Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


V Česku se nalily stamiliony do golfu, často jde o prodělečný byznys

  1:00aktualizováno  1:00
Na rozvoj golfových areálů v Česku šly v minulém dotačním období z evropských fondů stamiliony. Redakce MF DNES zjišťovala, jak se daří největším deseti příjemcům, kteří získali celkem téměř 395 milionů korun. Některé z nich by se bez pomoci neuživily a ani v prvních letech provozu to nemají lehké.
Golf (ilustrační foto)

Golf (ilustrační foto) | foto: Profimedia.cz

Bylo 7. června 2012, v Kravařích na Opavsku svítilo slunce, hrála hudba a střílelo se z děla. To vše na počest otevření zvelebeného místního golfového areálu.

Jeho rekonstrukce vyšla na téměř čtvrt miliardy korun, z čehož 80 milionů dělala dotace z eurofondů. Investorem byla společnost Silgor, za níž stojí dlouholetý šéf stavební společnosti OHL ŽS Michal Štefl.

Podle znalců golfového prostředí jde o jedno z nejkvalitnějších hřišť v zemi, které však trochu trpí dopravní odlehlostí, například ve srovnání s areály kolem Prahy.

Bez sponzorů by to nešlo

Investice se podle majitele pozitivně projevila na návštěvnosti areálu, příjmy z hřiště na pokrytí jeho provozu však nestačí. „V současné době je nutné jeho provoz dotovat půjčkami od akcionářů,“ sdělil MF DNES Michal Štefl. Část příjmů firmě kompenzují přidružené činnosti, jako například provoz hotelu, jehož kapacitu chce Štefl do budoucna navýšit.

Golfová hřiště v minulosti vyrostla i na místech poměrně nečekaných. Například těžební firma OKD jedno vybudovala v Karviné-Fryštátě na místě, kde se dřív těžilo uhlí. Areál vznikl v rámci projektu revitalizace krajiny a vyšel na více než 266 milionů korun, z čehož plynulo téměř 36 milionů z evropských dotací.

Dotace na golfové areály čerpané v programovém období 2007 až 2013

Podle vedoucího hřiště Pavla Maliny je areál od otevření v roce 2012 v černých číslech a loni jej navštívilo 30 tisíc lidí. Z členských poplatků a poplatků za použití hřiště by se však neuživilo. „Současný stav v nastavené kvalitě služeb a hřiště je bez sponzorů neudržitelný,“ uvedl Malina.

Za golfovými areály stojí zpravidla lidé, které živí jiné podnikání. Peníze vložené do golfu jsou totiž často nevratnou, nebo velmi dlouhodobou investicí.

Z dostupných dat zveřejněných na portálu justice.cz a informací od jednotlivých hřišť vyplývá, že jsou buď ve ztrátě, v lepším případě si vydělají na provoz. Výdělek těch ziskových se většinou pohybuje v řádech jednotek milionů korun.

Důvodem jsou hlavně odpisy velké počáteční investice a vysoké náklady na údržbu hřišť. Ty se mohou vyšplhat na jednotky, ale i desítky milionů ročně. „Záleží na tom, jak vytížené hřiště je a jestli pořádá mistrovské turnaje,“ vysvětluje Tomáš Charvát z Asociace golfových hřišť.

Prosperita areálů závisí i na blízkosti měst a dopravní dostupnosti. Z toho těží například brněnský golfový resort Kaskáda, který patří v desítce sledovaných k nejvytíženějším a nejlépe vydělávajícím.

Příjmy hřišť plynou z hracích, členských a vstupních poplatků a od sponzorů. Dále z provozu restaurací nebo hotelů, protože z hřišť se postupně stávají multifunkční areály s ubytováním, konferenčním zázemím a zábavou pro místní.

Přítomnost golfového resortu si pochvaluje například starostka Lucie Potůčková z Mladých Buků na Královéhradecku, kde je i skiareál. „Za dobu existence hřiště se golf dostal do povědomí mnoha místních lidí a dnes slouží nejen ke hře, ale také jako místo setkávání, jako cíl například na rodinném výletě nebo si sem večer místní mohou zajít do sauny,“ uvedla.

Podle oslovených starostů přinesly areály v místě většinou pozitiva. Jako negativum zmiňují nárůst dopravy, někde i růst cen pozemků a nemovitostí.

Hráčů ubývá, areály loví rekreanty

V Česku nyní funguje 106 golfových hřišť a stavějí se další. Především ta nově vybudovaná se podle Zdeňka Kodejše z České golfové federace musí hodně snažit, aby ekonomicky vyšla. „Zatím to všichni kromě několika málo výjimek stále zvládají. Některá hřiště jsou i zajímavě výdělečná,“ říká.

Zatímco počet golfových areálů v Česku roste, hráčů registrovaných u České golfové federace v posledních letech mírně ubylo. Naproti tomu přibývá těch, kteří chtějí hrát golf pouze rekreačně.

Zatímco v uplynulém dotačním období mezi lety 2007 až 2013 bylo možné čerpat dotace z eurofondů téměř na cokoliv, pravidla pro nynější programové období se zpřísnila a hřiště už na peníze nedosáhnou.

Již zadotované projekty pak musí splnit podmínku takzvané udržitelnosti, což je doba, po kterou musí projekt fungovat. Ta se liší v závislosti na programech a podporovaných oblastech, nejčastěji však jde o jeden rok až pět let. Při nesplnění této podmínky hrozí vrácení dotace nebo její části.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.