Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Islanďané odmítli odškodnění Británie a Nizozemska za Icesave

  19:33aktualizováno  19:33
Islanďané v sobotním referendu odmítli vládou sjednanou dohodu, podle které měla země zaplatit Británii a Nizozemsku pět miliard dolarů (84 miliard korun) jako náhradu za ztracené vklady u islandské internetové banky Icesave. Otázku odškodnění tak zřejmě bude muset vyřešit soud.
Pro dohodu bylo jen asi 40 procent Islanďanů.

Pro dohodu bylo jen asi 40 procent Islanďanů. | foto: Evropská komise.

Islandská premiérka Jóhanna Sigurdardóttirová varovala, že odmítnutí dohody by mohlo vést k ekonomickému a politickému chaosu v zemi. "Byla zvolena nejhorší možnost. Hlasování rozdělilo národ na dvě části," upozornila.

Proti dohodě bylo v referendu téměř 60 procent hlasujících, pro bylo zhruba 40 procent, napsala agentura AP.

Premiérka uvedla, že otázku odškodnění nyní bude řešit evropský obchodní soud. Ten by mohl stanovit přísnější podmínky odškodnění, než zahrnovala dohoda odmítnutá v referendu. Podle ministra financí Steingrimura Sigfussona bude soudní řízení trvat minimálně rok.

Britové i Nizozemci jsou zklamaní, peníze chtějí

Icesave patřila společnosti Landsbanki, tedy jedné ze tří velkých islandských bank, které v roce 2008 zkrachovaly. Peníze v Icesave měli uloženy také Britové a Nizozemci. Těm ztracené vklady vyplatily jejich vlády, které pak začaly peníze vymáhat od Islandu.

Představitelé Británie a Nizozemska označili výsledek referenda za zklamání. "Čas pro jednání vypršel," řekl nizozemský ministr financí Jan Kees De Jager. "Island má stále povinnost splatit nám peníze. Nyní je to případ pro soudy," dodal.

Se soudem nyní počítá rovněž první náměstek britského ministra financí Danny Alexander. "Máme povinnost získat tyto peníze zpátky. Budeme o to usilovat, dokud se nám to nepodaří," řekl Alexander v rozhovoru pro BBC. "Naše země je v obtížné finanční situaci a tyto peníze by pomohly," dodal.

Vyřešení sporu o Icesave se považuje za nezbytný krok ke zlepšení islandské pozice v jednáních o vstupu do Evropské unie a k oživení nadále slabé ekonomiky. Vyřešení sporu je také podmínkou obnovení islandského přístupu na mezinárodní kapitálové trhy.

Referendum muselo být uspořádáno poté, co islandský prezident Ólafur Grímsson v únoru odmítl dohodu o odškodnění podepsat. Prezident tak odmítl podpis dohody již podruhé. Islanďané v prvním referendu loni v březnu dohodu drtivou většinou hlasů odmítli a vláda musela sjednat méně nevýhodnou smlouvu.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pohled na historickou část Dubrovníku.
Dubrovník plánuje omezit počet turistů. Nápor davů nezvládá

Turistický nápor v chorvatském městě Dubrovníku, v poslední době známém díky seriálu Hra o trůny, ale také filmu Hvězdné války či Robin Hood, začíná být...  celý článek

Nejdražší omeletu světa servírují v newyorkské restauraci Norma.
Nejdražší omeleta stojí 2000 dolarů. Je s kaviárem, ještě loni stála půlku

Omeleta k nedělní snídani, to je zdánlivě jednoduchá příprava vajíček, kterou zvládne skoro každý. Kdybyste si ale chtěli vyrazit na brunch do restaurace Norma...  celý článek

Fotovoltaická elektrárna Solek Group v Chile.
Česká firma prodala elektrárnu v Chile, v zemi bude dále investovat

Česká firma Solek Group prodala v Chile solární elektrárnu Parque Solar Cuz Cuz chilskému fondu zaměřenému na investice do obnovitelných zdrojů energie, jehož...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.