Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Start-up nation jede dál. Izrael láká investory mnohem víc než Evropa

  19:33aktualizováno  19:33
V Izraeli ročně vzniká na sedm stovek start-upů. V současnosti tam funguje na pět tisíc mladých technologických firem. Osmimilionová země láká více rizikového kapitálu než několikanásobně větší a bezpečnější evropské státy.
Start-upy už dávno neznamenají jen Tel Aviv. Hodně se jim daří i v tak...

Start-upy už dávno neznamenají jen Tel Aviv. Hodně se jim daří i v tak tradičním městě, jako je Jeruzalém. | foto: Profimedia.cz

V roce 2009 vyšla kniha Startup Nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku. Vysvětlovala, proč se začínajícím izraelským firmám dařilo na úkor velkých technologických korporací, a stala se bestsellerem. Kniha udělala obrovskou reklamu start-upům, tedy mladým (většinou) technologickým firmám založeným na přelomových nápadech. A také Izraeli, kterému se od jeho vzniku sympatií zvenčí příliš nedostává.

Od prvního vydání knihy uplynulo šest let, ze kterých by se dalo napsat pokračování. „Start-upové prostředí se zvětšilo a prohloubilo. Přibylo zkušených lidí. A výrazně přibylo rizikového kapitálu, tedy peněz, které začínající inovativní firmy pohánějí,“ vysvětlil pro MF DNES spoluautor knihy Saul Singer.

V knize analyzuje několik příčin, proč se právě Izraeli podařilo v technologiích tolik prosadit. Podle něj za to vděčí například povinné službě v armádě, zakořeněnému zpochybňování autorit, migraci vzdělaných Židů (převážně vlny sovětských občanů v devadesátých letech) nebo nutnostní vypořádat se se soustavnými bezpečnostními riziky.

To stále platí i dnes a odráží se to i na velkých sumách, které proudí do velkého počtu začínajících firem. Ať už z domácích tak i zahraničních zdrojů. Zdá se, že investorům vůbec nevadí, že sázejí na firmy působíci v zemi, která je izolovaná sousedy, se kterými je v podstatě permanentně v konfliktu.

Start-up Izrael

Podle odhadů dnes v Izraeli funguje na pět tisíc start-upů. Sedm stovek jich vznikne každý rok. Známým (a u sousedů nepříliš oblíbeným) klišé je, že start-upem je samotný stát Izrael. Ještě doslovněji to platí o Tel Avivu. Městě, které Židé založili v tehdejší britské Palestině teprve na začátku minulého století.

Dnes v něm žije stejný počet lidí jako v Brně, a i když moravská metropole v poslední době na technologickém poli také sklízí úspěchy, s hustotou a tempem Tel Avivu se srovnávat nemůže.

Panoramatu kromě středomořského pobřeží dominují mrakodrapy s logy velkých světových technologických firem. Podle statistik jich má v Izraeli, tedy většinou právě v Tel Avivu, zastoupení na 290. A velká část z nich tam umisťuje i klíčový výzkum a vývoj.

V každém patře firma s globálním přesahem

Start-upy se však usazují i jinde než v nablýskaných výškových budovách. Třeba na první pohled v obyčejném postarším činžáku v postranní uličce u Rotschildova bulváru jich sídlí hned několik. Ve třetím patře si pronajímá několik kanceláří firma Windward, která se zabývá monitorováním a analýzou pohybu lodí na světových oceánech.

Jak moc se takové informace hodí, se ukázalo například letos v srpnu, kdy právě data zpracovaná telavivským start-upem pomohla odhalit, že Írán skladuje v tankerech na Rudém moři ropy mnohem víc, než se oficiálně tvrdilo. Za takto kurzotvornou informaci je už leckdo ochoten zaplatit. Všimli si toho i investoři, kteří firmě výměnou za podíl věnovali necelých 16 milionů dolarů.

Kolik peněz teklo do start-upů v EU a Izraeli (v mil. USD)

O patro níž ve stejném domě sídlí další zajímavá firma. Spot.IM zjednodušeně řečeno nabízí řešení, které mění každý web (přesněji jeho diskusní část) na sociální síť. Tím má zvyšovat atraktivitu a zároveň i návštěvnost stránky. „První firmu jsem prodal za dvacet a druhou za sto dvacet milionů dolarů,“ chlubí se sedmatřicetiletý spoluzakladatel firmy Ishay Green a zároveň tak odpovídá na otázku, proč brát takový projekt vážně.

