Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jsou ošklivé, ale vydělávají. Do známek za miliony investují i Češi

  14:00aktualizováno  14:00
Hezké moc nejsou, ale mají cenu nového auta, jachty nebo dokonce luxusního sídla. Známky lákají bohaté investory svými příběhy a někdy i neobvykle vysokým zhodnocením, které majiteli může přihrát více než rizikové akcie.

Inverted Jenny z roku 1918, prodána roku 2007 za 977 000 dolarů. | foto: iDNES.cz

Finanční dynastie Rothschildů, tabákový magnát Maurice Burrus, hrabě Ferrary, král Jiří V., egyptský král Farúk, jedna z nejbohatších amerických rodin Du Pontovi nebo zakladatel hedgeového fondu Pacific Investment Management Bill Bross. Tato historická i současná jména spojuje zájem o investice do známek, do kterých vložili stovky milionů dolarů.

„Vzácné známky mají cenu i proto, že patřily někomu významnému, je za nimi příběh, nebo je s nimi spojena tradiční poptávka,“ říká soudní znalec David Kopřiva, který radí, do jakých známek investovat a zastupuje investory na aukcích. Do známek investují odhadem stovky Čechů.

Příběh tvoří cenu

Nejdražší známkou světa je - British Guiana One-Cent Magenta - která se loni vydražila za 9 480 000 dolarů, tedy 227 milionů korun v dnešním kurzu. Není sice typickou investiční známkou, ale spíše sběratelskou raritou (na trhu ji neseženete), nicméně i ona má za sebou silný příběh.

Fotogalerie

Psal se rok 1855, když do bývalé britské kolonie Britská Guyana na severu Jižní Ameriky mělo dorazit na 50 tisíc známek z Britského království pro potřeby místní pošty. Dorazilo jich jen pět tisíc, to však bylo žalostně málo, a tak místní poštmistr nechal vytisknout kopie těchto známek s nižší nominální hodnotou, které se používaly na doručování novin a dopisů. Jednocentové známky pro noviny, čtyřcentové na dopisy. V oběhu kolovaly jen asi deset měsíců, než loď královského námořnictva dodala zbylé známky.

Zejména jednocentové napodobeniny si místní neuchovávali a nebýt skotského chlapce jménem Vernon Vaughan, skončily by zřejmě v propadlišti času. Jednu takovou známku našel chlapec v roce 1873 v dokumentech svého strýce a aniž by v ní spatřoval větší hodnotu, obratem ji prodal za zhruba 10 dolarů v dnešních cenách. Tím začala její mezikontinentální pouť. Známka se ohřála i u největšího sběratele všech dob hraběte Phillipa von Ferraryho. Tím její pohnutý osud nekončil.

Ferrary, který zemřel v roce 1917, sbírku odkázal Poštovnímu muzeu v Berlíně, ale Francouzi (Ferrary byl francouzským občanem) ji a tedy i Britskou Guyanu zabavili a vydražili v Paříži v roce 1922 ve prospěch válečných reparací. Známku tehdy koupil americký magnát Arthur Hind. Od loňska známku vlastní módní návrhář Stuart Weitzman.

Podobné příběhy tvoří nebo zvyšují hodnotu sběratelských či investičních známek i dnes. Na ceně stoupají tím, že projdou rukama králů, finančníků, nebo umělců. Investory lákají známky i dnes. Zřejmě největším nadšencem do známek je Američan Bill Gross, zakladatel hedgeového fondu Pacific Investment Management.

„I v Česku se začíná do známek investovat. Dostupné jsou například přes on-line aukce u velkých firem v Británii, Švýcarsku nebo USA. V tuzemsku například u firmy Burda auction,“ popsal David Kopřiva, podle kterého jsou v ČR stovky investorů a tisíce sběratelů. Investiční známky jsou zpravidla staré, s datem vydání do roku 1900. Mohou mít tisícikorunovou, ale i milionovou hodnotu. Většinou je za nimi příběh a na trhu je o ně zájem. Například velmi cenných známek Modrý Mauricius je na světě asi tucet, přesto jsou mnohem dražší než jiné známky, kterých je méně. Na trhu jsou totiž žádané. Vzácné známky mívají atestaci pravosti a rodokmen, z něhož lze vyčíst, kdo je vlastnil.

Známky nad zlato i akcie?

„V současnosti se některé vybrané vzácné známky, zejména z britské a americké provenience jakožto i z některé známky z britských kolonií jeví jako investičně perspektivní,“ říká Kopřiva. Nejsou pro každého, investice začíná na půl milionu korun, ale někdy může přinášet vysoký zisk. Poslední vývoj burzovního indexu GB 250 Rare Stamp Index dává za pravdu slovům Billa Grosse: „Známky jsou lepší než akciové trhy“. Index dvě stě padesáti vzácných známek se za šest let zhodnotil o 75 procent, zatímco akcie i zlato procházely turbulencemi v důsledku globální finanční krize.

„Zhodnocení nejdražších známek se dá srovnat jen s těmi nejlepšími obrazy od Picassa,“ je přesvědčen Kopřiva.

Zatímco akciové trhy i zlato kolísaly, známky v posledních letech neustále rostly.

Zatímco akciové trhy i zlato kolísaly, známky v posledních letech neustále rostly.

České a československé známky jsou z investičního hlediska většinou příliš mladé. První známka vyšla v roce 1918. Ceny nicméně podle Kopřivy udržuje tradičně silná domácí poptávka. Nejdražšími tuzemskými známkami jsou známky 4k a 10k na žilkovaném papíru a přetiskem „Pošta Československá 1919“. Jejich aktuální hodnota je mezi jedním a dvěma miliony korun.Britové, kteří jsou vášniví sběratelé známek a považují to odjakživa za královské a noblesní hobby, odhadují, že v obchodech se známkami se každoročně na světě protočí 5 až 10 miliard liber. Na trhu je až 70 milionů sběratelů, z nichž část jsou investoři. Známky jsou dlouhodobou alternativní investicí, doporučuje se minimálně pětiletý horizont.

Rizikem investic do známek mohou být relativně vysoké provize aukčních firem, tržní bubliny v podobě uměle vyvolané nabídky a poptávky zejména moderních vydání a přesycení trhu, které může nastat například po smrti významného sběratele, kdy se trh zaplaví mnoha cennými známkami. Rizikem může být i situace, kdy se více investorů rozhodne vybrat své zisky.



Témata: Aukce, Investice, Zlato




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.