školné, pokud bude zavedeno, nemůže být zavedeno pro studenty, kteří již studují, ale pouze pro nově přijímané.
9.6.2010 11:52
OTÁZKA:
Dobrý den,
jako matka samoživitelka se bojím zadlužení mé dcery. Nemyslím si, že by vzdělání bylo tak výhodné, aby si na něj naše děti půjčovaly.
ODPOVĚĎ:
Příjmy absolventů vysokých škol rostou po ukončení studia strměji než příjmy osob s nižším vzděláním. Průměrný vysokoškolák "dožene" v celoživotních příjmech středoškoláka zhruba ve 34 letech. I studenti samotní vnímají VŠ vzdělání jako dobrou investici. Z našeho výzkumu vyplynulo, že 70 procent studentů předpokládá, že vysokoškolské studium je cesta k nadprůměrnému příjmu. Existují samozřejmě obory, které k vysokým příjmům nevedou, nebo až mnohem později. To má ale řešit nastavení splátek úměrných skutečnému příjmu absolventa.
9.6.2010 11:54
OTÁZKA:
Dobrý den! Chtěla jsem se zeptat, kdybyste byl Vy v situaci studenta, který nemá rodinnou podporu, kdy opravdu musí pracovat současně se studiem, aby vůbec vyžil a navíc by si měl brát úvěr, jak byste se cítil? Neměl byste strach? Já tedy ano, a to z toho důvodu, že bych se bála vůbec začít studovat, abych pak byla schopna vůběc uživit sebe a zaplatit dluhy. Jak má člověk vstoupit do života, když už do něj vstupuje s úvěry a dluhy? To není moc slibný začátek "opravdového" života.
Tereza Kohoutová
ODPOVĚĎ:
Finanční pomoc studentům tak, jak je navrhována pamatuje i na tyto studenty. Proto jsou navrhovány tzv. soukromoprávní druhy finanční pomoci studentům od firem. Ve Vašem případě Vám může finanční pomoc poskytnout i zaměstnavatel, aby byla Vaše půjčka co nejnižší. Byli bychom rádi, kdybychom mohli dát studentům na chybějící část rozpočtu více peněz jinak, než půjčkami, ale jsme v situaci, kdy si to naše země nemůže dovolit. Proto jsme připravili vícezdrojový plán, aby každý student mohl zvolit pro sebe optimální způsob financování studia.
9.6.2010 12:00
OTÁZKA:
Dobrý den.
Ač sám jsem student, souhlasím se zavedením školného. Ale musí se nastavit nějaká rozumná výše.
Rozumné by mi připadalo tak 6000Kč/semestr (tisícovku měsíčně si určitě dokáže každý student bez problému nějak obstarat, aníž by to výrazně zatížilo rodinný rozpočet).
Výše školného by byla pro všechny stejná nebo by bylo ještě nějak odstupňováno, jestli student studuje v řádné době, v prodloužené době, znova,...?
Adam Bernau
ODPOVĚĎ:
Výši školného do daného limitu by měla určovat škola, která bude muset brát v úvahu, jak vysoké příjmy její absolventi mohou dosáhnout. Školy, které v tomto ohledu selžou, budou mít méně studentů než ty, které dobře odhadnou, jak velké školné mohou požadovat. Nechceme učit odpovědnosti jen studenty, ale i vysoké školy. Strop školného musí zejména na začátku nastavit vláda. Dnes zmíněných 10.000 Kč za semestr bych pro začátek považoval jako rozumný strop.
9.6.2010 12:02
OTÁZKA:
Dobrý den! Chtěla jsem se zeptat, pan Pospíšil v jednom z rozhovorů uvedl, že by se školné platilo, až po studiích a to až, když vysokoškolák bude mít vynikající plat, 20.000 Kč. Přijde Vám to vskutku jako vynikající plat? Když vystuduji VŠ, chci si zařídit byt a místo toho bych měla splácet školné z platu 20000 Kč? Myslíte, že je to možné? Jak budeme platit hypotéky, úvěry a navíc ještě školné? Je to podle Vás reálné? Já si tím nejsem úplně jista, protože 20.000 Kč není dost velký plat na to, aby se dalo pořídit si rodinu, byt a zároveń platit školné. Děkuji za odpověď.
