„Pokud je voda zdravotně závadná, musí vás o tom vodárna informovat. Měli byste se plně spolehnout na její informace,“ vzkazuje František Kožíšek ze Státního zdravotního ústavu v Praze. „Určitým signálem, že se něco děje, může být pokles tlaku ve vodovodu. Mohlo by to znamenat, že potrubí prasklo, voda uniká ven a naopak do vodovodu natéká voda z okolí.“
Rozvody vody v domech už patří do péče majitele. „Pokud byly kohoutky pevně uzavřené, stoupající voda by se neměla do potrubí zvenku dostat,“ říká František Kožíšek. Vodovodní baterie, které se ocitly pod vodou, je však třeba v každém případě očistit. „Odstranit perlátor, nechat vodu alespoň pět minut odtéct. Vodovod, kohoutky i trysku je nutné vydezinfikovat, popřípadě opálit,“ zní jeho rada.
Horší je to u studní
Jiné je to u vlastních studní. Vodu není možné používat, dokud nebyla laboratorně vyšetřena. Kvalitu vody ze studně je v každém případě nutné prověřit, i když studna nebyla přímo zatopena. Bez chemického a bakteriologického vyšetření by se neměla k pití používat.
Jak postupovat v konkrétní oblasti, poradí na hygienické stanici v místě. Hygienici nejlépe vědí, jaká rizika v té které oblasti hrozí a jak se s nimi vyrovnat. „Poradí vám, jaký rozbor je nutné provést a jak připravit vzorky k rozboru,“ říká Marie Jechová z Krajské hygienické stanice Středočeského kraje.
Vodu totiž není možné přinést v jakékoliv lahvi, třeba k mikrobiologickému rozboru se musí odebírat do speciálních sterilních vzorkovnic, které mají k dispozici hygienické stanice. Tam by se lidé měli obracet se se všemi problémy kolem kvality vody. „Na každé hygienické stanici vám pracovníci ochotně vysvětlí, jak se provádí sanitace studny, jak se připravuje roztok chloraminu...“
| Rozbory vody Kontakty na soukromé i státní laboratoře, které provádějí rozbory vody, se dozvíte na okresních hygienických stanicích. Za běžných okolností se za rozbor vody platí zhruba tisíc korun, v postižených oblastech provádějí některé laboratoře rozbory za sníženou cenu nebo zdarma. |
Vodu ze studny, která byla přímo zatopena, nelze v žádném případě používat jako pitnou. Studna se musí vyčistit a voda se může používat až poté, co jsou výsledky rozboru v pořádku. Sanaci zatopené studny je účelné provádět, až když byl vodní režim v postižené oblasti stabilizován a okolí studny je uklizeno.
Zaplavená zvířata
Zvířatům hrozí v zaplavených oblastech stejné nebezpečí jako lidem. Záleží na tom, v kterém místě se nachází. „Když jde o vodu, která zrovna neprotekla neratovickou Spolanou, nehrozí zvířatům žádné zvláštní nebezpečí, že by se něčím nakazila,“ říká mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.
Jiné to může být v obastech s chemickou kontaminací. Pokud takové nebezpečí existuje, jsou o něm lidé v obcích informováni. U zvířat, která pila zdravotně závadnou vodu, se mohou příznaky onemocnění objevit i po třech týdnech, proto je dobré nechat je vyšetřit.
| Co z potravin zlikvidovat - všechna otevřená balení - neotevřená balení v papírovém obalu nebo s víčkem z voskovaného papíru, s netěsnícím plastovým víčkem - všechny potraviny v papírových, látkových a celofánových obalech, i když vypadají jako suché a neporušené (např. sůl, cereálie, těstoviny, rýže, sušenky, krekry, čokoláda, koření, byliny, čaje, mouka, cukr, káva) - balené nápoje, které nejsou hermeticky uzavřeny - chlazené potraviny, které byly ponechány v teplotě nad 6° C déle než 4 hodiny - mražené potraviny, které roztály a byly tak ponechány déle než 2 hodiny - všechny potraviny, které jeví jakékoliv odchylky od standardní kvality (např. zapáchají) nebo přišly do styku se záplavovou vodou |
Rozdíl oproti normální situaci je v tom, jak nakládat s uhynulými zvířaty. Zatímco za běžných okolností je možné mrtvé domácí zvíře zakopat třeba na zahradě, v povodňové situaci je to vyloučené. Uhynulá zvířata se musí ukládat na určená místa do přistavených kontejnerů. „Budou odstraněny v asanačních podnicích. V každém případě je třeba s mrtvými těly zacházet v rukavicích a ukládat je v igelitových pytlích,“ uvádí Josef Duben.
U zvířat, která záplavy přežila, například v drobnochovech, je podle něj třeba uvažovat o přeočkování, V takovém případě je potřeba se obrátit na soukromé veterinární lékaře.
Zaplavené zahrady
Plodiny, které byly zaplaveny povodňovou vodou, kaly a bahnem, je nutné považovat za zdravotně závadné, a v žádném případě nekonzumovat. O tom, zda se mohou použít ke krmení zvířat, by měl rozhodnout veterinární lékař.
