Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nová éra silné koruny: konec superlevných půjček a pád zájmu o dluhopisy

  1:00aktualizováno  1:00
Skončila éra superlevného půjčování a o státní dluhopisy už se investoři nebudou prát. I tak budou vypadat dopady ve čtvrtek zastaveného režimu devizových intervencí České národní banky. Na to, co intervence přinesly a co vzaly, se názory různí. Že by ekonomice vyloženě ublížily, ale netvrdí nikdo.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Exportérům, kterým intervence měly pomoci zvýšit odbyt jejich výrobků v zahraničí (zlevnily), jednoznačně pomohly. Podle propočtu Asociace exportérů za období od listopadu 2013 do ledna 2017 přinesly firmám přímo 687 miliard korun a­ nepřímo 590 miliard.

Vyšší poptávka po českém vývozu znamenala také vyšší poptávku exportních firem po pracovní síle, a tedy vyšší zaměstnanost a růst mezd.

Ukončení intervencí se vývozci nebojí, navíc ho ČNB avizovala dopředu. Naposledy mluvila o druhém čtvrtletí letošního roku, což splnila. „Hlavní exportéři to nepocítí, zajistili se proti měnovému výkyvu na rok a někdy i dva dopředu,“ říká Jiří Grund, šéf Asociace exportérů a výrobce koupelnových předložek.

Podle něj na to jsou zvyklí. Poradili si s nejsilnějším kurzem zhruba 23 korun za euro i s nejslabším téměř 30 korun za euro. Exportéři se nyní budou muset poprat s konkurencí levnějšího dovozu. Ukáže se, jestli se na to během posledních tří let připravili.

Intervence byly příležitostí pro spekulanty. Ti nakupovali koruny, aby si za ně koupili české státní dluhopisy.

Jak spekulace funguje? Zahraniční investoři za svá eura a dolary nakupovali nově vydané české koruny a za ně nakupovali ve velkém české dluhopisy - půjčovali českému státu. Byli dokonce ochotni platit za to, že půjčují, namísto aby český stát platil úroky jim. Celé to dělali s očekáváním, že po ukončení intervencí koruna posílí a ­oni si za ni koupí výrazně víc cizí měny, než předtím investovali, a­ vydělají.

Nevídaný balík peněz

Podle Davida Navrátila, hlavního ekonoma České spořitelny, ČNB uvedla na trh díky poptávce ze strany spekulantů neuvěřitelných 2,5­ bilionu korun. „Z toho byla poptávka z reálné ekonomiky zhruba 500 miliard,“ říká. Jinými slovy, tolik nově emitovaných peněz bude k ­obsluze české ekonomiky potřeba celkem za šest let.

Potíž se spekulanty po ukončení intervencí je ta, že jejich snaha zbavit se hromadně nakoupených korun může značně zahýbat kurzem. Bude záležet na tom, jak rychle budou chtít tuto operaci provést. Může to korunu dokonce dočasně oslabit a spekulanti tak mohou prodělat.

„To, jak investoři naloží se spekulativními penězi, může určovat kurzový vývoj v příštích dnech, ale i v dalších měsících,“ říká Marek Dřímal, analytik Komerční banky. Podle něj může kurz létat o ­jednotky korun nahoru i dolů, klidně mezi 25 a 28 korunami za euro.

Ukončení intervencí by kvůli tomu měla negativně pocítit státní pokladna a ministerstvo financí. Skončila éra superlevného (dokonce výdělečného) krátkodobého půjčování, o české státní dluhopisy už se nebudou investoři prát.

Státu tak hrozí, že bude muset zvednout úroky dluhopisů, aby výpadek zájmu ze strany spekulantů nahradil například tuzemskými bankami, které mu budou ochotny půjčit. ČNB je podle guvernéra připravena při velkých výkyvech koruny zasáhnout, aby nebylo přistání po intervencích příliš tvrdé. Prvních pár týdnů ale nechá působit trh. „Podle našich výpočtů bude ČNB v prvních měsících bránit koruně v opuštění pásma 25,5 až 28,5 koruny za euro,“ říká Navrátil.

Na posílení koruny papírově prodělá ČNB, která při jejich uvádění na trh nakupovala zahraniční měny - eura a dolary.

„Pokud by koruna v budoucnu hodně posílila, dostane se centrální banka do ztráty přes 200 miliard korun a více,“ říká ekonom a poradce ministra financí Aleš Michl.

S tím se však v případě ČNB, která funguje podle jiných pravidel než komerční banky, počítá a ekonomice by to nemělo ublížit. „Tyto peníze nebyly utraceny ani spotřebovány. Máme za ně pořízené nejkvalitnější cenné papíry zemí, jejichž měny držíme, a vynášejí nám zisk a­ budou dále sloužit ČNB a devizovým rezervám této země,“ vysvětloval včera guvernér Jiří Rusnok.

„Později než ideálně“

Cílem intervencí bylo nastartovat zdravou míru inflace, a tím i ekonomický vývoj. Obvykle banka inflaci povzbuzuje tím, že snižuje úrokové sazby, ale tady už nebylo kam - úroková sazba ČNB je na nule a jít až do záporných hodnot představovalo komplikace. Proto ČNB sáhla poprvé v historii k ovlivňování kurzu.

Cílené inflace dvě procenta by mělo Česko dosáhnout nejpozději za rok a půl po ukončení intervencí. „Jestli (ukončení intervencí) to bylo brzo, nebo pozdě, budeme s větší jistotou vědět až napřesrok. Většinou lze říci, že změny měnové politiky buď přicházejí trochu později než ideálně,“ říká bývalý exguvernér ČNB Miroslav Singer, za jehož éry se intervence odstartovaly.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Irácké letectvo začalo přebírat první ze dvanácti odkoupených letounů Aero...
Zbrojovky vyvezly zbraně za rekordních 18 miliard, nejvíce do Iráku

Export zbraní a vojenského materiálu z Česka dosáhl loni rekordní hodnoty 18,2 miliardy korun, v roce 2015 to bylo 15 miliard. Z jednotlivých států české...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Penze jsou udržitelné, místo reformy stačí jen úpravy, tvrdí vládní studie

Český důchodový systém je podle nové vládní studie do budoucna udržitelný a jeho zásadní velká reforma není nutná. Stačit by podle autorů měly úpravy parametrů...  celý článek

Hyundai i30 Combi
Zisk Hyundai v Česku klesl o 92 procent na 11,9 milionu, tržby ale rostly

Dovozci vozů značky Hyundai do ČR klesl loni zisk o 92 procent na 11,9 milionu korun. Tržby naopak vzrostly o 16 procent na 10,4 miliardy korun. Vyplývá to z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.