Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Island míří z krize, buduje nový bankovní sektor

  1:07aktualizováno  1:07
Island udělal první velký krok na cestě z bankovní krize: dohodl se s věřiteli zkrachovalých bank na způsobu odškodnění a začal s ozdravením tří největších bank, které loni na podzim musel zestátnit. Na jejich obnovu vydal dluhopisy za 270 miliard islandských korun.

Island před krachem zachránila půjčka Mezinárodního měnového fondu, Světové banky a blízkých severských zemí. | foto: Profimedia.cz

V přepočtu 38 miliard korun teď islandská vláda nalije do finančních ústavů, které vznikly na ruinách Glitniru (dnes Islandsbanki), Landsbanki a Kaupthingu.

Věřitelé a akcionáři zkrachovalých finančních ústavů dostanou možnost koupit si majoritní podíly v nových institucích. Měli by tak vliv na jejich další nezávislý vývoj.

Podle islandského ministra financí Steingrimura Sigfussona tím bylo zažehnáno nebezpečí soudních sporů. Na investicích do islandských cenných papírů prodělaly tři největší české banky ČSOB, KB a Česká spořitelna. Podle firem šlo celkem otři miliardy korun. V návratnost ztracených peněz příliš nedoufají.

"Současné akce islandské vlády jsou jedním z očekávaných kroků a v tento okamžik pravděpodobně výrazně neovlivní ocenění islandských aktiv," uvedl včera Ivo Měšťánek, mluvčí ČSOB.

Zároveň upozornil, že islandské banky dluží svým věřitelům čtyřicetkrát více, než do nich chce nalít tamní vláda. Ekonomika Islandu letos podle odhadů centrální banky klesne o 11 procent.

Investice do islandských dluhopisů se těší menší důvěře než dluhopisy Kazachstánu, Libanonu či Litvy. Minulý týden podala země přihlášku ke členství v EU, od kterého si slibuje zajištění ekonomické stability. K přijetí by ovšem mohlo dojít zřejmě nejdříve za dva roky.

Konec úvěrů a hypoték

Půdu si chystá například tím, že přislíbil odškodnění britským a holandským střadatelů zkrachovalé Landsbanki. Původně jim nic dát nechtěl. Peníze však poskytnou britská a nizozemská vláda.

V zemi roste nezaměstnanost, krachují poskytovatelé služeb a lidé mají problémy se splácením hypoték, ale i donedávna velmi oblíbených úvěrů v cizí měně. Splátky se totiž v přepočtu na tamní měnu až zdvojnásobily.

Krize přinesla Islandu jedinou výhodu - láká více turistů, protože nabízí levnější ubytování a občerstvení. Zboží pro turisty ovšem levnější není, většina se ho totiž musí dovážet.

Co se vlastně na Islandu stalo? Tamní banky si napůjčovaly příliš mnoho v cizích měnách. Po zamrznutí globálního mezibankovního půjčování a následném pádu islandské koruny však už nebyly schopny své závazky plnit.

Samotný stát před krachem zachránila půjčka Mezinárodního měnového fondu, Světové banky a blízkých severských zemí ve výši celkem deseti miliard dolarů.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Britský ministr pro brexit David Davis (vlevo) a hlavní vyjednavač EU  Michel...
Evropská unie ne, celní ano. Za členství v ní ale Londýn nechce platit

Velká Británie by chtěla po odchodu z Evropské unie setrvat se sedmadvacítkou po časově omezenou dobu v celní unii. Za členství v ní by ale neměl mít Londýn...  celý článek

Ford Mondeo
Německý úřad prověřuje Ford Mondeo, jestli nepodvádí při testu emisí

Spolkový úřad pro motorová vozidla (KBA) prověřuje vůz Ford Mondeo, zda nebyl vybaven ilegálním softwarem umožňujícím podvody při testech emisí. Oznámila to...  celý článek

Nejdražší omeletu světa servírují v newyorkské restauraci Norma.
Nejdražší omeleta stojí 2000 dolarů. Je s kaviárem, ještě loni stála půlku

Omeleta k nedělní snídani, to je zdánlivě jednoduchá příprava vajíček, kterou zvládne skoro každý. Kdybyste si ale chtěli vyrazit na brunch do restaurace Norma...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.