Jak se zpřísní půjčky. Hostem iDNES.cz bude šéf finančních poraden
vydáno 3.7.2015 11:55
Stát jde po lichvářích, chystá přísnější zákon o půjčkách. Dlužníci mají být víc chráněni před pádem do dluhové pasti, věřitelé si nebudou moct účtovat přemrštěné pokuty za nesplácení. Má také zlevnit předčasné splacení hypotéky. Čtenářům iDNES.cz bude v pátek od 12.00 odpovídat ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.
Konec rozhovoru
Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 3. července 2015 do 12:40
OTÁZKA:
Dobrý den, nový zákon by měl snížit poplatky za předčasné splacení hypoték. Banky však tvrdí, že to povede k jejich zdražení, protože náklady budou muset získat jinde. Považujete této argument za oprávněný? Máte povědomí, jak je to s poplatkem za předčasné splacení v zahraničí? Jde jen o další poplatkový výmysl českých bank, nebo je to běžná praxe všude? Děkuji
Honza
David Šmejkal:
Děkuji za otázku. Banky pracují ve vysoce konkurenčním prostředí, což je vidět na vývoji úrokové sazby u hypoték. Předčasné splacení bude sice možné za lepších podmínek, ale domnívám se, že poskytovatelé hypotečních úvěrů nabídky upraví ve prospěch stávajících klientů tak, aby je motivovaly smlouvy předčasně nevypovídat. Na druhé straně se budou snažit vylepšit nabídky novým klientům, aby přešli právě k nim. Můžeme se tedy těšit.
3.7.2015 12:09
OTÁZKA:
Zajímá mě, zda bude i stanovena maximální možná procentuální sazba úroků. Např. Provident který vesele nabízí půjčky v televizní reklamě, má úrok i přes 200 procent a nikomu to jako nevadí?
Josef Dolejší
David Šmejkal:
Taková diskuse u nás ještě neproběhla, na rozdíl od jiných států. Osobně se k regulaci v tomto směru nepřikláním z důvodu problematického vymáhání práva u nás. Dnešní návrh zákona o úvěru obsahuje horní hranici pro smluvní pokuty. Regulovat RPSN je možné, ale povede to omezení legální nabídky úvěrů a zvýšení nabídky nelegální, bez jakékoli zákonné ochrany smluvních stran. Slovensko po jistém čase od tohoto kroku ustoupilo z důvodu přelití nákladů pro klienty do různých poplatků a dalších plateb. Co se týče zmiňované firmy, ne bezdůvodně uspěla v Indexu etického úvěrování. Takto vysoká nákladovost je spíše historií a nedá se srovnat s převážnou nabídkou dnešních mikorúvěrů, které jsou mnohem nákladovější.
3.7.2015 12:18
OTÁZKA:
Dobrý den, kde je prosím možné nalézt text připravované novely zákony o spotřebitelských úvěrech? Děkuji za odpověď. Jirka
Jirka
David Šmejkal:
Návrh zákona je v mezirezortním připomínkovém řízení, zatím tedy není určen k veřejnému připomínkování. Po vypořádání připomínek k tomu oprávněných rezortů a dalších připomínkových míst, schválení Legislativní radou vlády a vládou samotnou, bude k dispozici na stránkách Poslanecké sněmovny.
3.7.2015 12:22
OTÁZKA:
Vidíte v novém zákoně stále nějaké mezery? Co by se podle vás mělo ještě změnit, aby byla situace co nejblíže ideálnímu stavu?
Michal Hron
David Šmejkal:
Návrh zákona je relativně dobrý a reaguje na požadavky praxe. Schází však povinnost poskytovatele úvěru vyžádat si doklad o výši příjmu při schvalování úvěru, nejsou detailněji upraveny databáze klientských informací neboli dluhové registry, nevěnuje se otřesné praxi zneužívání lidí s mentálním postižením, kdy není možné si nikde ověřit diagnostikovanou mentální poruchu.
