Pod petici proti jednání radních se podepsalo 150 lidí.
Podle Dany Kuchtové z organizace Jihočeské matky, která nesouhlasí s jadernou energetikou, si elektrárenská firma zastupitele koupila, když nabídla Temelínu 50 milionů korun.
"Pokud bude elektrárenská společnost ČEZ ignorovat názory veřejnosti a volit obvyklou strategii 'sponzoringu' zvoleným lokalitám, probudíme se všichni jednoho dne znovu v diktatuře," říká Dana Kuchtová.
Tvrdá slova však stěží něco změní na faktu, že výstavbu meziskladu poté, co ji v minulých dnech schválilo temelínské zastupitelstvo, půjde jen obtížně zastavit. Podle platných předpisů může obec zablokovat rozhodnutí o stavbě pouze v případě, že je v rozporu s územním plánem. A to v Temelíně není.
Celý proces povolování stavby skladu, který je nyní na začátku, bude trvat asi čtyři až pět let. Elektrárenská společnost přitom chce do meziskladu začít vozit vyhořelé palivo kolem roku 2012.
Právě definitivní osud vyhořelého jaderného paliva je zatím nejasný. V Dukovanech i Temelíně se nejprve dává na několik let do speciálních nádrží. Pak následuje mezisklad, který v Temelíně zatím chybí a stavební povolení na něj bude mít společnost zhruba za čtyři až pět let.
V meziskladu má být uloženo palivo zhruba na padesát let. Co s ním bude poté, je zatím velkou neznámou. Buď pro něj bude muset stát vybudovat konečné hlubinné úložiště, nebo se speciální operací obohatí a použije znovu v elektrárně.
Takové technologie zatím neexistují a definitivní osud paliva z českých nukleárních elektráren je tak nejasný. Stát nyní dokonce pozastavil práce na vyhledávání definitivního hlubinného úložiště.
O Temelínu rozhodne studie
Společnost ČEZ nyní získává z jaderných elektráren přes třicet procent elektřiny. Po zvažované dostavbě dalších dvou temelínských bloků by to byla asi polovina. Zároveň bude zemi postupně docházet hnědé uhlí a jádro je podle většiny odborníků v současnosti jedinou reálnou náhradou za něj.
Náměstek ministra průmyslu Martin Pecina a šéf investičního výboru ČEZ říká, že ČEZ zřejmě v dohledné době jednoho až jednoho a půl roku požádá o zahájení povolovacího řízení na další dva jaderné bloky v Temelíně.
Už jen proto, aby kvůli dlouhým lhůtám (povolovací proces trvá deset až patnáct let) byla společnost do budoucna připravena nový zdroj postavit. O tom, zda bude jaderný program ČEZ dál rozvíjet, má rozhodnout odborná studie, kterou si ČEZ zadal.
Elektrárenská společnost tvrdí, že během tří let neplánuje kroky ke stavbě nových jaderných bloků. Pokud však studie, která má být hotova v řádu měsíců, prokáže "potřebu okamžité výstavby nových zdrojů, pak se jí vedení firmy bude zabývat a může kroky urychlit."
Podle některých zdrojů může úvahy ČEZ o jádru změnit ještě případná koupě Slovenských elektrární. Slovensko nedávno oznámilo, že chce dostavět jadernou elektrárnu Mochovce.
ČEZ nechce nyní o jádru moc mluvit i proto, že chce v zahraničí vydat obligace za 12 miliard korun a informace zásadního charakteru mohou akci hodně ovlivnit. Ve čtvrtek jedou šéfové ČEZ emisi představit investorům na horkou půdu do Vídně. Právě Rakousko je největším odpůrcem české jaderné elektřiny.
