Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Levnější euro je stále v nedohlednu. ČNB bude pokračovat intervencích

  1:00aktualizováno  14:59
Slabší korunu – a tím pádem dražší dovolené – budou muset Češi překousnout déle, než se původně plánovalo. Brexit a zpomalení růstu ekonomiky vedou k tomu, že euro bude za 27 korun ještě dlouho. Bankovní rada ČNB ve čtvrtek rozhodla, že úrokové sazby zůstanou na současné hladině. Banka bude také nadále uměle znehodnocovat korunu, a to nejméně do poloviny příštího roku.

Prezident Miloš Zeman jmenoval stávajícího člena bankovní rady, bývalého premiéra Jiřího Rusnoka guvernérem České národní banky (25. května 2016). | foto: ČTK

Čtyři koruny na půllitru točeného piva v chorvatské hospodě, přes dvě stovky za noc v apartmánu v Itálii či 750 korun za služby horského vůdce při výstupu na Gerlachovský štít. Tyto částky by lidem zůstaly v peněženkách, pokud by dnes platil stejný kurz jako uprostřed prázdnin před osmi lety. Tehdy těsně před začátkem světové finanční krize stálo jedno euro podle kurzovního lístku České národní banky (ČNB) 24 korun, dnes je o tři koruny dražší.

Slabší korunu – a tím pádem dražší dovolené – budou muset Češi překousnout déle, než se původně plánovalo. Nejistota kolem odchodu Velké Británie z Unie a očekávané zpomalení růstu v zemích eurozóny totiž nahrávají dalšímu prodloužení devizových intervencí.

Ve vleku Evropské centrální banky

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek poprvé zasedala na měnově politickém zasedání v novém složení pod vedením guvernéra Jiřího Rusnoka. ČNB sazby nezměnila a beze změny zůstává i kurzový závazek.

Ačkoliv se analytici před zasedáním domnívali, že by bankovní rada mohla naznačit jeho posunutí, centrální bankéři ve čtvrtek zopakovali, že považují za pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině roku 2017. Samotná nová prognóza centrální banky předpokládá konec intervenčního režimu rovněž v polovině roku 2017.

Díky intervencím ČNB stoupl export o půl bilionu, libují si vývozci

Někteří ekonomové zatím počítali s o něco pozdějiším datem. „Pracuji s předpokladem, že ČNB bude kurzový závazek praktikovat až do konce roku 2017 a že k jeho ukončení dojde až v průběhu první poloviny roku 2018,“ říká například hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč.

ČNB je totiž částečně ve vleku Evropské centrální banky, která se dalším pumpováním peněz do ekonomiky snaží bránit nepříznivému vývoji. To však současně znamená, že se českým strážcům ekonomiky vzdaluje stanovený cíl dvouprocentního růstu cen.

Ve čtvrtek zveřejněná prognóza ČNB však počítá s tím, že ve třetím čtvrtletí 2017 vystoupá inflace na 2,2 procenta. Pro čtvrté čtvrtletí roku 2017 ovšem očekává vyšší inflaci na 2,4 procenta, v předchozí prognóze odhadovala 2,3 procenta.

„V polovině příštího roku by měla být inflace mírně pod inflačním cílem. Česká národní banka však opakovaně deklarovala, že bude chtít, aby při ukončení závazku byla inflace nejen na úrovni cíle, ale dokonce nad cílem,“ vysvětluje hlavní ekonom Deloittu David Marek.

Bankéři chtějí mít jistotu, že nebudou muset opět sáhnout po mimořádných nástrojích, kdyby inflace opět začala klesat. „Kdyby ČNB reagovala rychlým opuštěním závazku a poté kurz koruny vůči euru posílil, pravděpodobně by to srazilo následně inflaci zpět výrazněji pod dvouprocentní hranici,“ říká hlavní stratég společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.

Zpochybňované intervence

ČNB zahájila intervence na oslabení koruny v listopadu roku 2013, bankéři se tehdy obávali propadu cen a mnohem hlubší krize. Zpřesněná data, která před časem zveřejnili statistici, však ukázala, že ekonomika si ve skutečnosti nevedla tak hrozivě. Například spotřeba domácností začátkem roku 2013 neklesala, jak uváděla původní data, ale po revizi pouze stagnovala.

Pod mým vedením bude ČNB méně euroskeptická, řekl nový šéf Rusnok

Podle hlavní ekonomky České bankovní asociace Evy Zamrazilové, která byla v době zavedení intervencí členkou bankovní rady centrální banky, tak není jisté, zda by bankéři pro intervence hlasovali, pokud by znali skutečný stav ekonomiky.

Bankéři zpočátku považovali intervence pouze za dočasné řešení, už je však několikrát prodloužili. Hlavního cíle, tedy nastartování inflace, se totiž zatím nepodařilo dosáhnout. Přesto se velká část ekonomů shoduje, že krok české ekonomice pomohl.

Ze slabší koruny těží především exportéři, protože zlevňuje jejich výrobky za hranicemi. Stabilita kurzu – od zahájení intervencí se výrazněji nepohnul od hranice 27 korun za euro – jim navíc dává jistotu do budoucna a zlevňuje náklady na zajištění kurzu.

Kritici, včetně prezidenta Miloše Zemana, však tvrdí, že intervence jsou jen iluzorní výhodou. Kurzový polštář prý dává českým firmám proti těm zahraničním automatickou výhodu, ztrácejí motivaci inovovat a zvyšovat produktivitu práce.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.