Jak platit za byt jen to, co člověk musí

- Ačkoliv lidé často lamentují nad zvyšovaným nájemným, daleko vyšší částky než za samo nájemné platí za služby spojené s bydlením. Ty se navíc u různých rodin i když třeba bydlí v podobném bytě - mohou výrazně lišit. Proč? Hodně záleží na tom, kolik v bytě žije lidí, a také na tom, jaké mají zvyklosti. Pokud byt obývá rodina "lachtanů", budou dozajista platit za spotřebu vody více než jiná domácnost, která teplou vodou šetří.

Ovšem pozor - to jen v případě,že budou mít v bytě měřiče spotřeby teplé vody. Pokud ne, budou na jejich vodomilství doplácet ostatní v domě.

Nejvíce se platí za teplo a teplou vodu, další služby, jako třeba provoz výtahu, úklid domu nebo osvětlení společných prostor, tolik rodinný rozpočet nezatíží. Jak přitom poznat, zda jsou vyúčtované náklady oprávněné nebo přemrštěné?

K platbám za služby se vztahuje několik předpisů a například výpočet spotřeby tepla je hodně složitý. Někteří pronajímatelé na to hřeší. Zavalí domácnosti spoustou čísel a spoléhají většinou oprávněně -, že se v tom stejně nikdo nevyzná. Nájemníci pak poslušně platí i v takových případech, kdy by platit nemuseli.

Vyúčtováno by mělo být do tří měsíců

Vyúčtování o nákladech na provoz bytu by měli nájemníci dostat tři měsíce po tom, co skončí vyúčtovací období. To je zpravidla od 1. ledna do 31. prosince, ovšem majitel domu si může zvolit i jiný termín, například od června do června.

Vyúčtování se týká tepla, ohřevu teplé vody, vodného a stočného a dalších služeb. Mezi ně patří provoz výtahu a společné antény, odvoz odpadků, osvětlení společných prostor a úklid domu. Ovšem přesný podrobný rozpis musí předložit majitel domu nájemníkovi jen u nákladů na teplo a ohřev vody.

U dalších služeb se vyúčtování omezuje pouze na strohý výčet zaplacených záloh za ně a skutečných nákladů. Až na základě zvláštní žádosti musí pronajímatel doložit, že částka za ostatní služby odpovídá cenovým předpisům, případně - pokud předpis neexistuje - cenám obvyklým v místě.

Pokud majitel bytu vyúčtování neprovede, může mu nájemník oznámit, že z tohoto důvodu nebude platit zvýšené poplatky, ale jen poplatky v původní výši - a to do té doby, dokud nedostane podrobné vyúčtování. Do jeho dodání může platit jen původní výši záloh ale důležité je oznámit tuto skutečnost se zdůvodněním pronajímateli.

Jak postupovat, když je vyúčtování nesprávné

Pokud nájemník vyúčtování obdrží, ovšem nesouhlasí s ním, neměl by za služby hned přestat platit. "Má-li nájemník jenom pochybnosti o tom, že vyúčtování je provedeno správně, doporučuji vyžadovanou částku zaplatit. V případě, že by se později ukázalo, že jeho námitky byly neopodstatněné, a on přesto nezaplatil, musel by totiž k dlužné částce zaplatit ještě sankční poplatky," říká Milan Taraba ze Sdružení nájemníků.

"Jestliže má však jistotu o nesprávném vyúčtování, může fakturu vrátit a platit zálohy v původní výši. Když se nedohodne se správcem domu, musí se obrátit na soud," dodává.

Podobně se postupuje i v případě, kdy je uživatel přesvědčen o tom, že by měl dostat od správce domu přeplatky. Velké nesrovnalosti ve vyúčtování služeb se mohou týkat nákladů za teplo.

Výpočet celkových nákladů je poměrně složitý, proto je lepší se s případnou nejasností obrátit na konzultační střediska Sdružení nájemníků, které jsou prakticky ve všech krajských a v řadě dalších měst.

Pro přeplatky není stanovena lhůta

Při vyúčtování záloh na úhradu služeb se většinou stává, že se jejich výše liší od skutečné částky - nájemník buď zaplatil více a má nárok na vrácení peněz, nebo musí naopak doplácet. Lhůta, dokdy se musí nájemník a majitel bytu vyrovnat, není žádným předpisem stanovena.

Záleží na dohodě. "Pokud nájemce očekává, že dostane přeplatek, může sám dopředu určit termín, dokdy ho chce uhradit. Předejde tak tom u, že bude čekat na své peníze i několik měsíců," říká Karel Hanauer.

