Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Tomáš Krist, MAFRA

O peníze z likvidovaného penzijního pilíře požádala zatím jen půlka lidí

  • 33
Jen necelá půlka lidí si zatím řekla o výplatu naspořených peněz ze zrušeného druhého pilíře. Celkem v něm leží 3,4 miliardy korun. Rozhodnout se, jestli si peníze nechají poslat na účet nebo třeba do třetího pilíře, by se měli do konce září.

V zanikajících fondech má peníze 84,5 tisíce lidí, kteří spořili mezi lety 2013 až 2015, kdy druhý pilíř existoval. Letos dochází k likvidaci jednotlivých fondů a vracení peněz klientům. A to včetně státního příspěvku, který představuje tři pětiny všech úspor. Ty teď půjdou lidem přímo do ruky.

„Očekává se, že po skončení dovolených, v září, zareagují ti, kteří rozhodnutí odložili na poslední chvíli. Povinnost jim bude ze strany penzijních společností i ministerstva financí ještě připomínána,“ říká Jan Sedláček, tiskový mluvčí Asociace penzijních fondů ČR.

Penzijní společnosti musely letos nejpozději do konce března rozeslat účastníkům dopis s instrukcemi, co mají dělat. V zásadě existují tři volby: buď si úspory nechají převést do třetího pilíře, nebo si je nechají poslat na bankovní účet, nebo si je vyberou pomocí složenky. Složenka nebo převod na zahraniční účet budou zpoplatněné, fondy si náklady strhnou z přeposílané částky. Vyplácet se začne 15. října a do konce roku bude hotovo.

Na webech penzijních společností visí ke stažení formuláře, do kterých účastník vyplní jméno, rodné číslo a zvolený způsob výplaty z druhého pilíře.

Formuláře bude možné odevzdávat na pobočkách penzijní společností anebo je podepsané zasílat poštou. „Občané s rozhodnutím zatím příliš nespěchají. Účastníky, kteří se dosud neozvali, oslovíme zejména operativními způsoby - telefonicky, e-maily, ale i korespondenčně,“ říká Aleš Poklop, prezident Asociace a šéf penzijní společnosti České spořitelny.

Nevybrané úspory skončí na finančním úřadě

Kdo i tak zaváhá a nezareaguje, o peníze nepřijde, ale bude mít o starost navíc. Jeho úspory budou automaticky odeslány na místně příslušný finanční úřad, kde si o ně může zažádat.

S penězi si lidé budou moci dělat, co chtějí. Musejí ale počítat s tím, že se jim kvůli vyplacenému státnímu příspěvku mírně zkrátí důchod. Nejde však o nic hrozného: pokud například budou na důchod pracovat 40 let a z toho tři roky spořili v důchodových fondech druhého pilíře, tak při výpočtu důchodu se jim pojistné za tyto tři roky bude započítávat jen z 80 procent, zbylých 37 let ze sta procent.

Kdo by se krácení chtěl vyhnout, má možnost státní příspěvek vrátit státu a pojistné si tak doplatit. V tom případě musí do poloviny roku 2017 požádat na České správě sociálního zabezpečení o informaci, kolik má doplatit a do konce roku (29. 12. 2017) jí celou částku poslat.

Faktem je, že lidem se mzdou nad průměrem se vyplatí státu nic nevracet. Důvodem je solidární krácení důchodu při jeho finálním výpočtu - čím má dotyčný vyšší mzdu, tím menší procento se mu do důchodu započítává. Je tak lepší si příspěvek státu nechat celý dnes než se o něj v budoucnu dělit s jinými důchodci.

Zbývá třetí pilíř

Po zániku druhého pilíře mají Češi k dispozici ještě třetí důchodový pilíř se státní podporou. Ten se skládá ze starých (transformovaných) a nových (účastnických) fondů.

Ve starých fondech penzijního připojištění spoří 4,112 milionu lidí, v nových fondech doplňkového penzijního spoření pak 462 tisíc lidí. Zatímco do starých fondů se již vstupovat nedá a účastníci ubývají s tím, jak jim končí smlouvy (od začátku roku mínus 145 tisíc lidí), v nových fondech účastníci přibývají, ovšem pomaleji - smlouvu uzavřelo od začátku roku 94 tisíc lidí.

Staré fondy loni vydělaly lidem na výnosech mezi 0,4 a 1,4 procenty a v pohodě pokryly loňskou extrémně nízkou inflaci (0,3 %). Nové potom skončily výsledky od minus 11,5 do plus 7,6 procenta. Jde ale o dlouhodobou investici na několik desetiletí, takže ani momentální ztráty nemusí účastníky znepokojovat.