Tereza Kohoutová
ODPOVĚĎ:
Pokud se pamatuji, pan poslanec Pospíšil uvedl, že se bude splácet školné až po překročení průměrného příjmu. A já se s ním ztotožňuji.
9.6.2010 12:04
OTÁZKA:
Dobrý den,
ráda bych se zeptala, zda se už jedná o stavebním spoření na vzdělání. Zda i stavební spořitelny budou zapojeny do možného financování školného pro jejich klienty a jestli bude toto spoření se státní podporou?
Děkuji za odpověď
ODPOVĚĎ:
Jedním ze zdrojů finanční pomoci by mělo být také zvýhodněné spoření na vzdělání, které půjčky doplní. Předpokládáme, že daňově výhodná podpora bude motivovat rodiče k dlouhodobému střádání malých částek na budoucí studijní náklady dětí. To ve spojení s univerzálními studentskými půjčkami umožní rozložit náklady na studium do dostatečně dlouhého časového období, a to jak před samotným zahájením studia během studia, tak po jeho ukončení. To významným způsobem sníží hrozbu neúnosné finanční zátěže půjčkami. Spoření je převráceným obrazem půjček. Banky ani spořitelny nebudeme omezovat v možnosti poskytování bankovního produktu Spoření na vzdělání, pokud se zaváží poskytovat studentům poradenství s finančním plánováním.
9.6.2010 12:07
OTÁZKA:
Dobrý den, kdy se dozvíme přesně podmínky financování studia a vůbec celý záměr s VŠ? Všichni jsou tajemní jako hrad v Karpatech a občan se nemá šanci nic dozvědět. Jakým směrem ovlivní školné na ekonomicky neperspektivních, ale potřebných oborech?
Petr Dvořák
ODPOVĚĎ:
Za tuto otázku děkuji. Teď už musím bohužel z časových důvodů skončit, proto Vás odkazuji na stránky finanční pomoci studentům http://www.reformy-msmt.cz/financni-pomoc-studentum/navrh-reformy-financni-pomoci-studentum, kde naleznete všechny podstatné informace k návrhu. Současně s Vámi všemi budu já i členové mého týmu dále diskutovat a odpovídat na dotazy na facebooku: Jak na finanční pomoc studentům? http://www.facebook.com/group.php?gid=184486196383&v=wall&ref=mf. Za otázky týkající se finanční pomoci studentům děkuji. K otázkám na školné se můžeme vrátit později.
9.6.2010 12:13
ODPOVĚĎ:
Hladinou nerovností dlouhodobě patříme k nejproblematičtějším zemím v EU, například pokud má otec potencionálního studenta sám vysokoškolské vzdělání, má jeho potomek téměř třikrát větší šanci, že bude na vysoké škole také studovat, než by měl v případě, že by vzdělání otce nemělo žádný vliv na šanci studovat. Absence účinného systému finanční pomoci studentů je v ČR jednou z příčin velkých nerovností v přístupu k vysokoškolskému vzdělání. Na nerovných možnostech vystudovat vysokou školu se podílí schopnost rodiny financovat studium, neboť 90 procent studentů finančně podporují rodiče. Mimochodem i proto více než dvě třetiny studentů během studia pracuje. Současný stav umocňuje sociální nerovnosti, prodlužuje dobu studia a má negativní dopad na studijní výsledky. Proto je třeba, aby politici co nejdříve rozhodli, zda nechají-li studenty vysokých škol ekonomicky závislé na rodičích a jejich vlastních výdělcích, nebo se jim financování studia usnadní stejně jako v jiných vyspělých zemích.
9.6.2010 11:02