Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

České hory se zasněžují investicemi. Letos napadlo půl miliardy

  13:44aktualizováno  13:44
Ani tři nepříliš chladné zimy za sebou neodradily podnikatele od investic do byznysu s lyžováním. Do českých a moravských hor letos přitekla zhruba půlmiliarda korun. Nejvíce peněz utrácejí lyžařské areály za výrobu technického sněhu. Zdražují ale jen některé.

(Ilustrační foto;) | foto: Skiresort Černá hora - Pec

Na první pohled jde po loňské miliardě o značný propad. Nezájem o investice je jen zdánlivý. Letos se pouze nestavěla žádná nová lanovka, protože infrastruktura je většinou dokončená a areály se často ani nemají kam rozšiřovat.

Na lyžaře sice nečekají v areálech převratné novinky, přesto by se měli dočkat většího komfortu než loni. Majitelé středisek totiž nejvíc peněz vložili do výroby technického sněhu.

„Po velkých investicích do základní infrastruktury se nyní zaměřujeme především na doplňkové služby,“ říká ředitelka střediska Bonera na Ramzovském sedle Karla Kubíčková. Kromě lepšího zasněžování v jesenickém areálu modernizovali restauraci, aby byla schopná odbavit více lyžařů.

Pojistka proti teplému počasí

Důvod investic do zasněžování je jednoduchý: areály se chtějí více ochránit před vlivem teplého počasí a mít jistotu, že i když nezasněží, lidé budou mít na čem lyžovat. I proto už ve většině střediscích běží sněhová děla naplno.

Ředitel Asociace horských středisek (AHS) Libor Knot odhaduje, že šedesát až sedmdesát procent investic míří právě do zasněžování. I tam, kde děla mají dávno, systémy obnovují a rozšiřují. „Vývoj jde dopředu, technologie je výkonnější a umožňuje provozovatelům připravit svah rychleji než v minulosti,“ vysvětluje Knot.

Zasněžování má také další výhody. Areálům umožňuje rozjet sezonu mnohem dříve, i když jen třeba v menší části areálu. Na středočeském Monínci už na konci října nastříkali 200 metrů sjezdovky. Speciální sníh, který tamější technologie vyrábí, totiž vydrží i teploty výše nad nulou.

„Zasněžování je jediné, co nám může v sezoně pomoci. Jakmile začne mrznout, je potřeba vyrobit co nejvíc sněhu a potom si ho na sjezdovce hýčkat,“ říká Jan Dudek, provozovatel beskydského areálu Karolinka. Tuzemské lyžování v průměru letos také zdraží, nové ceníky má například Špindlerův Mlýn či Rokytnice nad Jizerou. Čím dál více areálů se přitom snaží lyžaře tlačit k tomu, aby si skipasy kupovali dopředu prostřednictvím internetu.

Denní skipas v průměru vyjde na 570 korun

Průměrná cena denního skipasu stoupla oproti loňsku o dvě procenta na 570 korun. Podle Libora Knota areály zdražení kompenzují tím, že některé služby poskytují zdarma, například parkování nebo vstup do dětských parků.

S financováním investic banky nemají problém, řada středisek na zasněžování získala úvěr. Zato dotace už k mání nejsou. Zatímco v minulosti řada areálů díky nim vznikala, teď se podnikatelé bez peněz státu musí obejít.

Horská střediska nevolají po tom, aby stát jejich byznys dotoval, ale chtějí podobný model spolupráce, jako je například v Rakousku. „Určitě bychom uvítali pomoc při úpravách běžeckých tratí nebo provozu skibusů. Nechceme peníze, ale seriózní pravidla,“ prohlašuje Jiří Bis, prezident AHS.

Nejde přitom o malé peníze. „Ročně nás provoz skibusů a údržba běžeckých tratí stojí 12 milionů korun. Není možné to financovat jen ze svého,“ říká Petr Hynek, ředitel Skiresortu, sdružujícího areály na Černé hoře či v Peci pod Sněžkou.

Lyžařské areály letos směřovaly investice také do doprovodných služeb. Vznikají nové restaurace či penziony, často rekonstrukcí a následným zvětšením původních budov. „Lidé na lyžích nebo prkně tráví na horách čím dál méně času. Naopak více se věnují jiným aktivitám, například návštěvám restaurací nebo wellness,“ dodává Knot.

Obrat horských středisek v Česku odhaduje asociace na 50 miliard korun. Zástupci lyžařského byznysu tvrdí, že zimní lyžování láká v Česku čím dál více domácích lyžařů. „Zbavili jsme se konečně mýtů, že lyžování v zahraničí je levnější,“ tvrdí Bis.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.