Lidé by neměli v žádném případě riziko podceňovat. „Záleží na tom, v kterém místě se zaplavená zahrádka nachází,“ říká Marie Jechová z Krajské hygienické stanice Středočeského kraje. „Někde může se záplavovou vodou kromě mikrobiologického rizika přijít i chemické.“ Proto je důležité sledovat informace v místě, například referátů životního prostředí, hygienických stanic apod.
Plodiny, které nebyly zcela zatopeny a dále rostou, doporučují hygienici využívat nejdříve po třech týdnech po skončení záplav.
|
Povodňoví podvodníci Před podvodníky varuje i Česká zemědělská a potravinářská inspekce. Podle ní se skupiny překupníků potravin snaží za velmi levné ceny odkupovat od postižených výrobců a obchodníků ze záplavových oblastí znehodnocené potraviny. Ty pak dále mohou kdekoli v republice nabízet k prodeji. Inspekce se bude snažit zabránit, aby se závadné potraviny dostaly zpět na trh zvýšeními kontrolami. Překupníky budou inspektoři postihovat vysokými pokutami. |
Zaplavené spíže
Potraviny, které byly zaplavené povodňovou vodou, není možné jíst a musí se zlikvidovat. V každé obci by měly být k tomu účelu přistaveny zvláštní kontejnery. Výjimkou jsou konzervy. Ty je však nutno před použitím očistit a dezinfikovat (odstranit nálepku, umýt v čisté vodě se saponátem, pak v roztoku dezinfekčního prostředku a poté opláchnout pitnou vodou). Pokud však mají pomačkaný obal nebo znečištěný uzávěr, musí se vyhodit.
Zlikvidovat se musí i obsah chladniček a spíží, které sice nebyly zaplaveny, ale ocitly se po nějakou dobu bez proudu. Nemilosrdně zlikvidovat je třeba i potraviny, u kterých máte jakékoliv pochybnosti, zda jsou v pořádku. V případě, že by se objevily první příznaky onemocnění (bolení břicha, průjem, teploty), je lépe navštívit lékaře. Počáteční lehké příznaky by se neměly podceňovat.
Zvýšenou pozornost je třeba vě novat i trvanlivějším potravinám, které vyžadují skladování v suchém prostředí (trvanlivé pečivo, těstoviny, mouky, čaj, koření, káva atd.). „Vlivem zvýšené vlhkosti vzduchu mohou snadno zatuchnout a případně i zplesnivět,“ uvádí mluvčí inspekce Daniela Kolejková. Zmražené potraviny, které byly rozmraženy, v žádném případě znovu nazamrazovat.
Zaplavené obchody
Znehodnoceny mohou být také potraviny v obchodech a skladech. „Všechny inspektoráty České zemědělské a potravinářské inspekce jsou připraveny okamžitě zahájit posuzování prostor, v nichž jsou potraviny vyráběny nebo skladovány,“ uvádí zpráva inspekce.
Také veterinární správa ujišťuje, že potraviny z obchodů, které byly zatopeny, budou zlikvidovány. Nelze totiž vyloučit, že obaly nepropustí vodu, která sebou může nést chorboplodné zárodky, toxiny, nebo ropné látky. „Budou se zpracovávat v asanačních podnicích na moučku. Podle výsledků se pak rozhodne, jak se s ní naloží,“ říká mluvčí veterinářů Josef Duben.
Hygienické stanice
OHS Beroun
Politických vězňů 455, Beroun, 266 44
tel. 0311/623 755, ohs-beroun@iol.cz
KHS Jihomoravský kraj
Kabátníkova 10, Brno, 602 00
tel. 05/41 24 78 58, info@khsbrno.cz
OHS Břeclav
Sovadinova 12, Břeclav, 690 85
tel. 0627/321 135-7, ohs.breclav@iol.cz
KHS Jihočeský kraj
L.B.Schneidera 32, České Budějovice, 370 71
tel. 038/771 29 11, 636 07 90, kramarova@ohscb.cz
OHS České Budějovice
Na sadech 25, České Budějovice, 370 21
tel. 038/636 07 90, kramarova@ohscb.cz
OHS Český Krumlov
Nad nemocnicí 431, Český Krumlov, 381 01
tel. 0337/712 014, ohsck.epid@worldonline.cz
OHS Děčín
Březinova 3, Děčín, 406 83
tel. 0412/510 432, ohsdecin@space.cz
OHS Jindřichův Hradec
Bezručova 857/II, Jindřichův Hradec, 377 01
tel. 0331/321 210-2, ohsjh@ohsjh.cz
KHS Karlovarský kraj
Bezručova 8, Karlovy Vary, 360 01
tel. 017/333 93 20, sekretariat@khs-kv.cz
KHS Liberecký kraj
Husova 64, Liberec, 463 11
tel. 048/525 31 11, sekretariat@khslbc.cz
OHS Litoměřice
Mírové nám. 35, Litoměřice, 412 46
tel. 0416/732 476, ohsltm@pvtnet.cz
OHS Mělník
Pražská 391, Mělník, 276 01
tel. 0206/622 441, ohs@ohsme.cz
OHS Písek
Čapkova 2459, Písek, 397 01
tel. 0362/212 443, oh@ohspi.terms.cz
KHS Plzeňský kraj
Škrétova 15, Plzeň, 303 22
tel. 019/732 78 85, 722 20 20, 715 51 11, khs.plz@khsplzen.cz
OHS Plzeň
Tylova 20, Plzeň, 301 25
tel. 019/722 62 71, turkova@mhs.plzen-city.cz
Hygienická stanice hl. m. Prahy
Rytířská 12, Praha 1, 110 01
tel. 02/24 24 20 39, hs@hygpraha.cz
KHS Středočeský kraj - Praha
Dittrichova 17, Praha 2, 128 01
tel. 02/24 24 20 39, 24 91 49 66, info@khsstc.cz
(Na webu Krajské hygienické stanice Středočeského kraje najdete seznam firem, které provádějí dezinfekce, likvidace plísní, dezinsekce, deratizace a také přehled schválených dezinfekčních prostředků včetně jejich dávkování pro dezinfekci pitné vody.)
