Podle některých ekonomů totiž i krátký čas strávený hrou může v celostátním měřítku způsobit ohromné škody. Například v Německu si podle odhadů softwarových firem čas na pracovišti krátí počítačovou zábavou 1,2 milionu zaměstnanců, jejichž nižší výkony ročně zaměstnavatele připraví o více než sedm miliard marek, tedy kolem 126 miliard korun. Čísla za USA se pohybují v řádu stovek miliard dolarů.
Srovnatelné odhady za Českou republiku neexistují. Pokud by ovšem stejně jako v Německu představovaly 0,2 procenta hrubého domácího produktu, šlo by o necelé čtyři miliardy korun.
Vzhledem k menšímu rozšíření počítačů a nižší produktivitě bude ovšem skutečná hrozba výrazně nižší.
Řada odborníků nicméně zpochybňuje reálnost těchto propočtů. „Zejména duševní práci, při níž se počítače využívají, nelze poměřovat časem tráveným v práci, ale pouze podle plněných úkolů. Po krátkém odreagování může být schopnost soustředit se daleko vyšší než při nepřetržité zátěži,“ soudí Jiří Donát z poradenské společnosti Deloitte&Touche.
I pro řadu Čechů už znamená příchod do práce impuls k obveselení, o čemž svědčí i statistiky návštěvnosti některých českých servrů. Například bonusweb.cz zaměřený na počítačové hry zaznamenává špičku návštěvnosti mezi osmou a devátou hodinou ranní.
„Hodně lidí přijde do práce, dá si kávu a zabrouzdá si po internetu,“ říká vydavatel Bonuswebu Zdeněk Polách. Zájem Čechů o oddech u počítačové hry dokumentuje druhé pokračování oblíbené hry Moorhuhn, ve které hráč sestřeluje slepice. To si z Bonuswebu stáhlo jen za první tři dny jedenáct tisíc lidí.
I při polední pauze dostávají Češi chuť na trochu zábavy. Stránky flashfun.cz, na kterých jsou k dispozici on-line hry, zaznamenávají hlavní nápor v polovině pracovního dne. „I když je tento projekt poměrně nový, má už několik set registrovaných uživatelů. Z návštěvnosti je vidět, že lidé půl dne pracují, pak si na internetu zastřelí pár ufonů, oddechnou si a pracují dál,“ říká Pavel Knapp z Computer Pressu, který flashfun.cz provozuje.
Hraní her i užívání internetu na pracovišti k jiným než služebním účelům však mnoho firem důsledně kontroluje. Porušení vnitřních předpisů může pak mít pro zaměstnance negativní důsledky. Loni v říjnu například společnost Xerox propustila ve Spojených státech čtyřicet lidí, kteří podle mínění managementu trávili příliš mnoho času prohlížením nevhodných webových stránek. „Jde o to, kolik času tak trávili. Je to stejné, jako kdyby pracovník zmizel na čtyři hodiny denně ze svého místa a vůbec nepracoval,“ vysvětlil postup Xeroxu její mluvčí Bill McKee.
Odpůrci monitorování však argumentují tím, že podobným případům lze předejít lepší organizací práce. „Co si člověk dělá v pracovní době, je čistě jeho věc. Musí být správně zaúkolován a vytížen, a pokud si úkoly plní, je úplně jedno, jestli si občas něco zahraje,“ říká Oldřich Bajer z internetové firmy NetCentrum.
Hlavně ve větších tuzemských firmách se však dohled zpřísňuje.
„Kontrolujeme přístupy pracovníků a omezujeme rozsah stránek, na které se mohou dostat. Je to jak kvůli bezpečnosti, tak i vyšší efektivitě práce,“ sdělil ředitel divize informačních technologií Expandia Banky Jaroslav Kafka.
Komerční banka dává všem zaměstnancům podepsat prohlášení, ve kterém se zavazují nepoužívat výpočetní techniku v rozporu se svou pracovní náplní. „Pokud vím, případy porušení těchto pravidel se zatím nevyskytly. Provoz sítě monitorujeme,“ uvedla mluvčí banky Marie Růžičková.
