Desátého ledna ležely v obslužném pultu dvě dřevěné krabičky francouzského sýra Mont d’Or s několika daty spotřeby. Výrobce na originální etiketě říkal: Spotřebuj do 6. ledna. Carrefour přidal svou nálepku SUPER CENA a informaci: Baleno 6. ledna, spotřebuj do 9. ledna.
Koupili jsme ho 10. ledna, tedy čtyři dny po záruce. Z obchodu putoval přímo do Státního veterinárního ústavu v Praze, kde ho podrobili mikrobiologickým analýzám.
Výsledek?
"Nevyhovuje vyhlášce pro nadlimitní počet koagulázopozitivních stafylokoků," stálo v protokolu. "Výrobek s prošlým datem spotřeby se vůbec nesmí na pultě objevit, protože může ohrozit zdraví spotřebitele. Kdyby na něj narazila potravinářská inspekce, tak ho okamžitě stáhne," míní Renata Karpíšková ze Státního zdravotního ústavu v Brně. "Laboratorní výsledek ukazuje, že něco nebylo v pořádku. Zřejmě byl porušen chladicí řetězec, protože stafylokoky se nepomnoží při nízkých teplotách šest sedm stupňů."
Co na to prodejce?
Máme dokonalý vnitřní kontrolní systém, ale lidé občas selžou. Tak by se dala shrnout odpověď vedoucích pracovníků Carrefouru, když se o našem nákupu dozvěděli. "Otevřeně říkám, že se stala profesní chyba, kterou nelze omluvit žádnými argumenty," uvádí mluvčí Carrefouru Jana Havlíčková.
Podle ředitele prodejny ve Stodůlkách Radka Hamerníka to byla spíš technická chyba prodavačky (která ji stála místo) než záměr prodávat prošlé sýry. Etický kodex, který podepisují všichni zaměstnanci, něco takového zapovídá.
"Každý sýr má z výroby označené datum spotřeby, ale aby mohl projít přes pokladnu, musíme na něj dát ještě naši etiketu, na které je nastavené rozpětí tří dnů od data balení," vysvětluje, jak se sýr mohl "zapomenout" v obchodě.
"Abychom sýr mohli prodat ještě poslední den, označili jsme ho na váze etiketou, na obale se tedy objevilo `baleno 6. 1.` a `spotřebujte do 9. 1.` Tady se stala první chyba - prodavačka měla černou fixou škrtnout druhé datum. Druhá chyba se stala devátého večer, když si pracovnice, která měla vyřadit všechny výrobky, jimž končí záruka, sýru nevšimla."
Expert radí: Plísňový sýr, ne plesnivý
Když si koupíte plísňový sýr, automaticky předpokládáte, že se setkáte s plísní. Ale plísňový sýr není totéž co plesnivý. Do těchto sýrů se přidává pouze povolená "kulturní" plíseň.Na sýrech camembertského typu by měla být sněhově bílá a její porost by měl rovnoměrně pokrývat celý povrch. U dvouplísňových sýrů je na povrchu bílá plíseň a uvnitř sýra zelená nebo modrá. Jádro zdravého sýra nesmí být tvarohové ani tekuté.
Sýry typu nivy obsahují takzvané plísně v těstě, podle typu mají modrozelenou barvu. Pokud se na povrchu například hermelínu začínají tvořit nahnědlá ložiska cizí plísně, jde pravděpodobně o sýr přezrálý. Stává se to, když je uchováván v teple.
Takový sýr přímo zdraví neohrozí, ale ztrácí už svou charakteristickou chuť. Horší je, když je povrch zelený nebo černý, potom je napaden „divokými“ plísněmi, které mohou způsobit zažívací nebo střevní potíže.
Dobrý sýr se pozná také podle vůně. Vyzrálý hermelín voní příjemně po žampionech. Přezrálý je většinou cítit po čpavku a pálí do nosu, ale poživatelný ještě je. Pokud však sýr silně zapáchá, je nažluklý či zatuchlý, tvoří se na něm škodlivé látky, pak by jeho konzumace mohla poškodit zdraví.
Když si zákazník přinese domů sýr, který nevypadá zrovna vábně, plíseň je spíš hnědá než bílá, a přesto není prošlý, má důvod k reklamaci. Obchodník pravděpodobně sýry nevhodně skladoval, třeba při nesprávné teplotě, nebo měl sýr porušený obal. V tomto případě je dobré podat stížnost na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci.
Sýry je nutné udržovat stále v chladu, nejlépe při teplotě čtyři až šest stupňů Celsia. Pokud se skladují při pokojové teplotě, vznikají v nich zdraví škodlivé plísňové jedy.
Vladimír Ostrý, Státní zdravotní ústav Brno
