Umělá inteligence (známá pod anglickou zkratkou AI - artificial intelligence), je fenomén, od kterého mnozí očekávají, že v příštích několika letech začne nahrazovat člověka při čím dál větším počtu pracovních úkonů.
Jedním z nejznámějších projektů je Watson od IBM. Ten se proslavil, když před šesti lety porazil lidské šampiony v americké vědomostní televizní hře Jeopardy. To bylo ale jen poměrně v praxi nevyužitelné promo. Počítačový gigant si ale od Watsona ohledně budoucích příjmů hodně slibuje. Cesta ke komerčnímu nasazení je však poměrně dlouhá (o nenaplněných očekáváních jsme psali zde).
Poslední dobou se to začíná měnit a objevuje se čím dál víc futuristicky vyhlížejících příkladů nasazení v praxi. Na bázi Watsona funguje třeba právník specializující se na konkurzní právo Ross (více čtěte zde). Další ukázky využití potom IBM předvedlo letos v Hannoveru (psali jsme zde).
Hned několik komerčních zákazníků už má IBM Watson i v Česku. Lidi zatím nenahrazuje, ale radí jim v momentech, kdy by pro člověka bylo fyzicky nemožné vstřebat potřebné množství informací.
Supervizor v českém call centru
Prvním klientem, který se v tuzemsku o zkušenosti podělil, je Česká pojišťovna. Ve svém call centru loni nasadila software EMMA od české firmy Datera, což je zjednodušeně řečeno aplikace postavená právě na Watsonovi.
Nemá ale za úkol nahrazovat živé telefonisty. Pomocí rozpoznávání řeči a následné práce s textem dovede zpracovávat nahrané hovory s klienty a následně je analyzovat.
Náhoda nebo Hermiona?Když se spojí jména projektu umělé inteligence od IBM (Watson) a na něm vystavěné aplikace Datery pro Českou pojišťovnu (Emma) nejen fanoušky filmové série o Harry Potterovi nejspíš napadne, zda je to nějaká zvláštní pocta herečce Emmě Watsonové, která proslula rolí jeho spolužačky Hermiony. Šéf Datery Jan Rančák ale říká, že jde o náhodu a záměr to rozhodně nebyl. „Jméno nám vymýšleli specialisté, ale jde o zkratku (Expert Multichannel Multilingual Analyst). Onen druhý význam nám došel až potom,“ říká s tím, že to má i své nevýhody - třeba při googlování. |
„Ročně zaznamenáme 3,6 milionů hovorů o délce 300 tisíc hodin. Projít a analyzovat dovedou supervizoři asi dvě procenta z nich,“ říká šéf klientského servisu pojišťovny Miroslav Sovják.
Poměrně vzácný čas, který pojišťovně klient během hovoru věnuje, si podle něj zaslouží mnohem víc pozornosti. Pomocí různého třídění a analýzy například zjistí, kolik procent hovorů je na základě předchozí výzvy a na co si klienti často stěžují. Dokáží také najít a využít příležitosti - třeba když se v hovoru klient, který má pojištěný byt, zmíní mimoděk o tom, že má ještě chatu.
Watson zvládne na rozdíl od lidí projít sto procent záznamů. Při přepisu řeči do textu má asi 70% úspěšnost. A ani tato část jeho práce není na lusknutí prstu. Přepsat hovor mu zabere asi polovinu času reálné konverzace.
A teď otázka, která by mohla zajímat pojištěnce: Je EMMA tak velká inovace, že by díky ní třeba zlevnilo pojistné? Podle Sovjáka nikoliv.
O umělého telefonistu zatím není zájem
I když IBM - s velkým přispěním pražského týmu (psali jsme zde) - vyvíjí systém, který by dovedl s lidmi konverzovat, EMMA využívá z Watsona jen část těchto dovedností. Soustředí se na pochopení textu a analytické výstupy pro potřeby zákaznické péče. Nikoli na odpovědi klientům pojišťovny.
Watson umí dobře česky i proto, že se vyvíjí v Praze |
Jak daleko je tedy moment, kdy se budeme na zákaznické lince bavit s Watsonem a ani si toho nevšimneme? „Dřív než do pěti let to nebude. A jde o to, jestli vůbec. Od komerčních zákazníků po tom není moc poptávka,“ říká Tomáš Macek z pražské vývojové skupiny, která právě na Watsonovi pracuje.
