Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jak se žije v penzi?

aktualizováno 
Co si může dovolit průměrný český důchodce s penzí 6169 korun měsíčně? Tak třeba koupit necelých pět tisíc rohlíků, 40 kilogramů vepřového, projezdit více než 200 litrů benzinu nebo čtyři měsíce bydlet.
Co si může dovolit průměrný český důchodce s penzí 6169 korun měsíčně? Tak třeba koupit necelých pět tisíc rohlíků, 40 kilogramů vepřového, projezdit více než 200 litrů benzinu nebo čtyři měsíce bydlet. Podobně je na tom s životní úrovní i maďarský či polský penzista, o něco hůře se mají starší lidé na Slovensku.

Přitom finančně nejméně "bolí" odchod do důchodu českého penzistu, jehož plat se pohyboval na úrovni poloviny průměrné mzdy, dostane totiž 79 procent hrubého výdělku. Naopak lidé, jejichž měsíční výplata činila 40 tisíc korun, si musí v důchodu zvyknout na pouhou pětinu. Zatím jen tiše závidět mohou důchodci z bývalých východních zemí sousedům v Německu. Průměrná státní penze 2019 marek v přepočtu asi 35 tisíc korun tu vystačí na více než tisíc litrů benzinu a 126 kilogramů vepřového masa. V porovnání s Českou republikou však Němec potřebuje víc peněz na bydlení. Zatímco v Praze stačí na nájem a inkaso ve státním třípokojovém bytě mnohdy i dva tisíce korun, tedy čtvrtina průměrného důchodu, za třípokojový byt v Berlíně zaplatí člověk každý měsíc i 1300 marek, v přepočtu asi 23 tisíc korun, tedy více než polovinu průměrné penze. Tato částka zároveň v Německu určuje hranici chudoby. To znamená, že penzista, jehož jediným příjmem je důchod, může požádat o sociální výpomoc stát. Pro srovnání - český penzista dostane od úřadu sociální dávku ve chvíli, kdy je jeho příjem nižší než životní minimum. To činí v případě jednotlivce 3770 korun. Lidé v důchodu mají přitom ve vyspělých zemích v porovnání s bývalými východními státy navíc ještě jednu obrovskou výhodu. Státní penze totiž obvykle není jejich jediným příjmem. Podle údajů německého ministerstva práce si většina spoří na důchod v rámci penzijního připojištění. Část výdělku jim zhodnocuje v penzijním fondu často také jejich zaměstnavatel - tato praxe je obvyklá zejména u pracovníků finančních institucí. Přitom nejvyšší "státní" důchod tu činí zhruba 3500 marek, tedy asi 61 tisíc korun. To je například penze člověka, který pracoval 45 let jako horník. Pro srovnání - jeho český kolega musí vystačit zhruba se 7600 korunami. V tuzemsku sice už řada lidí také nespoléhá jen na důchod od státu, smlouvy o připojištění má s penzijními fondy k 30. červnu uzavřeno 2,37 milionu lidí, v důchodovém věku je však jen necelých dvacet procent z nich. Co zbývá tuzemským důchodcům? Pokud jsou jejich příjmy hodně nízké, mohou požádat o některou z jednorázových nebo pravidelných sociálních dávek či dávek statní sociální podpory, jako je příspěvek na bydlení. Řadu služeb jako například donášku obědů či nákupu nebo praní a žehlení prádla zajišťují pro seniory levně ústavy sociální péče formou pečovatelské služby. Naštěstí mohou v řadě případů využívat senioři také další slevy levněji cestují vlakem, v galeriích a na některých sportovištích platí snížené vstupné, cestovní kanceláře jim nabízejí zejména v mimosezoně zlevněné pobyty. V některých případech je však naopak vyšší věk nevýhodou, která se promítne v ceně. Týká se to například cestovního pojištění - kvůli riziku možných zdravotních komplikací je sazba za pojištění léčebných výloh u seniorů vyšší než u mladších lidí. A vyhlídky na zvýšení penzí se vstupem do Evropské unie? "Pokud se zvednou ceny, může se valorizovat. Stejně jako se to dělá už nyní," uvedli na ministerstvu práce a sociálních věcí.

Jaký budou mít důchod lidé:

* se mzdou ve výši poloviny průměrného platu (asi 6500 korun) 79 procent hrubé mzdy
* se mzdou ve výši průměrného platu (asi 13 000 korun) 49 procent hrubé mzdy
* se mzdou ve výši 1,5 násobku průměrného platu (okolo 20 000 korun) 35 procent hrubé mzdy
* se mzdou ve výši trojnásobku průměrného platu (okolo 40 000 korun) 21 procent hrubé mzdy

Co si mohou koupit za průměrný měsíční starobní důchod

Češi 6169 korun

= 4745 rohlíků
nebo 110 kilogramů margarinu
40 kilogramů vepřového
216 litrů benzinu
trojí nájemné + inkaso*

Maďaři 4455 korun

= 3250 rohlíků
nebo 126 kilogramů margarinu
32 kilogramů vepřového
149 litrů benzinu
jedno až dvě nájemné + inkaso*

Poláci 7134 korun

= 3900 rohlíků
nebo 125 kilogramů margarinu
50 kilogramů vepřového
242 litrů benzinu
čtvero nájemné + inkaso*

Slováci 3958 korun

= 3300 rohlíků
nebo 60 kilogramů margarinu
27 kilogramů vepřového
163 litrů benzinu
dvojí nájemné + inkaso*

Němci
z bývalé východní části

30 695 korun
= 4385 rohlíků
nebo 495 kilogramů margarinu
110 kilogramů vepřového
887 litrů benzinu
dvojí nájemné + inkaso*

Němci
z bývalé západní části

35 332 korun
= 5047 rohlíků
nebo 570 kilogramů margarinu
126 kilogramů vepřového
1020 litrů benzinu
dvojí nájemné + inkaso*

Poznámka: *v bytě 2+1výše průměrného důchodu, podle údajů z roku 2000, přepočteno k aktuálnímu kursu, ceny, potravin a nájemného z roku 2001 jsou orientační, mohou se lišit podle oblasti Pramen: Český statistický úřad, Česko-německá obchodní komora, Maďarské kulturní středisko, Polský institut, Velvyslanectví ČR ve Slovenské republice


Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Stát vyplatí zemědělcům za sucho zhruba 1,2 miliardy, řekl Jurečka

Zemědělci by za škody způsobené letošním suchem mohli podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dostat zhruba stejné kompenzace jako v roce 2015,...  celý článek

Příbram - Dlouhá Lhota, domovské letiště Jiřího Pruši shora.
Komu budou patřit malá letiště? Spor o příbramské o tom rozhodne

Nejvyšší správní soud v Brně odložil klíčové rozhodnutí v kauze letiště Příbram, které je precedentem pro desítky dalších letišť v České republice. Budou česká...  celý článek

Petr Horálek a Mléčná dráha v poušti Atacama.
Za expedici utratím i sedmdesát tisíc, říká lovec zatmění Slunce

Fotograf, spisovatel, cestovatel a astronom Petr Horálek (31) má poněkud dražší koníček. Žádné úplné zatmění Slunce mu neunikne. Cestuje po celém světě a fotí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.