Pokud dohodnutý termín na úhradu nedoplatků či přeplatků není dodržen, mohou obě strany žádat na protistraně zaplacení penále z dlužné částky. Při nedodržení podmínek musí pronajímatel zaplatit dvojnásobek takzvané diskontní sazby centrální banky - ta v současnosti činí pět procent ročně. Nájemce bude platit z nedoplatku za každou službu 2,5 promile za každý den, nejméně však 25 korun za měsíc.

Co je dobré vědět
* Pokud se změní počet obyvatel bytu, je potřeba to nahlásit pronajímateli
* Vyplatí se podrobně zkontrolovat vyúčtování služeb, dost často se v něm může objevit chyba
* Pokud nájemník tři měsíce neplatí za nájem či služby, může mu dát pronajímatel výpověď
* Nájemník může požadovat na pronajímateli podrobný rozpis nákladů na služby

Základní předpisy, které upravují náklady na bydlení
Vyhláška č. 176/93 Sb., 85/97 Sb.
Vyhláška o teple 245/1995 Sb.
Vyhláška o vodném a stočném 144/78 Sb.

Kontakt na Sdružení nájemníků
nám. W. Churchila 2, Praha 3
tel. 02-2446 3343, fax. 02-2446 3344
Podmínkou pro poskytnutí rady je členství ve sdružení, které stojí 200 korun ročně

Jak se platí služby spojené s bydlením
Provoz výtahu
- platí nájemníci bydlící ve třetím a vyšším nadzemním podlaží nebo z nižších podlaží, pokud ho denně používají.

Úklid domu - platí nájemníci zvlášť podle počtu členů domácnosti. Cena za úklid není pevně stanovena vyhláškou, měla by odpovídat v místě obvyklým cenám. Částka by neměla zahrnovat úklid prostranství před domem a odklízení sněhu. Náklady na ně by měl pronajímatel hradit ze své ho nebo vybraného nájemného.

Osvětlení společných prostor - platí nájemníci podle počtu členů domácnosti. Účtované náklady na osvětlení mohou zahrnovat i drobné opravy elektroinstalace nebo výměnu žárovek. Náklady na přípravu teplé vody se dělí na základní a spotřební složku a stanovují se obdobně jako u tepla, ale v poměru 5 a 95 procent.

Vodné a stočné - celkový objem spotřebované vody se rozpočítá na jednotlivé domácnosti podle údajů na bytových vodoměrech. Nejsou-li v bytech vodoměry, vypočítávají se poplatky na osobu a rok podle takzvaných ročních směrných čísel, uvedených ve vyhlášce.

Teplo - hradí nájemce podle zvláštního cenového předpisu a pronajímatel je povinen předložit mu podrobné vyúčtování. U ústředního vytápění se náklady na ně rozúčtovávají jako základní a spotřební složka. Základní složka tvoří 30 až 50 procent z celkových nákladů a stanoví se podle podlahové plochy bytu. Spotřební složka se určí podle skutečně odebraného tepla zjištěného prostřednictvím nainstalovaných měřidel. Pokud jimi není byt vybaven, rozúčtuje se i spotřební složka podle plochy bytu.

Odvoz odpadu - platí nájemníci podle počtu členů domácnosti. Cena je dána obvykle vyhláškou obecního úřadu, závisí na velikosti kontejneru, na počtu lidí, kteří se o něj dělí, i frekvenci vyvážení.

Malování chodeb - hradí pronajímatel.

Malování bytu - jedná se o drobnou opravu, kterou hradí uživatel bytu.

Výměna sporáku, bojleru, kamen - pokud je součástí vybavení bytu podle nájemní smlouvy, musí po jeho odepsání pronajímatel zajistit adekvátní náhradu. Pokud si nájemník přeje dražší sporák, než mu pronajímatel může nabídnout, doplatí ho ze svého. V případě, že byt opouští, musí tam sporák nechat. Za pronájem sporáku se platí maximálně deset korun měsíčně.

Kuchyňská linka - nájemník má právo na novou, až když stará linka již nesplňuje svůj účel, za pronajatou linku platí nájemník v nájemném každý měsíc stanovenou částku - maximálně 10 korun.

Nátěry oken - nájemce; pronajímatel hradí jen nátěr vnějších ploch.

Prasklé okno - nájemce.

Oprava vchodových dveří - ve společných prostorech: pronajímatel; u bytových dveří: při opotřebení běžným užíváním hradí též pronajímatel.

Oprava zvonku - je-li porucha na elektrickém vedení v objektu, hradí pronajímatel; oprava tlačítek je hrazena z příspěvků, které platí nájemník v rámci nájemného; je-li drobná porucha v bytě nájemníka, hradí opravu nájemník.