Ale kurz koruny k euru již letos posílil o více než pět procent. Firmy se teď obávají hlavně skokového posílení po plánovaném přílivu peněz z privatizace. To podle vás není problém?
Závisí to na tom, jak moc se na konečném výrobku podílí lidská práce. Firmy s velkým podílem práce může silná koruna poškodit více než ty, které mají vysoce automatizovanou výrobu.
Proto když hodně zpevní koruna, postihne to hlavně výrobce s nízkou produktivitou, kteří jsou odkázáni na nízké mzdy. S postupným posilováním koruny všichni počítají, ale mělo by se to dít se stoupající produktivitou práce. Takhle naráz, kvůli přílivu peněz do Česka, je to vskutku špatné.
Slyšíte již v tomto duchu nějaké varovné hlasy zahraničních investorů?
Od našich klientů jsem to neslyšel. Silnější kurz samozřejmě firmám ubere na zisku, protože většina má kontrakty vázané v cizí měně, a pokud se kurz koruny náhle změní o dvě až tři procenta, snižují se jim marže. Ale zatím si myslím, že je to snesitelné.
Co tedy investory hlavně zajímá?
Hlavně cena a kvalita pracovní síly. Čím dál tím větší podíl investorů, kteří nyní přicházejí, počítá s tím, že zde poroste cena pracovní síly. Většina totiž staví závod s perspektivou pěti nebo deseti let. Zatímco před pár lety byl podíl práce na konečném výrobku u většiny projektů mezi deseti až dvaceti procenty, dnes je to spíše mezi pěti až deseti, a někdy i méně.
Co do Čech investory láká, když náklady na pracovní sílu rostou?
Stále je to významný faktor - i když je podíl práce malý, přispívá ke snižování nákladů. Důležitá je i kvalita pracovní síly, kterou už si investoři u nás ověřili. Navíc máme osvědčené investiční pobídky, zlepšující se infrastrukturu.
Mění se nějak i struktura přicházejících investic?
Míří sem stále technicky náročnější výroba. Zatímco podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí u minulých investic byl čtyři procenta, u těch přicházejících je dvacet procent. A tuto kvalitu zvyšují i projekty v oblasti strategických služeb, zatím zejména expertní centra a centra sdružených služeb.
Jaké další projekty po firmách IBM a Accenture k nám míří?
IBM a Accenture u nás zakládají svá centra pro poskytování specializovaných služeb zákazníkům v Evropské unii. Další dva projekty jsou připraveny k předložení do vlády. Jeden je vývoj softwaru pro telekomunikační aplikace a druhý klasické centrum sdružených služeb.
Je už v některých regionech vyčerpaná pracovní síla?
Neřekl bych že zcela vyčerpaná, určitý potenciál existuje zatím ještě ve všech regionech. Největší konkurence je na Mladoboleslavsku, protože velké množství subdodavatelů potřebovalo být v blízkosti Škodovky. Nezaměstnanost díky investicím klesá výrazně i na Plzeňsku.
Problém na trhu práce se projevuje nejvíce u kvalifikovaných zaměstnanců. Někdy už je těžké sehnat zejména manažery, techniky a další odborné profese. Chtěli bychom proto přispět ke zlepšení vazby mezi potřebami investorů a nabídkou škol technického směru na všech úrovních vzdělávání. Je třeba, aby školy věděly, jaká bude poptávka, a přizpůsobily se tomu.
Školy si však stěžují, že mají málo peněz.
Peněz do školství jde relativně dost, ale problém je v tom, kam se umísťují. Považovali bychom za účelné, aby část financování vysokých škol byla spojena s projekty strategických služeb, s investicemi do vědy a výzkumu.
U těchto projektů je totiž úroveň vzdělávání a počet kvalitních absolventů jednou z nejdůležitějších pobídek. V současné době je nejdůležitější podpořit výzkum přímo spojený s výrobou, zejména u firem, které tu už působí.
Co pro to děláte?
Mimo podpory technického vzdělávání se snažíme připravit v rámci programů ministerstva průmyslu a obchodu pobídky, které podpoří zakládání nových výzkumných a vývojových center v České republice. V této oblasti je již úspěšné Maďarsko.
Ještě k produktivitě. Jsou projekty, které se u nás rozjely, srovnatelné s produktivitou na Západě?
Většina koncernů, z automobilového průmyslu například TRW, dosahuje minimálně svého celosvětového průměru a často ho přesahují. České pobočky patří k těm nejziskovějším s největší produktivitou v rámci celku. Ale pozor - produktivita práce v těchto závodech je mnohem vyšší než ve zbytku českého průmyslu.
Projeví se nějak na přílivu investic události 11. září?
Přímo se 11. září projevilo jen u jednoho připravovaného projektu na centrum telefonických služeb pro letecký průmysl, který byl zrušen. Jinak ne.
A nepřímo?
Samozřejmě. Oživení v USA se oddálilo na příští rok, zejména ve vyspělých technologiích. Takže projekty v této oblasti, jako je design a výroba mikročipů a do určité míry výpočetní technika, jsou pozdrženy. Rozhodně však nejsou úplně zrušeny.
Všechny firmy jsou odhodlány projekty obnovit po prvních náznacích oživení. Jsou konkurencí nuceny mít připravené kapacity, ale nechtějí investovat zbytečně dopředu. U klasických oborů, jako jsou automobily a přesné strojírenství, je poptávka stále stejná. Nicméně je jasné, že firmy budou opatrněji hodnotit, kam investici umístí.
Kdy se dá předpokládat, že skončí boom výrobních investic v Česku?
Záleží na mnoha faktorech: jak dlouho bude trvat recese, jak se budou vyvíjet okolní země. Myslím, že velký boom bude pokračovat příští rok, a pak klesne počet nových projektů a poroste význam rozšiřování stávajících investic.
Některé firmy zde továrny zavřou, odstěhují se na Východ. Proto musíme pracovat na tom, aby je nahradily sofistikovanější výrobou či službami. Ale ještě příští rok může být stejně dobrý jako letošní.
Kolik čekáte letos investic?
Letos předpokládáme příliv investic mezi čtyřmi až pěti miliardami dolarů a doufám, že naše projekty přesáhnou miliardu.
Rostou ve střední Evropě regionu noví konkurenti?
Hodně se nyní začíná mluvit o Rumunsku, které se snaží lákat nové investory. Už v minulosti tam bylo hodně automobilového průmyslu, Dacii koupil Renault, Oltcit Daewoo, takže mají na čem stavět. Navíc mají levnou pracovní sílu. Takže projekty náročné na ni jdou hlavně tam.
