Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Přepravní kapsle Hyperloop překonala svůj rekord. Letěla 308 km/h

  14:24aktualizováno  14:24
Technologický vizionář Elon Musk si vylepšil reputaci. Jeho koncept bleskové přepravy Hyperloop má za sebou nový rychlostní rekord. Přepravní kapsle v tubusu svištěla rychlostí 308 kilometrů v hodině.

Vizualizace dopravní „kapsle“ dráhy hyperloop. | foto: Hyperloop Transportation Technology

Společnost Hyperloop One, která je jednou z těch, co vsadily na koncept Elona Muska, si tentokrát trochu vylepšila reputaci. Při prvním testování v květnu se jí totiž podařilo během pěti vteřin dosáhnout pouze rychlosti 112 km/h. Vzhledem k tomu, že to byla jen desetina teoretického maxima, o němž Musk snil, byl tento pokus považován za zklamání.

O druhém testu z minulého týdne, kdy byla poprvé testována i kabina XP-1, se kterou se v budoucnu počítá jako s hlavním dopravním prostředkem v Hyperloopu, už se mluví jako o úspěchu.

Fotogalerie

Kabina, která je vyrobena z hliníku a uhlíkového vlákna, má na délku 8,7 metru, na výšku 2,7 metru a na šířku 2,4 metru. Zvenčí je vybavena 16 koly, které se po dosažení určité rychlosti zatáhnou, stejně jako podvozek letadla. Poté se už XP-1 může vznášet díky magnetickému poli.

Projekt by měl být levnější variantou připravované vysokorychlostní železnice v Kalifornii. Ta měla stát 12,7 miliardy dolarů, zatímco náklady na Hyperloop Musk odhaduje na 7,5 miliardy.

Míří Hyperloop do Česka?

Po Hyperloopu touží stále více zemí a jeho uvedení do provozu nabízí několik konkurenčních firem. Kromě výše zmíněné Hyperloop One je ve hře společnost Arrivo, jež je dílem bývalého hlavního inženýra společnosti Hyperloop One Brogana BamBrogana, nebo Hyperloop Transportation Technologies (HTT), která chce propojit Brno s Prahou, Vídní a Bratislavou (rozhovor se šéfem HTT najdete zde).

Brno už o projektu s firmou HTT nějaký čas jedná. Vzhledem k tomu, že je však technologie stále ve vývoji, o termínech výstavby zatím nepadla řeč.

„V uplynulých měsících proběhlo několik koordinačních schůzek týkajících se aktivit města Brna při vývoji technologie Hyperloop. Brno má již v rozpočtu pro letošní rok schváleny tři miliony korun na zapojení brněnských výzkumných a vývojových kapacit do projektu,“ informovala MF DNES Kateřina Gardoňová z brněnského magistrátu.

Poslední jednání, kterého se zúčastnili také zástupci Jihomoravského kraje a Jihomoravského inovačního centra, proběhlo minulý týden. Kromě studie proveditelnosti se řeší také podpora brněnské vědeckoprůmyslové komunity kolem technologie Hyperloop.

„V současné době pracujeme na přípravě dalších podpůrných aktivit, jakými jsou například hackathon či studentská soutěž. V rámci ní budou soutěžící zpracovávat vybraná témata, která se zaměří jak na technická a dopravní řešení Hyperloopu, tak na geografické analýzy, vizuální zpracování či na psychologii cestujících. Na podobném principu by posléze mohly fungovat také motivační projekty pro firmy či startupy,“ dodává Gardoňová.

Společnost Hyperloop One je zatím jediná, která vybudovala funkční prototyp. Do plánovaných 1 200 km/h navíc musí kapsli zrychlit ještě o 892 km/h a vyřešit řadu technických a právních problémů.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Azylové centrum v durynském městě Gera (18. února 2016)
Většina migrantů v Německu je bez práce. Stát hromadně školí

Optimistické vyhlídky na záchranu vymírající německé populace díky přijímání migrantů kazí fakt, že se je nedaří integrovat v takovém měřítku, jak se...  celý článek

Pohled na historickou část Dubrovníku.
Dubrovník plánuje omezit počet turistů. Nápor davů nezvládá

Turistický nápor v chorvatském městě Dubrovníku, v poslední době známém díky seriálu Hra o trůny, ale také filmu Hvězdné války či Robin Hood, začíná být...  celý článek

Britský ministr pro brexit David Davis (vlevo) a hlavní vyjednavač EU  Michel...
Evropská unie ne, celní ano. Za členství v ní ale Londýn nechce platit

Velká Británie by chtěla po odchodu z Evropské unie setrvat se sedmadvacítkou po časově omezenou dobu v celní unii. Za členství v ní by ale neměl mít Londýn...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.