Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

PŘEHLEDNĚ: Jak mít jistotu, že se peníze z důchodového pilíře vrátí?

  5:00aktualizováno  5:00
Přes padesát tisíc lidí zatím podalo žádost o výplatu peněz z druhého pilíře. Kdo ji poslal poštou, měl by se ujistit, že žádost dorazila. Jinak hrozí, že na peníze dosáhne až nejdříve začátkem příštího roku.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

„Dobře, že voláte, už tu máme několik případů, kdy dopis nedošel,“ řekla Tomášovi Ch. operátorka infolinky Komerční banky. Chtěl vědět, jestli jeho žádost o výplatu peněz penzijní společnosti dorazila v pořádku.

Velká část účastníků spoření žádosti posílá obyčejnou poštou, nikoliv doporučeně. Teoreticky se tak může stát, že se dopis ztratí a penzijní společnost nedostane informaci o tom, jak si klient přeje peníze vyplatit. „Doručení žádosti o výplatu z 2. pilíře je možné ověřit na kterékoli pobočce České spořitelny, u svého poradce nebo na informační lince,“ říká Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností a šéf České spořitelny - Penzijní společnosti.

Neplatičům ve druhém pilíři hrozí pokuty, mohou to být i desítky tisíc

Nejmenší ČSOB Penzijní společnost s 3 200 klienty všem potvrzuje obdržení žádosti dopisem a už má vyjádření od třech čtvrtin z nich.

A stejný systém má i Allianz. „Automaticky posíláme během několika dní dopis, ve kterém potvrzujeme doručení žádosti,“ uvádí Jana Černá z tiskového oddělení penzijní společnosti Allianz. Žádost už poslalo 60 procent klientů.

Oblíbené je podávání žádostí přes pobočky, kdy má klient jistotu doručení. „Většina to řeší osobní návštěvou na pobočkách Komerční banky, kde získá podrobnější informace a nemusí platit poplatek za úředně ověřený podpis,“ potvrzuje Pavel Racocha, šéf KB Penzijní společnosti. Další možností je podat žádost přes finančního poradce.

Čas se krátí - do konce září

Firmy klienty v září intenzivně varují, aby nenechávali odeslání žádosti na poslední chvíli. „Podle zákona musí být žádost o způsob výplaty doručena do sídla penzijní společnosti nejpozději do 30.9. Na pozdější žádosti klientů nebude brán zřetel a jejich peněžní prostředky budou převedeny na účet finančního úřadu,“ říká Brousil.

Nečasovo dědictví

Druhý důchodový pilíř prosadila pravicová vláda Petra Nečase (ODS). Od roku 2013 mohli lidé přesměrovat tři procenta odvodů ze státního systému do vlastního spoření u penzijních společností, částku ve výši dvou procent odvodů museli přidat ze svého.

Do druhého pilíře vstoupilo téměř 85 tisíc klientů, kteří naspořili bezmála tři miliardy korun.

Zatím zhruba dvě třetiny z 84,5 tisíc účastníků důchodového spoření si o výplatu požádalo, nejčastěji chtějí peníze na účet. Největší penzijní společnost, Penzijní společnost České pojišťovny, zatím přijala 24 tisíc žádostí o výplatu, to je jen o něco víc než než polovina z 42,5 tisíc klientů. „Tři čtvrtiny volí výplatu na účet, případně složenkou, pětina pak chce převést prostředky do svého účtu ve třetím pilíři,“ říká mluvčí společnosti Petr Brousil.

Česká spořitelna - Penzijní společnost hlásí 70 % žádostí o výplatu, KB Penzijní společnost - dvě třetiny, desetina lidí přitom chce peníze převést do třetího pilíře, na penzijní připojištění či do účastnického fondu.

Penzijní fondy teď urgují ty, kteří zatím žádost nepodali - volají, píšou dopisy, SMSky, mailují nebo pověřují finanční poradce, aby klienta kontaktoval.

Výplata nejdřív v říjnu

Kam budou klientovy peníze odeslány, se každý dozví ze závěrečného vyúčtování, které začnou od října firmy posílat. Včetně informace, že peníze odešly na finančák, protože klient žádnou žádost nepodal.

Častým omylem klientů je očekávání, že peníze dostanou vyplaceny okamžitě po odeslání žádosti. Ty se mohou odesílat už od března. To ale není ze zákona možné. „Výplaty naspořených peněz začnou až 15. října a budou probíhat postupně až do konce letošního roku,“ říká mluvčí Asociace penzijních společností Jan Sedláček.

Babiš: K řešení důchodů bychom se měli vrátit, ale až po volbách

Nejpozději dostanou své peníze ti, kteří žádost o výplatu peněz své penzijní společnosti nepošlou a fakticky tak dají souhlas s jejich převodem na svůj daňový účet u finančního úřadu. „Prostředky budeme převádět až počátkem roku 2017, neboť teprve 1. ledna 2017 bude otevřen účet Specializovaného finančního úřadu pro příjem těchto prostředků,“ říká Jana Černá z tiskového oddělení Allianz pojišťovny.

Kdo by se chtěl k penězům dostat, musí si podat na finanční úřad žádost o vrácení přeplatku. Na to neexistuje žádný formulář. „V podání musí být uvedeno, kdo jej činí, čeho se to týká a co se navrhuje,“ říká mluvčí Finanční správy Petra Petlachová. Lidé mohou žádost na úřad doručit písemně (s ověřeným podpisem), osobně, přes datovou schránku nebo přes elektronický portál daňové správy EPO. Finančák pak má na vrácení 30 dní od podání žádosti. Pokud má někdo nedoplatek na dani, úřad si jej z toho strhne.

Vyšší příjem - vyšší výplata

Druhý pilíř loni po třech letech skončil a vysokopříjmoví lidé se mohou těšit na výplatu až 180 tisíc korun. Maximálně si totiž mohli lidé měsíčně posílat do fondu zhruba 2 tisíce korun (+ tři tisíce od státu z jejich důchodového pojištění; strop pro důchodové pojištění je přes 100 tisíc korun měsíčně) a za tři roky si tak vyberou 180 tisíc korun. K tomu si mohou přičíst zhodnocení - fondy lidem vydělaly za celou dobu spoření mezi 0,3 (ČS) a 11,8 procenty (Allianz).

Od toho všeho je ovšem třeba odečíst poplatky za správu peněz ve fondech. Některé společnosti přitom klientům na začátku spoření poplatky odpouštěly, potom dosahovaly až 0,6 procent ze spravované částky ročně.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.