"Vysoké výnosy u dluhopisů jsou velmi vážným problémem, o který jeví zájem i země eurozóny," přiznal irský ministr financí Brian Lenihan. Včera výnos u desetiletých dluhopisů vyšplhal na 8,64 procenta. Půjčky má tedy země o téměř 7 procent dražší než Německo, které je v tomto ohledu považováno za nejbezpečnější.
Výnosy u dluhopisů jsou teď podobné, jako byly v Řecku v době, kdy žádalo o finanční pomoc ze zahraničí. Irsko má nicméně výhodu v tom, že peníze nepotřebuje okamžitě. Finanční rezervy mu vystačí do poloviny příštího roku.
Agentura Reuters oslovila třicet analytiků a ekonomů z Irska a ostatních zemí. Dvacet z nich uvedlo, že se země příští rok neobejde bez zahraniční pomoci. Ještě před měsícem v podobné anketě většina analytiků vyjádřila názor, že země problémy ustojí.
Část ekonomů v anketě uvedla, že by záchrana Irska stála hrubým odhadem 48 miliard eur, což je asi 1,2 bilionu korun. Země eurozóny a Mezinárodní měnový fond letos na jaře Řecku odsouhlasily pomoc ve výši 120 miliard eur. (čtěte Řecko získalo rekordní finanční pomoc)
Úroky zvedá nedůvěra v prosazení reforem
Úroky stoupají, protože se zvyšuje nedůvěra investorů v prosazení reforem, jež mají zabránit zvyšování dluhu. Irsko patří k zemím s největšími dluhy mezi členy Evropské unie.
"Na vině je nedůvěra investorů ve schopnost Irů protlačit parlamentem tvrdé úspory, které by v roce 2011 měly sebrat z růstu 2 procentní body," píše Československá obchodní banka v dnešní makroekonomické analýze. Výrazně roste také pojištění dluhopisů proti případnému krachu.
V případě, že by v budoucnu žádalo Irsko o pomoc ze zahraničí, šlo by po Řecku o historicky druhý případ. Je pravděpodobné, že by se Irové vládním úsporám stejně nevyhnuli, už injekce Řecku byla totiž podmíněna tvrdým šetřením. Země se "proslavila" celou řadou nadstandardních sociálních služeb a dávek, na které neměla. (čtěte Hitparáda řeckých nesmyslů)
