Stát se tehdy zaručil uhradit ČSOB ztráty, které v IPB vznikly do dne uvalení nucené správy. Restrukturalizační plán by měl projednat kabinet na svém dnešním zasedání.
V důvodové zprávě k vládnímu materiálu, kterou má MF DNES k dispozici, se uvádí, že celkovou výši ztráty, kterou stát za řešení krize IPB zaplatí, je v současné době velmi obtížné kvantifikovat. Stát se tehdy zaručil uhradit ČSOB ztráty, které v IPB vznikly do dne uvalení nucené správy.
Celkové náklady státu se však zvýší o úroky, které zaplatí za vypůjčené peníze. S ohledem na aktuální sazby a pětiletou splatnost úvěru zaplatí stát navíc zhruba 17 miliard korun.
ČSOB původně požadovala tříměsíční sazbu mezibankovního trhu (PRIBOR) plus 0,9 procenta, ale vyjednavači státu ji nakonec stáhli na PRIBOR plus 0,27 procenta. Sporných otázek bylo v průběhu jednání více.
Například kde se budou řešit případné obchodní spory. ČSOB požadovala Vídeň, zatímco zástupci ministerstva financí a Konsolidační banky trvali na tom, aby spory řešily tuzemské soudy. V tomto směru se prosadili zástupci státu.
Rozdělení obchodů bývalé IPB na bezproblémové a rizikové odpovídá již zveřejněným informacím. ČSOB by si měla podle aktuálních informací ponechat zhruba 105 miliard aktiv, zatímco státní Konsolidační banka jich odkoupí 46 miliard.
Dosud ne zcela jasný je osud obchodů v objemu 127 miliard korun, jejich návratnost je nejasná, nebo obtížně vyčíslitelná. Podle dostupných informací se předpokládá, že několik miliard z těchto obchodních případů převezme ČSOB jako bezproblémové a zbytek přejde na stát.
V této souvislosti se ve vládním usnesení navrhuje, aby Konsolidační banka zahájila do tří měsíců od rozhodnutí vlády výběrové řízení na poradce pro proces restrukturalizace vybraných aktiv IPB.
"Ministerstvo financí z důvodu nestrannosti a transparentnosti považuje za nutné zabezpečit důslednou kontrolu celého procesu i s využitím služeb odborníků investičních bank. Tento postup je v souladu s veřejným zájmem na minimalizaci dopadů řešení IPB na státní rozpočet," stojí v předkládací zprávě.
Jedním z důvodů je i fakt, že kauza IPB je stále živým politickým tématem. Poslanecká sněmovna nedávno přijala zprávu vyšetřovací komise parlamentu ohledně postupu státu při řešení krize IPB.
Zpráva mimo jiné uvedla, že operace byla jednostranně výhodná pro ČSOB a nevýhodná pro stát. Zástupci ČSOB však tento argument odmítli s tím, že vyšetřovací komise se nezabývala příčinami, které přivedly IPB na pokraj krachu.
Podle informací bankovního dohledu České národní banky chybělo v IPB před uvalením nucené správy několik desítek miliard rezerv a bez pomoci státu by jí bylo nutné odejmout licenci.
Vláda však odmítla pomoc akcionářům, kteří přivedli banku ke krachu, a poskytla záruky novému investorovi, kterým se stala právě ČSOB. Součástí dnes projednávaného usnesení je i návrh na zveřejnění veškerých smluv mezi státem a ČSOB.
