Co je nejhorší, tamním politikům se nedaří dluh alespoň trochu stlačit. Vlastně se jim do toho ani moc nechce. A to přesto, že teď k tomu mají relativně příznivé podmínky. Ekonomika roste, byť šnečím tempem. Podíl dluhu na HDP v posledních letech osciluje v Itálii kolem 133 procent, zatímco unijní průměr poklesl z 87,6 procenta na začátku roku 2015 na nynějších 81 procent.
Jenže v Římě je to spíše naopak. Vláda sestavená z populistických stran Liga a Hnutí pěti hvězd, která vznikla letos na jaře, sestavila návrh rozpočtu se schodkem 2,4 procenta. To podle Bruselu porušuje rozpočtová pravidla. Evropská komise minulý týden začala připravovat podklady pro rozhodnutí rady o nadměrném schodku a návrh závazných doporučení pro Itálii.
V krajním případě – pokud Itálie nepřijme doporučení na snížení schodku a ani se jinak nedohodne – může Unie přistoupit až k finančnímu postihu. K tomu zatím ale nikdy nedošlo.
Neustoupíme, hřímá Řím
Itálie hodlá tlaku na přepracování rozpočtu z evropského ústředí vzdorovat. „Neustoupíme. Ty peníze rozhodně nijak nerozhazujeme. Cílem je, aby Itálie rostla,“ prohlásil koncem týdne italský vicepremiér a šéf vládní krajně pravicové strany Liga Matteo Salvini.
„Jsme přesvědčeni, že navržený rozpočet restartuje zemi,“ říká Luigi Di Maio, rovněž vicepremiér a šéf druhé koaliční strany, populistického Hnutí pěti hvězd. „Rozpočet garantuje více pracovních míst, lepší důchody a méně daní. Ne pro všechny, ale pro většinu Italů,“ dodává Salvini.
Jejich hlavní argumenty se dají shrnout asi takto: vyšší rozpočtové výdaje podpoří ekonomický růst, který přinese vyšší výběr daní. A ty pomohou následně srazit onen obří dluh. Jenže podle Komise vycházejí z příliš optimistických předpokladů, které počítají například s růstem pro příští rok 1,5 procenta.
Aktuální podzimní prognóza Komise přitom odhaduje napřesrok pouze 1,2 procenta a část institucí či analytiků ještě o něco méně. Je navíc dost možné, že řada z nich posune své odhady po aktuálních římsko-bruselských tahanicích směrem dolů.
Rozpočtová bitva, která ještě ani naplno nepropukla, už stihla zdražit financování italského státního dluhu. Navíc zájem o italské dluhopisy mezi investory chřadne.
Odpor šéfů obou koaličních stran k ústupkům Komisi má však i politický rozměr. Hlavně Salvini sází na protibruselskou kartu před volbami do Evropského parlamentu, které proběhnou příští rok vkvětnu. „Budou se snažit vzdorovat, ale v rozpočtu provedou nějaké menší úpravy. Typická italská cesta – říkat jednu věc a pak udělat něco jiného,“ říká profesor římské univerzity Sapienza Mattia Diletti.
Trochu možná naznačila víkendová schůzka, na níž se v Bruselu sešli předseda Komise Jean-Claude Juncker a italský premiér Giuseppe Conte. „Budeme pracovat i v následujících dnech na tom, abychom sblížili jednotlivé postoje a usilovali o řešení, které bude orientované na budoucnost,“ uvedla po jejím skončení mluvčí Komise.
„Většina trhu i nadále počítá s tím, že se Itálie po určitých ústupcích s Bruselem dohodne. Problém může být v tom, že dočasné tržní napětí ještě výrazněji zhorší hospodářské vyhlídky pro italskou ekonomiku. A to může ve finále tlačit italskou vládu do ještě úspornějších rozpočtů,“ dodává hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Až po uši v krizi
Itálie, která patří ke klíčovým ekonomikám eurozóny, má problém nastartovat výraznější ekonomický růst už řadu let. Průměrné tempo růstu HDP dosahovalo mezi lety 1999 a 2014 jen 0,3 procenta. A země se navíc stále nevyhrabala z důsledků finanční krize, její celkový ekonomický výkon je stále pět procent pod předkrizovým vrcholem v roce 2008.
KOMENTÁŘ: Brusel kárá Itálii kvůli rozpočtu. Ať si píší, říká Salvini |
Země se navíc dlouhodobě potýká s vysokou nezaměstnaností. Bez práce je stále zhruba každý desátý Ital, míra nezaměstnanosti dosahuje 10,1 procenta. Vyšší už je jen ve Španělsku a v Řecku. Průměr eurozóny je přitom osm procent a v celé Unii ještě o něco nižší.
Na vině špatné situace je podle ekonomů hlavně nedostatečná modernizace napříč průmyslem, která dusí růst produktivity. A také nepružná korporátní kultura, vzdělání či samotná výše dluhu. Italskou ekonomiku poškozuje i zranitelný bankovní sektor. Italská centrální banka ostatně v pátek znovu varovala, že současná situace značně ohrožuje stabilitu bank.