Podle něj se - stejně jako u jiných kancelářských prací - soustředí v call centrech na to, aby jim stroje pomohly s rutinní částí povinností. „Ale třeba prodej produktů je emocionální záležitost, to budou chtít řešit stále lidé,“ dodává.
Přesto je ale možné, že velmi záhy bude velká část dotazů řešena stroji. Nikoli však po telefonu, ale prostřednictvím tzv. instant messagingu, který je zejména u mladší generace oblíbeným způsobem spotřebitelské komunikace. V zahraničí už se na nejjednodušší úkony, zejména na opakovaný druh poruchového poradenství, takzvaní chatboti využívají.
Ve slovenských nemocnicích pomáhá onkologům...
Jinou aplikaci Watsona používají už déle než měsíc na Slovensku. A v tomto případě lze bez nadsázky použít i nadužívanou frázi o „dělání světa lepším místem“ nebo „zachraňování životů“. Watson totiž používají onkologové ze slovenské sítě regionálních nemocnic Svet zdravia.
AI od IBM v Hannoveru |
Tentokrát nejde o využití porozumění řeči, ale zejména o analytické schopnosti umělé inteligence. Slovenským lékařům radí Watson ve verzi spoluvyvinuté s americkými onkology při stanování postupu léčby pacientů s rakovinou. V praxi to vypadá tak, že lékař po určení diagnózy zadá výsledky vyšetření a další údaje o pacientovi do aplikace.
Ta mu poté za pár chvil vyhodnotí, jaký léčebný postup by byl nejvhodnější. Tedy například, že začít by se mělo radioterapií s konkrétním počtem cyklů, doplněných o konkrétní dávky určitého preparátu a pokračovat potom dopodrobna rozepsanou chemoterapií.
Takových možností sestaví několik a seřadí je podle toho, jaká je podle něj na základě konkrétních odborných článků vhodnost jejich nasazení pro konkrétního pacienta.
... aby nemuseli číst „devětadvacet hodin denně“
„Watson to doporučuje na základě analýzy obrovského množství odborné literatury, která je průběžně aktualizovaná. Kdyby ji měl celou číst lékař, potřeboval by na to devětadvacet hodin denně, tedy nemožné množství času,“ vysvětluje hlavní devízu aktuálního nasazení umělé inteligence medicínský ředitel řetězce nemocnic Robert Hill.
Ve Svetu zdravia momentálně výstup berou jako doplňující názor pro lékaře. Rozhodnutí, jaký postup nakonec zvolí, je stále na něm. „V budoucnu ale může dojít k tomu, že bude Watsonův postup závazný,“ říká Hill.
Za první měsíc zatím stihli Watsona využít jen dva lékaři na deseti pacientech. Jediná slabina podle Hilla zatím spočívá v tom, že umělá inteligence občas doporučuje americké postupy či přípravky, které v Evropě nejsou (třeba kvůli legislativě) k dispozici. To se ale s IBM budou snažit odladit.
Pražský start-up chce vyvinout svatý grál: všeobecnou umělou inteligenci |
Zatím řeší Watson jen nejčastější typy nádorů a tím pádem je jeho překryv s vědomostmi onkologů velký. Navržený postup se tak zatím ze 70 až 80 procent shoduje s tím, co navrhl lékař. Hill ale vidí jeho největší přidanou hodnotu v budoucnu v tom, že pomůže při méně častých a tím pádem i méně všeobecně známých typech nádorů.
Proto by poněkud nečekaně nejnovější technologie mohla pomáhat častěji spíš v regionálních nemocnicích, kde se i jednotliví onkologičtí specialisté s určitými typy nádorů nesetkávají tak často jako na specializovaných klinikách.
Vzhledem k tomu, že skupováním menších nemocnic majitel Sveta zdravia - tedy skupina Penta - buduje síť i v Česku (psali jsme zde), dá se očekávat, že se Watson zanedlouho bude podílet i na léčbě tuzemských pacientů.
