Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Inflace ohrožuje střední a východní Evropu

  13:32aktualizováno  13:32
Země bývalého komunistického bloku se potýkají s rostoucí inflací. Spolu se zpomalujícím se růstem ekonomik a s nadhodnocenými měnami zůstává centrálním bankám v tomto regionu malý prostor pro manévry. Díky poklesu cen u potravin v letních měsících se sice inflace snížila, přesto budou muset banky tvrdě bojovat o to, aby dosáhly svých inflačních cílů pro tento a příští rok. Takto hodnotí situaci organizace Economist Intelligence Unit na webových stránkách.

Letošní první pololetí znovu vzbudilo obavy v mnoha zemích střední Evropy. Vysoké ceny ropy a neobvykle nestálé ceny potravin vytlačily inflaci v celém regionu vzhůru. Zároveň rostly regulované ceny a působily směrem ke zvýšení inflačního tlaku. To není dobrá zpráva pro země střední Evropy, které doufají, že se připojí k Evropské unii a k eurozóně během několika let.

Maďarsko
Maďarsko například plánuje přijmout euro již v roce 2006. To by se ovšem vládě muselo podařit dostat míru inflace na úroveň zemí eurozóny. Rozdíl mezi maďarskou a západoevropskou inflací se zatím pohybuje okolo sedmi procent a snížit se jej daří jen velmi pomalu.

Inflace v Maďarsku zůstává stále na dvojciferných číslech, i když meziročně mírně klesla v červnu na 10,5 procenta. Maďarská centrální banka nedávno přijala ambiciózní plán, podle kterého by do konce roku měly ceny růst tempem okolo sedmi procent a v příštím roce dokonce okolo 4,5 procenta. 

Rozšíření pásma, ve kterém se může kurz forintu pohybovat, vedlo podle očekávání k posílení této měny. Tím se zlevnily dovozy a tlačily tak na pokles domácích cen. Odborníci z Economist Intelligence Unit předpokládají, že forint zůstane pevný i ve druhém pololetí. To by mohlo pomoci stlačit inflaci na úroveň osmi procent koncem letošního roku. Pochybují ale o tom, že by mohla v příštím roce dále klesat.

Česká republika
Obavy z inflace zastihly i Česko. Domácí centrální banka ohlásila na konci července revizi své předpovědi inflace pro letošek na 5,1 - 5,8 procenta z původních 3,3 - 4,4 procenta. Reagovala tak na meziměsíční růst červnových cen o jedno procento.

Nepříznivý vývoj cen přiměl banku zvednout ke konci července úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Někteří analytici však očekávají další zvýšení sazeb už v srpnu.

Deficit státního rozpočtu letos zřejmě dosáhne více než pěti procent hrubého domácího produktu (nebo deseti procent bez započtení příjmů z privatizace). Ekonomika tak směřuje k nestabilitě, kdy domácí poptávka roste rychle a zvyšuje hlad po dovozech, zatímco exporty kvůli slábnoucímu zájmu z EU zpomalují.

Inflace v České republice je tedy jen součástí rozsáhlého problému, který pramení z rozsáhlých vládních výdajů a z blížícího se předvolebního politického prostředí. Navzdory snaze centrální banky odborníci odhadují míru inflace ke konci roku na úrovni pěti procent a pro příští rok jen slabý pokles.
 
Polsko
Polsko naopak letos zaznamenalo větší úspěchy při potlačování inflace. V červenci minulého roku se její hodnota vyšplhala na 11,6 procenta, ale od té doby klesá rychleji, než se předpokládalo. V červnu činila pouhých 6,2 procenta.

Hlavním důvodem bylo drastické snížení spotřebitelských výdajů, které je výsledkem velmi pevné monetární politiky centrální banky a prudkého zhodnocení polské měny.

Reálné úrokové sazby v Polsku patří mezi nejvyšší v Evropě, přestože je centrální banka letos snížila už třikrát (celkem o 3,5 procenta). Jako v ostatních východoevropských zemích bude vývoj polské inflace z velké části záležet na tom, co se stane s cenami ropy a kurzem měny. Nedávno zlotý oslabil o deset procent ve vztahu k dolaru, což zvýšilo ceny dováženého zboží.
 
Na rozdíl od Maďarska a Česka, kde soukromá spotřeba působí jako hlavní tahoun růstu, je poptávka v Polsku slabá. To by mělo pomoci udržet inflaci na úrovni kolem šesti procent ke konci letošního roku. 

Slovensko
Příznivý trend působí také na Slovensku, kde ceny v červenci zůstaly stabilní. Reálné mzdy tam v současné době rostou, ačkoli pomalu. Tento faktor obecně působí proinflačně.

Na druhou stranu rostoucí konkurence v maloobchodě, očekávané reálné zhodnocení slovenské koruny, snížení dovozních cen a postupně klesající ceny ropy budou působit v opačném směru. Experti tedy předpokládají postupné snížení inflace z osmi procent v červenci na 7,8 procenta ke konci roku. V příštím roce by mohla dosáhnout sedmi procent.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Stát vyplatí zemědělcům za sucho zhruba 1,2 miliardy, řekl Jurečka

Zemědělci by za škody způsobené letošním suchem mohli podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dostat zhruba stejné kompenzace jako v roce 2015,...  celý článek

Příbram - Dlouhá Lhota, domovské letiště Jiřího Pruši shora.
Komu budou patřit malá letiště? Spor o příbramské o tom rozhodne

Nejvyšší správní soud v Brně odložil klíčové rozhodnutí v kauze letiště Příbram, které je precedentem pro desítky dalších letišť v České republice. Budou česká...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příliš výjimek a chyby úředníků, kritizuje NKÚ správu daní z příjmů

Správa daně z příjmů fyzických osob je nepřehledná a složitá pro plátce i úřady. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.