Nejdražší vzdělávací akce státu v dějinách domácích eurodotací. Celkem 17,4...

Nejdražší vzdělávací akce státu v dějinách domácích eurodotací. Celkem 17,4 miliardy šlo na školení a rekvalifikace jako pomoc firmám ohroženým hospodářskou krizí. Hradila se školení, doprava i náhrada mzdy zaměstnancům v době školení. Měřitelnost úspěchu projektu je nulová. | foto: Reuters

ANALÝZA: Šance za 700 miliard. Jak Česko změnily dotace

  • 256
Ta situace se nebude opakovat. Od ledna 2007 do loňského prosince mohlo Česko čerpat z evropských fondů téměř 700 miliard korun. Tolik už na dohánění nejvyspělejších zemí západní Evropy nikdy nedostaneme. Jak tato suma změnila Česko? MF DNES zhodnotila 65 tisíc projektů, které v období 2007 až 2013 spolufinancovala EU.

Pohledy se různí. Dotace si oprávněně vysloužily kritiku, provázela je administrativní zátěž, několikrát se měnily podmínky během čerpání. Navíc Česko vytvořilo nepřehlednou strukturu k rozdělování peněz - osmnáct operačních programů, které se daly obtížně kontrolovat. A ne ve všech institucích seděli kompetentní a odpovědní lidé.

Někdy se férovost nepodařilo uhlídat. Nejvíc problémů nastalo v regionálních operačních programech. Nenajde se jediný, ve kterém by některý z projektů nevyšetřovala policie. Největší kauzy se pojí s programem ROP Severozápad a jeho někdejším šéfem Petrem Kušnierzem - ten šel kvůli dotacím za mříže (psali jsme zde). Sama EU nám v roce 2011 čerpání zastavila, nedůvěřovala českým auditům.

Příliv peněz se v ekonomice projevil. „Díky evropským fondům se zde vybudovala slušná infrastruktura, investovalo se na vysokých a středních školách, v nemocnicích, zachránily se tisíce památek a pomohlo se rozvoji venkova. V podnikání se ulehčilo investování a v době, kdy banky nepůjčily na rozvoj ani korunu, se mohlo přijatelně inovovat a investovat,“ říká Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků ČR.

Bruselské peníze vložili podnikatelé, české úřady a neziskovky do více než 65 tisíc projektů. Z toho 3,5 tisíce žadatelů od dotace upustilo, nebo dokonce neplnilo podmínky a muselo je vracet. Evropské dotace nejsou peníze z cizí kapsy - zčásti jdou z peněz, které do Unie posíláme, zčásti se projekty musí spolufinancovat. Dá se tak říct, že z 60 procent jsou projekty z českých peněz. Jen jsme při jejich utrácení museli respektovat bruselská pravidla.

Nejvíce peněz šlo na dopravu

Největší balík, 205 miliard korun, využil stát na budování silnic, dálnic a železnic a modernizaci vozidel veřejné dopravy. Šlo o unikátní šanci na historické zlepšení české dopravy.

Ze začátku se naplno rozjela stavba silnic - mnohdy za vyšší ceny, než s jakými počítali projektanti. Boom přerušil v roce 2010 ministr dopravy Vít Bárta, který ve snaze donutit stavbaře k nižším cenám řadu projektů pozastavil. Najednou se ceny propadly i na polovinu rozpočtu. Jenže zároveň vyschla zásobárna projektů způsobilých pro dotace a zbrzdilo se čerpání, pro které jsou přísná časová pravidla.

Stát narychlo začal přemýšlet, jak peníze vyčerpat jinak, a volba padla na Správu železniční dopravní cesty. Kromě modernizací hlavních koridorů se začaly masivně opravovat především lokální tratě. Vlaky to zrychlilo jen minimálně.

KOMENTÁŘ: Skutečně čerpáme dotace z EU lépe a radostněji?

S rozšiřováním dálnic, ve kterém má Česko velké mezery, pak stát vyloženě zaspal. Z Operačního programu doprava u nás vzniklo jen 36,7 kilometru dálnic a 286,6 kilometru rychlostních silnic a silnic I. třídy (více čtěte zde). Pro srovnání - na Slovensku se ve stejném období otevřelo přes 150 kilometrů dálnic, v Polsku přes 2 000 kilometrů.

Viditelně bruselské peníze změnily také český venkov a podobu českých měst. 50 miliard šlo na zlepšení vodovodní a kanalizační sítě, často právě do vesnic a menších obcí. Většina zakázek na kanalizace probíhala losovačkami, které muselo ministerstvo životního prostředí zakázat.

Dotace umožnily úpravu parků a veřejné zeleně, ale i revitalizace vodních ploch a toků - celkem jde o 18,5 tisíce hektarů.

Rozvoj české vědy i příliv zahraničních turistů

Prostředky z fondů měly Česko posunout dál do 21. století. Politici slibovali modernější vzdělávání, inovativní průmysl, rozvoj české vědy a výzkumu.
„Dotace pomohly mnoha firmám k energetickým úsporám, když posloužily na nákup výkonnějších kotlů či k pořízení modernějších technologií u starších provozů,“ říká viceprezident Svazu průmyslu Radek Špicar.

Finance na vědu šly především do budování infrastruktury - vznikly desítky výzkumných center, většina z nich se rozběhla teprve loni. Podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka si na výsledky jejich práce budeme muset počkat aspoň pět let, už teď vidí pozitiva. „Dotační doping k nám přilákal experty ze zahraničí anebo přitáhl zpět české odborníky a zároveň udržel naše mladé výzkumníky doma,“ říká.

Další vývojové peníze šly do startupových firem v oblasti medicíny a biotechnologií. „Zde by soukromí investoři nebyli ochotni čekat na výsledky,“ upozorňuje Havlíček.

Bruselské peníze měly do Česka přitáhnout zahraniční turisty - opravilo se například 250 památek za 11 miliard. Z této oblasti se však rekrutuje nejvíc pochybných projektů - od rozhleden, z nichž není nic vidět, přes stavbu nevyužívaných hotelů až po budování lyžařských sjezdovek v nízké nadmořské výšce.

Výsledek? Turistický ruch se začal zvedat teprve před dvěma lety, s oživením ekonomiky. V roce 2007 přespávalo v českých hotelích a penzionech 13 milionů turistů, loni to bylo 17 milionů.

Nová pracovní místa

Ministerstvo pro místní rozvoj na webu deklaruje, že evropské fondy za sedm let přinesly 85 tisíc nových pracovních míst. To je zhruba číslo, o které klesla nezaměstnanost mezi lednem 2015 a 2016. Většina podpořených míst přitom byla dočasná, měla sloužit k návratu nezaměstnaných do práce.

Zvýšení zaměstnanosti také měla pomoci různá školení. Byla šitá na míru zaměstnancům nadnárodních firem, městským úředníkům, prostitutkám i Romům. Výsledek - vydělaly školicí firmy. Celkem se do zvýšení šance na získání zaměstnání nalilo 40 miliard korun.

Loňský rok byl poslední, kdy se mohly z programového období 2007 až 2013 nahlásit poslední projekty, které chceme proplatit. A příští rok bude jasné, kolik z nabízených peněz jsme nedokázali podle pravidel utratit. Zatím nám kvůli pomalému čerpání nenávratně propadlo 20 miliard, nad dalšími deseti visí otazník.

,