Tuto důležitou podmínku si zřejmě neuvědomil pašerák Tekle Zigetta, kterého zadrželi američtí celníci. Našli u něj směnky a padělaný certifikát na zlato v hodnotě 100 tisíc dolarů a kromě toho ještě falešné bankovky v hodnotě 250 miliard dolarů, píše agentura Reuters.
To je suma, která přibližně odpovídá ročnímu HDP v zemích jako je Švédsko nebo Švýcarsko.
Těžko říct, co chtěl podvodník s touto sumou podniknout. Možností měl nepřeberně - pokud by ovšem někoho dokázal přesvědčit, že platba dvěma sty padesáti bankovkami v nominální hodnotě jedna miliarda dolarů není podivná.
Velkopodnikatel, altruista nebo pragmatik?
Pokud by toužil vrhnout se do světa velkého byznysu, mohl by si za takovou sumu koupit například čtvrtou největší korporaci na světě - Citigroup.
V případě, že by ho podnikání netáhlo, mohl by alespoň zaplatit zahraniční závazky za většinu chudých afrických zemí, nebo téměř devět českých státních dluhů.
Další z možností je, že se jen chtěl pojistit, pokud by Spojené státy postihla hyperinflace.
Kromě toho, že bankovky opatřil nepochopitelně vysokou nominální hodnotou, si padělatel počínal poměrně promyšleně. Výrobu antidatoval k roku 1934, kdy ještě ochranné prvky na bankovkách nebyly tak důmyslné, aby se nedaly napodobit. Ve Spojených státech totiž platí veškeré dosud vydané peníze.
Dodržel i tradici, podle které na bankovce musí být podobizna prezidenta Spojených států. Privilegium být zvěčněn na platidle absolutně nejvyšší jmenovité hodnoty všech dob získal Grover Cleveland.
Zigettovi hrozí 15 let ve vězení.