Technologie a firmy svým významem překračující region nevznikají jenom v Tel Avivu. V několika žebříčcích prudce se rozvíjejících globálních technologických hubů má své místo Jeruzalém. Další velký technologický park potom vznikl ve stotisícovém Rehovatu, kde sídlí například firma Stratasys, jež patří k předním světovým hráčům v 3D tisku. A konečně, start-upy se celkem zdárně rozvíjejí i v Negevské poušti. Na univerzitě v dvousettisícové Berševě totiž prý promovala přibližně polovina všech izraelských inženýrů.

Vědecké poznatky a rizikový kapitál

A tak na půdě univerzity vznikly třeba laboratoře JVP. Ty se jmenují podle Jerusalem Venture Partners, tedy investiční společnosti, která je financuje a provozuje. Zároveň patří k nejvýznamnějším investorům rizikového kapitálu na světě.

Od svého vzniku v roce 1993 rozdělila začínajícím firmám výměnou za podíly přes miliardu dolarů. Jen v posledních čtyřech letech se jim v podobě hotovosti a akcií vrátila 1,3 miliardy. Tím, že firmy koupili větší hráči, nebo že vstoupily na burzu. „Na americký Nasdaq jsme dostali už dvanáct našich firem. Tolik jich tam nevyslala celá Francie,“ říká jeden z šéfů JVP Gadi Tiroš.

Nejen tento fond, ale veškerý rizikový (venture) kapitál v Izraeli výrazně převyšuje o poznání větší trhy. Mladé izraelské firmy si v uplynulém roce podle studie Venture Capital in Europe and Israel rozdělily 2,4 miliardy dolarů. To znamená, že do země s osmi miliony obyvatel putoval každý čtvrtý dolar, který investoři nasměrovali do regionu Evropy a Izraele.

Ještě výrazněji Izrael ve statistice vynikne, když se pominou obří investiční kola o objemu převyšujícím sto milionů dolarů. Ty se v uplynulém roce týkaly například švédského Spotify nebo francouzského Blabla Car. Pro samotné firmy to znamená velký úspěch, ale zároveň „národní“ statistiku pokřivují. V Izraeli je naopak celková suma rozvnoměrněji rozložena do většího množství jednotlivých invrestic.

Chytré peníze

V rozvoji start-upů však nejde jen o peníze. Cení se takzvané „smart money“, tedy situace, kdy investor kromě financí pomáhá i svými zkušenostmi či kontakty. Právě proto ostatně existují zmíněné JVP Labs.

Jak fungují, dobře ilustruje případ firmy s pitoreskním názvem (kdo má taky jména pro tisíce společností vymýšlet, že?) Secret Double Octopus. Ta se zabývá kyberbezpečností, konkrétně zabezpečeným přenosem dat, který nevyužívá šifrovacího klíče, ale rozdělení zprávy na mnoho malých částí.

Technologii vyvinul univerzitní profesor Šlomi Dolev. JVP mu našel tým včetně šéfa Raze Rafaeliho, který už několik firem vedl. A samozřejmě investoři firmě poskytli i zázemí a vložili do ní startovní kapitál v přepočtu přes 40 milionů korun.

Nyní tak má start-up čas a prostor na to, aby se dokázal prosadit na trhu. A skončil třeba jako firma Adallom, další izraelský příspěvek oboru kyberbezpečnosti, který se nyní podle CNBC chystá koupit americký Microsoft.

Není ostuda padnout

Anebo taky ne. Nebo se i „tajná dvojitá chobotnice“ zařadí mezi velkou většinu start-upů a zkrachuje. V Izraeli se pád nepovažuje za negativum – to je jeden z kontrastů oproti evropskému nebo východoasijskému prostředí, kde lidé mnohdy za selhání považují i ztrátu zaměstnání, natož krach podnikání.

Izraelci to naopak považují za cennou zkušenost. „Radši dám investici někomu, kdo s podnikáním v minulosti vícekrát narazil, než člověku, který má za sebou třeba úspěšnou kariéru v korporaci,“ říká investor z JVP Tiroš.

Symbolické je, že pád potkal v roce 2013 i firmu Better Place, která se snažila prosadit v byznyse s elektromobily a jejich dobíjením. Právě její předchozí nadějný vzestup přitom kniha Startup Nation z velké části zachycovala. Jak je však vidět, izraelský start-upový příběh to nenarušilo.

Autor:


Témata: Investice, Startup




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.