Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Němci přesedají z vlaků do autobusů, první dopravce kvůli tomu končí

  19:30aktualizováno  19:30
Uvolnění trhu s dálkovými autobusy způsobuje první velké potíže německým železničním dopravcům. Kvůli levnější konkurenci například přestane od prosince jezdit přímý vlak mezi Lipskem a Baltským mořem.

Souprava společnosti Interconnex | foto: Interconnex

Ukončí ho společnost InterConnex, která přímé vlaky k Baltu do měst Rostock a Warnemünde vypravovala od roku 2002. Byl to jeden z prvních projektů v Evropě, který konkuroval státním železnicím.

InterConnex patří pod francouzskou skupinu Veolia, která byla ještě donedávna v Česku největším autobusovým dopravcem a ovládá také velkou část vodovodního trhu. InterConnex několik měsíců jezdil i v Česku: v roce 2004 nabídl spojení mezi Libercem a Berlínem. 

Firma ve svém prohlášení uvedla, že končí kvůli konkurenci dálkových autobusů. Do začátku roku 2013 nemohly autobusové firmy až na několik výjimek v Německu provozovat autobusy na linkách delších, než padesát kilometrů. Takové opatření chránilo hlavně německého státního železničního dopravce Deutsche Bahn. 

Podle InterConnexu od té doby počet cestujících ve vlacích klesá, navíc rostou poplatky za použití kolejí. Autobusy jsou v Německu osvobozené od mýta a jsou také levnější, než vlak. „V současných podmínkách už nejde provozovat v Německu čistě komerční dálkový vlak,“ řekl šéf InterConnex Christian Schreyer. Pod Veolii patří i společnost HKX provozující soukromý dálkový vlak z Kolína nad Rýnem do Hamburku, ten zůstane dál v provozu. 

Podle časopisu Railway Gazette odhadují například Deutsche Bahn, že z vlaků do autobusů odešla zhruba jedna třetina cestujících. Důvodem je především cena: autobusové jízdenky stojí běžně o polovinu méně. V případě některých spojení je navíc autobus rychlejší, většinou však v Německu stále vyhrává na rychlost vlak. 

Podle studie německého institutu Iges přepraví německé dálkové vlaky ročně 130 milionů lidí, autobusy pak v současnosti už desítky milionů cestujících. Největší podíl na německém trhu s dálkovou autobusovou dopravou drží společnosti Mein Fernbus a Flixbus. Rozvoji autobusů pomáhají i nízké ceny, které ovlivňuje cenová válka mezi dopravci. Mezi firmami už zuří v některých městech boj ohledně míst, kam mohou zajíždět. Jeden z velkých hráčů už navíc kvůli ztrátovosti skončil.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.