Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Dan Materna, MAFRA

Po převratu Češi utratili nejvíc z výplaty za jídlo, dnes za bydlení

  • 153
V roce 1990 vydal průměrný Čech za bydlení a energie necelou pětinu svého příjmu, dnes je to téměř třicet procent. Naopak potraviny postupem času ukrajovaly z peněženek lidí čím dál méně. Zhruba na stejné úrovni zůstávají například výdaje na dopravu.

Když se příjem průměrného Čecha rozdělí na jednotlivé výdaje, ukazuje se, že nejvíce (28,5 procenta) vydá za bydlení. V závěsu jsou potraviny, doprava a rekreace.

Zatímco například doprava a rekreace dlouhodobě stagnují (v procentním vyjádření k příjmu), jiné položky jsou mnohem živější a v čase se poměrně výrazně měnily. Platí to nejvíce právě o bydlení a potravinách. V kolonce bydlení dlouhodobě nabobtnávají zejména výdaje za energie. Za sledovanou dobu se více než zdvojnásobily na 8,9 procenta průměrných příjmů.

Na důležitosti nabývaly v čase logicky i finanční služby nebo výdaje za telefon (v tabulce skryté jako Ostatní). Přišly mobilní telefony a lidé si za ně zvykli utrácet. Poštovní služby, ubytování a stravování však stagnují. Výdaje za dopravu se dokonce vzhledem k příjmům smrskávají.

Výdaje Čechů s průměrnými příjmy podle účelu
19901995200020052010201120122013
Potraviny, nealko27,419,017,715,214,515,115,516,2
potraviny24,917,415,813,712,713,413,814,5
nealko2,51,61,91,61,71,61,71,7
Alkohol 6,25,54,53,43,73,83,83,9
Tabák2,63,73,53,54,24,24,34,4
Odívání, obuv7,16,15,34,43,43,33,23,2
Bydlení19,320,823,825,528,828,328,728,5
nájemné2,02,33,83,83,53,33,23,2
energie 4,17,16,97,58,68,48,78,9
Zdraví0,2 1,41,21,62,22,22,22,1
Doprava11,89,89,310,19,09,39,19,0
Pošty a telekomunikace1,41,92,33,43,23,13,03,0
Rekreace7,410,911,011,19,69,49,39,0
Vzdělávání0,30,40,40,70,70,60,60,6
Stravování4,05,65,55,25,05,15,05,0
Ubytování0,80,60,71,21,11,31,11,2
Ostatní4,77,28,28,38,78,38,28,3
Celkem100,0100,0100,0100,0100,0100,0100,0100,0
Zdroj: ČSÚ, Výdaje na konečnou spotřebu domácností podle účelu v ČR

Na pohyby má vliv mnoho faktorů. Například ceny, technologie, změna spotřebitelských preferencí, vývoj příjmů a další, říká mluvčí Českého statistického úřadu Petra Báčová.

Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka vývoj ovlivnila především deregulace cen, postupné narovnávání pokřivené cenové struktury ze socialismu a zvýšení životní úrovně.

„Cenové relace a struktura výdajů domácností se postupně začaly přibližovat tomu, co je obvyklé na západ od našich hranic. S tím souvisí například růst podílu výdajů na bydlení,“ uvedl ekonom.

Zvýšení životní úrovně podle něj vede k tomu, že postupně klesá podíl výdajů na životně nezbytné zboží, jako jsou například potraviny, a rostou výdaje na méně zbytné zboží a služby, například rekreace, sport, kulturu nebo návštěvy restaurací.