3.7.2015 12:27
OTÁZKA:
Dobrý den, změní se nějak fungování tzv. vzájemných půjček (P2P) jako je Bankerat, Pujcmesi, Prestito apod.?
Miroslav Budín
David Šmejkal:
Nemyslím si, že to byl záměr předkladatele, tedy Ministerstva financí. Jedná se o specifické obchodní modely a je otázka, o jaké smluvní vztahy se v daném konkrétním případě jedná. Většinou se jedná o zprostředkování kontaktu mezi úvěrujícím a úvěrovaným. Velkou změnu neočekávám.
3.7.2015 12:31
OTÁZKA:
Jaký typ půjček je podle vás nejproblematičtější? Padají lidi do dluhové spirály kvůli banálním částkám, třeba na nákup telefonu nebo tabletu, nebo spíš kvůli větším půjčkám, na které pak prostě nestačí?
Lukáš Werner
David Šmejkal:
To jsou dvě otázky. Nejdříve k té první, za neproblematičtější určitě považuji úvěry pod hranicí ochrany stávajícího zákona o spotřebitelském úvěru - tedy mikropújčky a tzv. půjčky do výplaty. Z mnoha důvodů - nejde odstoupit do 14 dní od podpisu smlouvy bez udání důvodu, firma nemusí prověřovat úvěruschopnost klienta a může si naúčtovat vysoce nepřiměřené sankce v případě prodlení. Jsou také zcela abnormálně vysoce nákladové. K druhé otázce. Banální částky nejsou zdrojem dluhových spirál, vyjma jejich opakování jako v případě opakovaných jízd načerno. Spíše se jedná o události typu ztráta zaměstnání a příjmů, případně zvýšení nákladů na provoz domácnosti při neexistenci rezervy - to vše následováno pozdními a chybnými rozhodnutími. Příčinu zde vidím v nízké schopnosti pracovat s vlastními penězi – money management.
3.7.2015 12:42
OTÁZKA:
Dobrý den, chci se zeptat zda se neuvažuje o tom kdy si bude moci vzít občan první půjčku-úvěr,myslím tím věkový limit například od 25 roku života či až po 5 prokazatelně odpracovaných letech..? Těch 18-20ti letých zadlužených je určitě velké procento,nemají dodělané školy..nesplácejí a dostávají své rodiče do problémů .
Rudolf
David Šmejkal:
O stanovení věkového limitu se neuvažuje. Každý z nás má plnou způsobilost k právním úkonům dosažením 18. roku věku. V současné době je kladen důraz na vzdělávání v otázce finanční gramotnosti, která je již povinná na základních i středních školách. Na středních školách probíhají individuální přednášky, na kterých má podíl i naše poradna.
3.7.2015 12:43
OTÁZKA:
Není problém spíš v omezené finanční gramotnosti lidí, kteří do nevýhodné půjčky jdou? Nemělo by se také uvažovat tímto směrem?
Venda
David Šmejkal:
Máte pravdu a děláme co můžeme, přednášíme, mluvíme v médiích, píšeme články - spíše je třeba se obrátit na velké věřitele, kteří nás ještě v tomto nepodporují a přesvědčit je, aby se stali našimi partnery. Na školách se finanční gramotnost již učí, počkáme si na kvalitu a nějaké hodnocení.
3.7.2015 12:46
OTÁZKA:
Dobrý den. Měl bych konkrétní dotaz. Máme půjčeno 150 tis. na dofinancování nákupu nového automobilu od UniCredit Leasing. Smlouva se nazývá smlouvou o financování. Nyní máme zájem o předčasné splacení, ale UCL nám vypočetl doplatek tak, že po nás požaduje téměř úplné uhrazení "zbývajících" úroků. Je takový postup správný?
Petr J.
David Šmejkal:
Výše nároku věřitele je závislá na charakteru uzavřené smlouvy, bez ohledu na to, jak se smlouva nazývá. Pokud by se jednalo o spotřebitelský úvěr, potom by věřitel měl nárok a náhradu nákladů, která nesmí být vyšší než 1% předčasně splacené částky v případě, že doba mezi předčasným splacením a původně sjednaným koncem úvěru je delší než 1 rok. Pokud tato doba je kratší než 1 rok, nesmí požadované náklady přesáhnout 0,5% předčasně splacené částky.