OHS Prachatice
Nemocniční 204, Prachatice, 383 01
tel. 0338/313 967, sekret@ohspt.cz
OHS Strakonice
Žižkova 505, Strakonice, 386 01
tel. 0342/321 709, 321 708, ohs@ohsstrakonice.cz
OHS Tábor
Palackého 350, Tábor, 390 01
tel. 0361/251 637, vele@tabor.cz
KHS Ústecký kraj
Moskevská 15, Ústí nad Labem, 400 78
tel. 047/521 19 75, 521 13 35, khsusti@mbox.vol.cz
OHS Ústí nad Labem
Moskevská 1538/17, Ústí nad Labem, 400 00
tel. 047/521 00 98, 520 91 15, 520 92 86, ohs@ohs-ul.cz
OHS Znojmo
Rooseweltova 1, Znojmo, 669 02
tel. 0624/222 041, ohsznojmo@volny.cz
Veterinární stanice
OVS Břeclav - Hustopeče
Nádražní 5, Hustopeče, 693 01
tel. 0626/411 469, ovs.breclav@icsvscr.cz
OVS České Budějovice
Severní 9, České Budějovice, 370 10
tel. 038/731 21 11, ovs.c_budejovice@icsvscr.cz
OVS Český Krumlov
Domoradice 126, Český Krumlov 381 25
tel. 0337/711 333, 711 941, ovs.c_krumlov@icsvscr.cz
OVS Jindřichův Hradec
Pravdova 837/II, Jindřichův Hradec, 377 31
tel. 0331/361 571, 327 251, ovs.jindr_hradec@icsvscr.cz
OVS Litoměřice
Velká Dominikánská 20, Litoměřice, 412 01
tel. 0416/735 345, ovs.litomerice@icsvscr.cz
OVS Mělník
Bezručova 108, Mělník, 276 63
tel. 0206/670 709, 624 275, ovs.melnik@icsvscr.cz
OVS Písek
U Vrcovické silnice 2227, Písek, 397 01
tel. 0362/214 791, ovs.pisek@icsvscr.cz
OVS Plzeň-jih
Družstevní 13, Plzeň, 320 85
tel. 019/742 31 08, ovs.plzen_jih@icsvscr.cz
OVS Plzeň-sever
Komenského 17, Plzeň, 323 13
tel. 019/752 92 12, ovs.plzen_sever@icsvscr.cz
MVS Praha
Na Kozačce 2, 120 00, Praha 2
tel. 02/22 52 21 26, 22 51 32 81, ovs.praha_mesto@icsvscr.cz
OVS Praha-východ
Na Kozačce 3, Praha 2, 120 00
tel. 02/22 51 75 20, 22 52 04 38, ovs.praha_vychod@icsvscr.cz
OVS Praha-západ
Na drahách 21, Dolní Břežany, 252 41
tel. 02/41 91 03 30, 41 91 03 29, ovs.praha_zapad@icsvscr.cz
OVS Prachatice
Mlýnská 66, 383 11, Prachatice
tel. 0338/316 125, 316 057, ovs.prachatice@icsvscr.cz
OVS Strakonice
Písecká 1114, Strakonice, 386 26
tel. 0342/324 627, 423 414, ovs.strakonice@icsvscr.cz
OVS Tábor
Nám.Mikoláše z Husi 38, Tábor, 390 01
tel. 0361/254 751, 253 426, ovs.tabor@icsvscr.cz
OVS Ústí nad Labem
Brná-zámeček, Sebuzínská 38, 403 21, Ústí nad Labem
tel. 047/554 11 33, ovs.usti_n_labem@icsvscr.cz
OVS Znojmo
Přímětice 273, 669 43, Znojmo
tel. 0624/224 197, 224 546, ovs.znojmo@icsvscr.cz
