Na současné klimatické podmínky je nutné se dívat s určitým nadhledem. Letošní tropická vedra doprovázená suchem nejsou pravidlem, například loňský rok se vyznačoval přesně opačným extrémem.
| ANALÝZA FINCENTRA |
Na základě samotných letošních extrémních teplot tedy nelze vyvozovat dalekosáhlé závěry. Na ty lze usuzovat pouze z dlouhodobého sledování počasí (v pražském Klementinu od roku 1775).
Domácí i zahraniční studie založené na dlouhodobém sledování klimatických podmínek došly v posledních letech k následujícím závěrům: za prvé dochází k postupnému oteplování klimatu. V důsledku toho se snižuje množství srážek v létě a roste množství srážek v zimě.
Za druhé je počasí mnohem vrtkavější, extrémy se dnes střídají mnohem rychleji než před sto lety. Za primární příčinu těchto jevů je přitom označován skleníkový efekt v důsledku rostoucích emisí oxidu uhlíku.
Zemědělství: nedostatek srážek
Dopad klimatických změn na ekonomiku se liší země od země. V případě České republiky lze největší dopad očekávat v zemědělství, turistickém ruchu a energetice. Zemědělskou výrobu mohou poškodit vyšší teploty i nižší množství letních srážek.
Tradiční plodiny pěstované českými zemědělci vyžadují větší množství srážek, a proto letos většina zemědělců zaznamenala výrazně nižší hektarové výnosy. Výnosy klesají i v důsledku přemnožení škůdců v teplém počasí.
Nižší úroda ale může paradoxně vést k růstu ziskovosti zemědělců, neboť i při nižších výnosech dosáhnou díky vyšší ceně za tunu obilí vyšších tržeb. To ale asi nebude případ českých zemědělců, a to ze tří důvodů.
Za prvé ceny na domácím trhu de facto určuje Státní zemědělský intervenční fond, který vykupuje značnou část obilí do zásob. Pokud nebude letošní úroda dostačující, může fond na trh uvolnit dostatek svých zásob z minulých let.
Za druhé zemědělští výrobci jsou pod velkým tlakem svých velkoodběratelů, kteří jim nedovolí výrazně zvyšovat ceny. V neposlední řadě růstu domácích cen zemědělských výrobků zabraňují i dotované dovozy ze zahraničí.
Sečteno a podtrženo, klimatické změny mohou českým zemědělcům způsobit značné potíže a jejich jedinou nadějí mohou být nové plodiny, například geneticky manipulované odrůdy.
Turistika: méně letních návštěvníků?
Klimatické změny mohou mít výrazný dopad i na domácí turistický ruch. Čím dál méně sněhu na horách může způsobit ekonomické potíže mnoha vysokohorským střediskům.
Většina českých řek se stane v letních měsících nesjízdnými. Rozpálené ulice větších měst v letních měsících odradí velké množství turistů od návštěv historických památek.
Toto vše povede k tomu, že čím dál víc lidí bude jezdit na dovolenou do zahraničí a čím dál méně zahraničních turistů k nám bude přijíždět. Následný pokles turistických příjmů může ohrozit hospodaření mnoha měst a obcí, pro které turistický ruch představuje hlavní zdroj příjmů.
Energetiku zatíží rozmach klimatizací
Teplejší zimy povedou v zimě k nižším odběrům energie na vytápění. Na druhou stranu se české domácnosti začnou postupně vybavovat větráky či klimatizacemi a vzroste spotřeba energie během léta.
Celkový dopad na příjmy energetických a distribučních společností tak bude zhruba nulový. Bude však nutné inovovat distribuční síť tak, aby unesla i krátkodobé výkyvy ve spotřebě energie ve dnech s extrémním počasím.
Klimatické změny se zajisté dotknou i jiných sektorů ekonomiky, jako je zdravotnictví, stavebnictví či lesní hospodářství, není ale v možnostech tohoto článku vyjmenovat všechny budoucí dopady globálního oteplování.
Klima ovlivní akciový trh
Poklesu tržeb a zisků v jednotlivých segmentech ekonomiky bude zřejmě odpovídat i pohyb jejich akcií na burze, a proto se dnes nezdá příliš výhodné investovat například do zemědělství nebo turistiky.
Vyplatit se může investice do výroby vybraných výrobků, jako například klimatizačních zařízení, mražených výrobků nebo zahradních bazénů. Dopady globálního oteplování jsou ale dalekosáhlejší a týkající se nejen našich peněz, ale hlavně našeho zdraví. Proto je vhodnější uvažovat spíše nad tím, jak trend oteplování zastavit nebo zpomalit, než nad tím, jak na něm vydělat.
Krokem správným směrem bylo uzavření Kjótských dohod v roce 1997, ve kterých se státy zavázaly k postupnému snižování emisí skleníkových plynů. Bohužel mnohé státy včetně USA od těchto dohod postupem času odstoupily.
V červenci letošního roku se navíc významně snížily sankce za překročení limitů znečištění. Nezdá se tedy, že bychom se v nejbližší době mohli těšit na chladnější léta.
