Finální údaje o rozpočtu za rok 2011 zatím nejsou k dispozici, řekl Ron Korver z tiskového odboru Evropského parlamentu. Je tak třeba pracovat s předpokládanými čísly pro letošek i pro minulý rok. Podle nich se pro administrativu EU loni počítalo s částkou 8,17 miliardy eur (206,8 miliardy korun), letos suma vzrostla na 8,28 miliardy eur (209,6 miliardy korun).
Celý rozpočet Evropské unie v závazcích pro loňský rok činil přes 142 miliard eur (3,6 bilionu korun) a pro letošek přes 147 miliard eur (3,7 bilionu korun).
Druhé nejvyšší administrativní výdaje po Evropské komisi má z unijních institucí Evropský parlament, u něhož se pro letošek na administrativu počítá se sumou přibližně 1,72 miliardy eur (43,7 miliardy korun). To je proti loňsku, kdy to bylo 1,69 miliardy eur (42,9 miliardy korun), nárůst o téměř dvě procenta.
Osm úředníků na jednoho europoslance
Z této sumy přibližně 37 procent šlo na výdaje na zaměstnance, tedy hlavně na platy zhruba 6 000 úředníků zákonodárného sboru. Ti se starají o více než 750 europoslanců a zajištění chodu parlamentu, který sídlí na třech hlavních místech - v Bruselu, Štrasburku a Lucemburku.
Kolem 24 procent šlo na výdaje zákonodárců, tedy na jejich cesty, platy, úřady a asistenty. Značnou část parlamentního rozpočtu pohlcují podobně jako u dalších institucí výdaje na překlady a tlumočení. Například v roce 2008 se přeložilo v parlamentu kolem 1,5 milionu dokumentů.
Třetí největší suma připadá na Radu EU, pro kterou pracují zhruba tři tisíce lidí. Její náklady letos dosáhnou 534 milionů eur (13,6 miliardy korun). To je proti roku 2011 nárůst zhruba o pět procent. Rada ročně pořádá více než 4 300 různých mítinků a zasedání.
Unie chce na sobě šetřit
EU chce administrativní náklady v budoucnu snižovat. Vzhledem k současné krizi a s ní spjatými úsporami, k nimž přistupují některé vlády států Unie, přišla Evropská komise s návrhy na škrty v institucích EU. V půlce prosince schválila návrhy, které by měly do roku 2020 přinést úspory ve výši miliardy eur.
Prodloužit by se měla například pracovní doba euroúředníků, a to z 37,5 hodiny na 40 hodin týdně. Počet zaměstnanců by měl v letech 2013 až 2017 klesnout o pět procent. Věk běžného odchodu do důchodu by měl vzrůst z 63 na 65 let. Plánované změny ale už vyvolaly bouři nevole u některých zaměstnanců institucí, kteří kvůli nim zvažují i protesty.
