Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Írán vytušil šanci v ukrajinské krizi. Dodáme vám plyn, lanaří Evropu

  3:01aktualizováno  3:01
Ukrajinská krize může zásadně omezit dodávky ruského plynu do Evropy. Kromě USA v tom vycítil šanci i Írán. Zatímco Washington nabízí složitý dovoz zkapalněného břidlicového plynu, Teherán prohlásil, že je schopen dodávat do Evropy velké množství zemního plynu. Jenže Západ s ním kvůli jadernému programu dlouhodobě odmítá obchodovat.
Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Reuters

Írán kvůli probíhající krizi na Ukrajině a napjatým vztahům mezi Ruskem a EU vycítil svoji šanci a nabídl své zdroje, píše The Telegraph. "Írán je schopný dodávat velké množství plynu a je vždy ochoten podílet se i na evropském trhu," prohlásil íránský ministr pro ropu Bijan Namdar Zanganeh.

Evropské ropné společnosti, jako například norský Statoil, se v minulosti v Perském zálivu podílely na budování plynových polí. A Teherán by nyní rád tuto spolupráci obnovil a otevřel se zahraničním investicím. Na další plánovaný rozvoj plynových polí, která sdílí se sousedními státy v Perském zálivu, totiž Írán potřebuje investice ve výši 14 miliard dolarů (asi 280 miliard Kč).

Energetické dodávky z Íránu - držitele druhých největších rezerv zemního plynu na světě - však zatím nejsou možné. Obchod s ním totiž výrazně omezují sankce, které na islámskou republiku uvalil Západ kvůli jadernému programu. Minulý rok se však v Ženevě dohodl se zástupci Rady bezpečnosti OSN na jeho omezení, což naznačilo možné vstřícnější postoje Západu (více čtěte zde).

Kromě sankcí komplikuje možné dodávky také neexistující plynovod, kterým by zemní plyn z blízkého východu do Evropy proudil. Z projektu plynovodu Nabucco, který měl omezit závislost Evropy na Rusku, totiž sešlo (více čtěte zde). Možností tak je dovoz zkapalněného plynu tankery podobně, jak ho nabízejí USA.

Rusko nemůže příliš manévrovat

Evropa z Ruska získává zhruba třetinu dováženého plynu, přičemž 40 procent ruského plynu se do Evropy dostává přes Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin nedávno pohrozil, že zastaví dodávky plynu na Ukrajinu, pokud Kyjev včas neuhradí své závazky (více o Putinově varování zde).

Dluhy Ukrajiny podle ruského Gazpromu dosahují úrovně 3,5 miliardy dolarů (asi 70 miliard Kč). Společně s nedávno ohlášeným požadavkem platby za neodebraný plyn by se tak celkové pohledávky uplatňované Gazpromem vůči Ukrajině vyšplhaly na téměř 15 miliard dolarů (zhruba 300 miliard Kč).

"Pokud neobdržíme platbu předem na červen do 31. května, pak je možné, že Gazprom sníží dodávky zemního plynu na Ukrajinu," řekl v pátek ruský ministr energetiky Alexander Novak podle agentury Reuters. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk však prohlásil, že Ukrajina urychleně zaplatí svůj dluh v původní výši 2,2 miliardy dolarů, pokud Gazprom sníží cenu plynu zpět na dohodnutou úroveň.

Problematiku energetických dodávek pro Evropu proto s Putinem řešila už i německá kancléřka Angela Merkelová. Jednání přitom probíhají i na dalších úrovních politiky. Podle ekonomů je přitom Moskva na Evropě v tomto ohledu silně závislá, je pro ni klíčovým zákazníkem. "Rusko má velmi omezené manévrovací schopnosti," míní hlavní ekonom ERA Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.