Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lobbisti internetového hazardu chtějí nižší zdanění. Obeslali poslance

  10:07aktualizováno  10:07
Do podoby vládního návrhu na novou regulaci a zdanění hazardu se snaží promlouvat internetoví hazardní giganti. Poslanci tento týden obdrželi elaborát od sdružení RGA, které největší světové firmy zastupuje. Po ministru financí Andreji Babišovi chtějí nižší daňovou sazbu.

Sázení | foto: iDNES.cz

Ambiciózní vládní návrh na novou regulaci a zdanění hazardu čeká poslední velká zkouška. Schválení novely poslanci ve třetím čtení, které by mělo proběhnout do několika týdnů.

O finální podobě novely nicméně ještě není rozhodnuto. Bojovat se bude zejména o výši sazeb pro jednotlivé hry. Na stole je totiž řada pozměňovacích návrhů, které s plány ministra financí Andreje Babiše pořádně mávají.

I proto se aktuálně sbírá síla doposud v diskusi o tuzemském hazardu spíše neviditelná – obří internetové skupiny, které v Česku zatím z pohledu tuzemského práva působí nelegálně. Nová zákonná úprava jim ale zdejší trh otevře. A herní giganty jako Paddy Power Betfair, bet365 či Bwin s tržní kapitalizací v miliardách dolarů enormně zajímá, za jakých podmínek se tak stane.

Chce to osobní vysvětlení

Poslanci tento týden obdrželi elaborát od sdružení RGA, které největší světové firmy zastupuje. Dokument zákonodárce vyzývá ke snížení navrhovaných sazeb pro on-line hry ke 20 procentům z rozdílu mezi sázkami a vyplacenými výhrami.

Babiš přitom navrhuje tři sazby – 25procentní zdanění výdělku z kurzových sázek, 30 z loterií a 35 z hracích automatů, a to bez rozdílu mezi hrami v kamenných hernách nebo na síti.

„V dopise hovoříme o sazbě kolem 20 procent. Když to bude 23, tak s tím se určitě žít dá. Když 25, tak už je to na hraně. Ukazuje to příklad Španělska, kde je 25 procent a je vidět, že sazba limituje množství firem na trhu, a tím i potenciální příjmy do státního rozpočtu,“ říká Martin Lyčka, právník jedné z největších herních skupin Paddy Power Betfair, který přiletěl z Londýna vysvětlovat pozici firmy poslancům osobně.

Lyčka považuje zákon jako celek za slušný výchozí bod, ale navrhované sazby jsou podle něj nepřiměřené a v reálu státním příjmům uškodí. Vadí mu navíc rozdělení sazeb pro různé hry na síti.

„Země, kde trh čerstvě regulovali, většinou zavedly pro on-line hry jednotnou sazbu. Někde vyňali on-line loterie, které stojí trochu stranou. Ale kurzové sázky a on-line kasino se často doplňují. Lidé mezi zápasy hrají poker, ruletu, ty hry pro ně splývají. Jedna sazba dává smysl. Na druhou stranu, pokud budou dvě sazby a obě rozumné, proč ne,“ dodává.

Licitace o 23 procent

Právě proti „nelegálům“, k nimž firmy jako bet365 či Paddy Power Betfair v Česku patří, chce Babiš novým zákonem bojovat. Přestože v rámci Evropské unie je jejich podnikání v pořádku, v tuzemsku licenci nemají, a tudíž se na ně nevztahují místní pravidla ani daně.

Nálepka „nelegálů“ Lyčkovi vadí. „My nejsme bezejmenná asijská firma s nejasnými vlastníky, ale společnost kótovaná na burze s licencemi v mnoha evropských zemích,“ upozorňuje právník, který pro londýnskou centrálu společnosti Betfair pracuje od roku 2009.

„My jsme dlouhodobě deklarovali zájem o vstup na trh na základě licence. Nemáme problém plnit veškeré povinnosti, pokud nám to bude z obchodního hlediska dávat smysl,“ říká.

Obchodní smysl pak úzce souvisí s novou výší zdanění. Pokud by totiž nový zákon umožnil získání licence zahraničním firmám, ale zároveň nasadil sazby příliš vysoko, údajně by jeho firma přestala v tuzemsku podnikat.

„V takovém případě bychom museli trh v České republice opustit, protože jsme na burze a musíme plnit všechny zákonné normy,“ tvrdí právník.

Pokud se daně budou pohybovat kolem 23 procent, o českou licenci podle něj požádají všichni největší světoví hráči, jako jsou bet365, Paddy Power Betfair, Bwin, UniBet, Bet-at-Home či Pokerstars. Pro některé zahraniční skupiny může být řešením také spojení s některou z místních sázkových kanceláří nebo rovnou její koupě.

Přineseme peníze, ne práci

Lyčka připouští, že benefitem pro českou ekonomiku nebude tvorba nových pracovních míst. Internetové hazardní firmy v jednotlivých zemích zaměstnávají jen jednotky lidí. Až desítky milionů ale do země prý zamíří ve formě marketingových výdajů. Zahraniční firmy budou totiž chtít přetlačit místní zavedenou konkurenci.

„Každý trh je jiný. Někde se vyplatí sponzorovat velký fotbalový klub, jinde zase více funguje masivní reklamní kampaň. K tomu připočtěte daňový odvod. To budou nemalé peníze, které se do české ekonomiky dostanou. Nepřímý přínos je také omezení nelegálního trhu, z něhož Česko nemá vůbec nic,“ obměkčuje české zákonodárce Lyčka z firmy, která získala nedávno čerstvé licence v Rumunsku a Bulharsku.

Jestli kampaň internetových firem zabrala, zatím Lyčka nechce soudit. Každopádně některé pozměňovací návrhy se jejich představám začínají blížit. Například poslanec Zbyněk Stanjura (ODS) navrhuje dvě sazby 23 a 35 procent. Do nižší chce kromě on-line loterií a kurzových sázek zařadit také takzvané technické hry na internetu a on-line kasino.

„Těžko říci, co je ovlivnilo, ale některé pozměňovací návrhy se ubírají přesně tím směrem, který prosazujeme,“ říká Lyčka.

Ministr financí Andrej Babiš ale o daňových ústupcích nechce slyšet. „Nic o tom nevím. Návrh ministerstva financí schválila koaliční rada vlády a v něm jsou tři sazby – 25, 30 a 35. Vláda už hlasovala, teď budou poslanci,“ říká.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.