I po ukončení výroby elektřiny ve V1 zůstanou v provozu některé systémy na chlazení paliva z reaktoru. To by mělo trvat několik let. I proto ze čtyř set zaměstnanců dostanou výpověď jen někteří.
Podle serveru Pravda.sk může zaměstnanec, který pro továrnu pracoval přes 15 let dostat odstupné okolo 66 400 euro. (přibližně 1,75 milionu Kč)
Po vyřazení druhého bloku se prohloubí závislost Slovenska na dovozu elektřiny ze zahraničí. Podle odhadů bude potřeba v roce 2009 dovézt asi pětinu odhadované celkové spotřeby elektřiny. Podle ministra hospodářství Ľubomíra Jahnátka bude elektřina na Slovensko proudit jako dosud hlavně z Česka a Polska.
"Zatím se nám nepodařilo dokončit dohody s Ukrajinou," doplnil Jahnátek. Země nedokázala pokrýt spotřebu elektřiny z vlastních zdrojů už po odstavení prvního bloku na konci roku 2006.
"Slovensko by nemělo pocítit nebezpečí ohrožení dodávek elektrické energie. V žádném případě nepředpokládáme, že by mělo dojít k nějakému blackoutu," tvrdí Jahnátek. Ministr připustil, že elektrárna V1 by v budoucnosti ještě mohla vypomoci při případném akutním nedostatku elektřiny nebo ohrožení dodávek do sítě.
"Toto bude otázka velmi intenzivních diskuzí hlavně v prvním pololetí 2009," poznamenal Jahnátek. Opětovnému oživení V1 podle něj nahrává i současná globální finanční krize, kvůli které jsou limitované možnosti stavby nových elektráren.
Vláda Roberta Fica se rozhodla postavit v bohunickém areálu další jaderný zdroj. Za partnera pro výstavbu si zvolila ČEZ. V Bohunicích vyrábí elektřinu ještě jaderná elektrárna V2, nad kterou po privatizaci Slovenských elektráren (SE) převzala kontrolu italská společnost Enel. Bilanci domácí produkce mají vylepšit také dva bloky atomové elektrárny v Mochovcích, jejichž dostavbu zahájily SE letos.
Výstavba jaderné elektrárny V1 začala v dubnu 1972. První blok začal vyrábět elektřinu ve zkušebním provozu koncem roku 1978. Na jaře 1980 se k němu přidal druhý reaktor.