Jestliže se však jedná o speciální leasingovou smlouvu, tato omezení neplatí a nárok věřitele se řídí smluvními ujednáními. V případě potřeby se na nás obraťte.
3.7.2015 12:48
OTÁZKA:
Dotkne se nový zákon i již uzavřených smluv, nebo by retrospektiva byla důvodem k arbitrážím?
Jan Horák
David Šmejkal:
Zpravidla se zákon již uzavřených smluv nedotkne.
3.7.2015 12:48
OTÁZKA:
Dobrý den, očekává se prosím nějaká změna týkající se rozhodčích doložek uzavíraných v rámci úvěrových smluv?
Jirka
David Šmejkal:
Taková změna se neočekává. To učinila přecházející novela zákona o rozhodčím řízení.
3.7.2015 12:50
OTÁZKA:
Co takhle zamezit poskytování půjček kde poskytovatel úvěru nepožaduje potvrzení o příjmu,bez zajištění ..bez nahlížení do registrů..zadluženým..atd.
Rudolf
David Šmejkal:
Myslím, že přesně to má návrh zákona o úvěrech na mysli (s výhradou, kterou jsem zde učinit na jiném místě).
3.7.2015 12:56
OTÁZKA:
Dobry den, kdy předpokládáte že nový zákon začne platit. Optimistický i pesimistický odhad.
Jarda
David Šmejkal:
Účinný by mohl být s určitými přechodnými opatřeními v polovině příštího roku, v horším případě na konci příštího roku.
3.7.2015 12:59
OTÁZKA:
Nemáte ani trochu pocit, že "větší ochrana spotřebitelů před pádem do dluhové pasti" než byla doposud, "menší tresty za nesplácení" a podobná opatření povedou naopak k tomu, že lidé si budou více a více bezhlavě půjčovat a přestanou už úplně přemýšlet o tom, zda je půjčka pro ně výhodná či není, jaká jsou její možná úskalí, apod. Osobně bych uvítal raději snahu státu k rozvíjení finanční gramotnosti obyvatel, než vymýšlení složitých zákonných opatření, která slušným posktovatelům půjček přidělají zásadním způsobem práci a ti nepoctiví je stejně dodržovat nebudou.
Jarda
David Šmejkal:
Zvyšování povědomí o vedení vlastních financí jde u nás dobrým směrem, alespoň u mladších ročníků. Regulace je v tomto oboru, kde se projevuje výrazná znalostní asymetrie mezi věřiteli a klienty, obvyklá v rozvinutém světě a objektivně nutná. Návrh zákona spěje k podpoře vyšší odpovědnosti na obou stranách smluvního vztahu. Např. "tresty za nesplácení" nemohou být pro dlužníka likvidační, jinak sevytvoří armáda sociálně deprivovaných.
3.7.2015 13:04
OTÁZKA:
Co si myslíte o registrech neplatičů? Není absurdní, že firma, o jejímž mandátu k evidování občanů je dosti pochybností, vyžaduje za výpis peníze a to i v případech, kdy se člověk může do této situace dostat i bez svého přímého přičinění?
Honza Mikule
David Šmejkal:
Dluhové registry jsou zájmová sdružení nebo společnosti, které mají sloužit zejména věřitelům k posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Slouží i nám občanům k přehledu o váznoucích závazcích. Těchto placených registrů je hned několik. Nevím tedy jaký konkrétní registr máte na mysli. S ohledem na to, že neexistuje státem řízený centrální registr spotřebitelských dluhů, musí klient, pokud neví, jaký závazek za ním vázne, využít jeden z těchto placených registrů, nejlépe všechny. Vodítkem může být členění závazků s ohledem na typ věřitele – bankovní, nebankovní a spotřebitelský.
3.7.2015 13:07
| předchozí | 1 2 | další |
